16.5.15

Žena v černém 2: Anděl smrti

Originální název: The Woman in Black: Angel of Death
Země: VB
Rok: 2014

Probíhá druhá světová válka a Londýn trpí nálety. Několik škol se proto rozhodne poslat žáky na venkov do bezpečí a jako první skupina odjíždí osm dětí se svými učitelkami Jean a Eve. Kam? Na nějakou farmu nebo usedlost, kde to bude nejen bezpečné, ale nedepresivní, zajištěné a připravené na pobyt dětí se snahou udržet je v pohodě a neděsit je? Ts, kdepak! Správná odpověď je dům uprostřed bažin, kam by nešel bydlet ani bezďák. Jinak též - podívejme se na film, kde se nic neděje proto, že by to mělo důvod, ale proto, že tak to v hororech chodívá. A kde jediná věc otravnější než hlas hlavní postavy je, že je hodinu a půl dlouhý film zhruba o hodinu a půl delší, než mohl být.


Když se totiž děti se svým doprovodem dostanou do domu, v rámci možností se ubytují a tráví čas výukou a dětskou zábavou. Jen jeden z nich, Edward, se moc nepřidává, protože těsně před odjezdem nálet zasáhl jeho dům a zabil mu oba rodiče, což ale nikoho moc netrápí a mladší z učitelek, Eve, dokonce navazuje známost s pilotem z nedalekého falešného letiště, kde se snaží vytvářet iluzi pro Němce, aby bombardovali tam a ne skutečné zařízení. To ale netrvá dlouho. Vlastně pouhých několik hodin.


Brzy se začnou dít podivné události. Eve má pocit, že s nimi na ostrově žije někdo další, někdo, na koho narazí u domu a pak na hřbitově, ale kdo nikdy nepočká dostatečně dlouho, aby si s ním mohla promluvit. Také se občas nevysvětlitelně odemknou dveře nebo naopak zamknou a uvězní někoho v místnosti, a pak zmizí první dítě, které patrně muselo vyjít z domu a zemřít zamotané do ostnatého drátu. Eve má přitom stále častější vidiny a i Edward ví, že je s nimi ještě něco, co nemá dobré úmysly. Co se chce mstít, jak později zjistí, kvůli smrti svého syna, a co už svým řáděním přivedlo do hrobu nebo odehnalo z domu i blízké vesnice téměř všechny obyvatele. A i když po pokusu o sebevraždu dalšího dítěte nakonec žáci sbalí kufry a pokusí se dostat pryč, neznamená to, že mají šanci na záchranu.


A... tady musím skončit, protože nemám, co víc k ději říct. Dělo se toho tak zoufale málo a navíc tak zoufale nelogicky! Vážně nevím, kdy naposledy jsem viděla tak špatný film. Už jen začátek. Skupina dětí vyděšená z války dostane ubytování na ostrově neustále zahaleném v mlze poblíž vylidněné vesnice s příjezdovou cestou uprostřed bažin, která je bezpečná asi tak pár hodin denně, v tom nejdepresivnějším domě, jaký si umíte představit, kde jsou napůl servané tapety, ve stropech díry, na všem pavučiny, desetiletí tam nikdo nebydlel a jediné, co funguje, je pár žárovek? Aha? Vždyť to vůbec nedává smysl. Nakonec jsem ke své radosti zjistila, že tento film nenásleduje kousky typu Hrůza v Connecticutu, kde se druhý díl jmenuje druhý díl, přestože s prvním nemá nic společného, ale že opravdu navazuje o nějakých padesát nebo sto let později na první a jde o stejný dům, který jsme viděli s Danielem Radcliffem, ale pořád to nevysvětluje, proč na tak děsivé místo, kde bych se i já zbláznila jen z pobytu, umístit děti. Dokonce i Jean prohlásí, že její manžel, brigádní generál, by v takové hrůze nenechal přebývat ani své muže.


To však není všechno. Potom totiž začnou nevysvětlitelné a děsivé události. Tedy... prý. Vidíme několikrát zabouchnout dveře v místnostech, kam postavy za hudby navozující pocit zadržování dechu vstoupí s očima pevně upřenýma před sebe, vidíme, že Eve vidí nějakou postavu, kterou se mi na obrazovce nepovedlo zachytit, a třikrát sledujeme, jak dítě ovlivněné onou temnou silou kráčí ke své vlastní smrti. Jo, a taky jednou vypadne proud a zhasne svíčka, ale jinak, kromě občasných záblesků s napůl uhnilou ruku, které si člověk nevšimne, dokud se nepohne, a v závěru konečně nějakého toho ducha, nevidíme nic. Není to děsivé, není to napínavé, není to... dobrý horor. Nebo vůbec film.


Zato ale můžeme sledovat, jak se Eve statečně pustí do řešení záhady, odhodlaná spolu s pilotem Harrym, jenž k ní pojal náklonnost, protože na míle daleko nikdo jiný v jeho věku není, zachránit své svěřence. Ale ani to bohužel nedává sebemenší smysl. Dozvíme se, že Eve kdysi porodila dítě, ale protože nebyla vdaná a byla moc mladá, odebrali jí ho. A můžeme si i myslet, že si náhle vytvořila nejpevnější vztah s osiřelým Edwardem proto, že by, kdo ví, mohl být její, protože ona svého synka nikdy nenašla. Ale zbytek je zase jenom "hej, tohle v hororech bývá, tak to tam bude!" Eve totiž nějak zjistí historii o utopeném dítěti odebraném původní obyvatelce její sestrou, tedy příběh z prvního dílu, hrozně ji dojme ženin osud a z věty "nechalas ho jít", kterou uvidí napsanou, si vezme do hlavy, že ze všech lidí na světě čekal mstící se duch právě na to, až ona do toho domu vleze, a to proto, aby se jí mohl pomstít za její vlastní dítě, tedy aby se duch mohl vrtat v životě, který s ním neměl společného vůbec nic. A že k tomu využije Edwarda, protože si řekne, že jeho smrt by Eve zasáhla určitě nejvíc, ač má k dispozici sedm dalších dětí. Protože že by byl vážně Evin syn, se nikdy nepotvrdí.


Potom, po několika neblahých událostech v domě, se tedy konečně rozhodnou utéct, ale s tím přijde další nelogická věc, kdy je Harry po dramatické noci odváží, ale místo na nádraží zamíří na své falešné letiště. Z nějakého důvodu totiž má být lepší celý den někde tvrdnout a na nádraží dorazit až  ten další. Což má samozřejmě pouze to vysvětlení, že byla nutná změna prostředí, ale bez změny osamocených okolností v pustině. Tam dojde k dalšímu dramatu, kde to vypadá, že duch dostal Edwarda, a ačkoli to údajně předtím nešlo, uprostřed noci přijede autobus a děti odveze pryč. Ne tak ale Eve. Eve totiž pojme shůry seslané podezření. Duch ženy by ji přece netrestal tak, že shodí jednoho z jejích žáků do zápalného koše a zapálí oheň. To je nedostatečné. Mnohem pravděpodobnější je, že ho magicky unesl zpátky do domu a tam čeká, až se Eve vrátí, aby ji smrtí cizího dítěte před očima dodělal a potrestal. A tak se zpět rozjede i ona a dojde k finálnímu střetu, který se od prvního dílu už nijak neliší, až na úplný konec.


Takže jde vážně o film plný momentů, kdy nechápete, kde se to vzalo a proč to dělají. Nebo aspoň já nechápala. Nenašla jsem žádný důvod pro tohle místo, pro to, že žena z minulého století má trestat jinou ženu z úplně jiného koutu země za to, že vzdala pátrání po svém odebraném dítěti, pro náhlé přesvědčení, že zrovna tenhle vybraný kluk bude pro učitelku důležitější, ani pro náhlé vnuknutí, že ho nespálil oheň, ale ukradl duch. Protože nevím, o co je důslednější trest koukat, jak kráčí pod hladinu, než vytáhnout z ohně botu jako to jediné, co po něm mělo zbýt. Scénář na houby. Prostě... dívejte se v případě, že s horory začínáte a vyděsí vás i Scary Movie. Z jiného důvodu to nemá cenu, a když nad tím přemýšlím, asi i já jsem to vydržela do konce jen proto, že mi bylo líto Harryho a byl to jediný charakter, jenž trochu přiblížili a nechali litovat. Hlavně, když vysvětloval, jak byl ponechán jako návnada s oficiálním označením zbabělec. A proto, že Jean hrála Helen McCrory, alias Narcissa Malfoy.

Foto: ČSFD

Mé hodnocení:


Žádné komentáře:

Okomentovat