20. 9. 2015

Spřežky se spřáhly proti nám (část 3)

Ve třetí části minsérie o spřežkách a nespřežkách, tedy slovech, u nichž autoři často tápou, zda je napsat dohromady nebo zvlášť, se budu věnovat těm často používaným výrazům, které spřežkami nejsou, tedy těm, které lze psát pouze zvlášť jako předložku a další slovo. U většiny to asi i dokonce dává smysl a málokoho by napadlo vynechat mezeru, ale některé má mnoho lidí zafixováno jako jeden ustálený výraz používaný ve specifických situacích, přestože to tak docela není.

Beze zbytku
Bezesporu existují čísla dělitelná beze zbytku, ale ani tak nelze tato slova používat ve stejném duchu. Beze zbytku vždy znamená, že nemáme žádný zbytek. A i použité jako vycpávka musí být psáno dvěma slovy: Beze zbytku s tebou souhlasím. Roztřídili jsme odpad beze zbytku.

Beze změny
Bezpochyby mnoho věcí zůstává beze změny. Ale stejně jako v případě zbytku, i změna je vždy podstatné jméno, které ani při své absenci spřežku netvoří, a tak je nutné mezeru vždy psát: Pacient je už třetí den beze změny. Předpovídali déšť, ale nebe je stále modré bez sebemenší změny.

Do teď
Mnoho lidí se snaží v oficiálněším textu psát spisovněji a často používá příslovce dosud. V odlehčenější situaci pak přesedlá na teď a napíše doteď. Jenže doteď, stejně jako odteď, není žádné příslovce, to pouze teď, a význam mu měníme předložkami. Nikdy ne předponami. Je to to samé, jako říct do dnešních čtyř hodin: Od teď do rána vypínám mobil. Do teď jsem nevěděla, že mac and cheese jsou makaróny.

Na oplátku
Toto je typická ukázka výrazu, který si mnozí zafixovali jako určité specifické příslovce vyjadřující cenu služby, jako třeba zadarmo. Ale není tomu tak a vždy jde o slova dvě: Uděláš mi úkol z angliny, já tobě na oplátku z matiky. Pomůžu ti, ale na oplátku!

Na rozdíl
Je docela snadné napsat to dohromady jako příslovce, ale dokonce i open office s vypnutými automatickými opravami mi toto slovo opravuje, a tak by mělo být každému jasné, že jde o vždy o dvě: Na rozdíl od mámy umím vařit.

Na shledanou
Stejně jako na viděnou, tedy pozdravy používané při loučení, má na shledanou mnoho lidí opět zažité jako jeden výraz a stejně tak to zabučí, podobně jako "brýden". Ale je to úplně stejné, jako ve výrazech na rozdíl nebo na oplátku. Proto také lze slyšet, zvlášť od moderátorů, "těším se na shledanou" a kupodivu to není nesmysl. Vyjadřuje se tím, že se zase někdy shledáme nebo uvidíme, a proto také lze říct jak "na shledanou zítra", tak "na zítřejší shledanou"

Ne nadarmo
Toto je naopak případ, kdy lidé jednak můžou chtít psát nenadarmo, což je neexistující slovo, nebo naopak ne na darmo. A přestože darmo je existující krajový výraz (co mi spolu s bratrovým rukopisem psaným textem "darmo tysa trápiš muj mili sinečku" nikdo nikdy nevymaže z hlavy), nadarmo se vždy píše dohromady, stejně jako zadarmo. Nic víc se k tomu už ale nepřidává, a pokud něco přece jen nadarmo není, po ne následuje vždy mezera: Ne nadarmo jsem říkal, ať si vezmeš helmu.

Pro tentokrát
A ani protentokrát není příslovce a musí se vždy psát odděleně. Chápu, že občas se někdo může pokoušet napsat protektorát a jaksi mu to nevyjde, ale ostatní se musí držet toho, že jde o předložku a příslovce a mnohdy lze použít i samotné tentokrát: Pro tentokrát ti to prominu. Tentokrát ti to ještě projde.

Pro změnu
Proč psát zvlášť pro změnu má, na rozdíl od ostatních případů, kdy je třeba vystačit si s vysvětlením, že nejde o spřežku, i svůj logický důvod. Toto spojení totiž vždycky znamená "aby byla změna" a klidně se jím dá nahradit. A tak opravdu nejde o jednoslovné příslovce: Pro změnu jsem si vzala sukni. Aby byla změna, nechala jsem si rozpuštěné vlasy.

Prosím tě
Toto spojení mezi ostatní tak docela nepatří, ale kupodivu si podobně jako na shledanou spousta lidí navykla používat a psát ho jako jeden ustálený výraz. Ale prosímtě vážně není žádné citoslovce, stejně jako prosímvás, a vždy je třeba prosit někoho s mezerou: Prosím tě, nepiš mi prosímtě.

Za chvilku
Za chvilku, před chvilkou, jen chvilku, všechno je to určení času, velmi krátkého, ale z nějakého důvodu si spousta lidí myslí, že pokud bylo něco před chvilkou, mezera tam je, ale pokud to bude teprve za chvilku, může magicky zmizet. Bohužel nikdy nemůže, a to ani když to není chvilka, ale delší chvíle. Nebo jakýkoli jiný časový úsek: Bude to hotové za chvilku. Za malou chvilku vám to vysvětlím.

Za lubem
Toto spojení se nejčastěji používá u dětí, protože ty mívají něco rošťácky za lubem, zatímco dospělí mívají spíš sviňárnu na mysli. Ale právě děti často přemýšlí, co takový lub je, a kde ho mají mít, zda pátrat za ušima nebo se mrknout za čepici, a je to tím, že lub byl původně dřevěný kruh síta nebo obednění mlýnských kamenů. A stejně jako pokud jsme pátrali, co bylo za kruhem nebo za kameny, i za lubem se musí psát odděleně, byť už jde jen o význam přenesený: Zajímá mě, co má za lubem.

Za syrova
Za vařena se sice nepoužívá, ale jde o úplně stejný význam. Vyjádření míry tepelného zpracování. A protože nic není zasyrové (a zavařené zase funguje jinak), nelze s tím ani zasyrova manipulovat: Některé pokrmy z masa se konzumují za syrova. 


Žádné komentáře:

Okomentovat