22. 1. 2017

A. L. Moyano - Sekty - skrytá hrozba současnosti

Originální název: Sectas - la amezana en la sombra
Rok vydání: 2002
Rok vydání v ČR: 2011

Na tuto knihu jsem náhodou narazila před Vánoci, když byla vystavená před knihkupectvím mezi výprodejem. A protože měla obal odpovídající sérii o nej- v dějinách, jako už jsou tady uvedení zločinci a kanibalové, a také lákavou cenovku devětadvacet korun, sáhla jsem po ní. Je velmi krátká a já očekávala jednoduchý rozbor sekt. Toho, jak vznikají, jak fungují, proč jim lidé propadají a jaké nejznámější lze či šlo ve světě potkat. Zkrátka jak funguje fanatismus namířený vůči absurdní víře založené nějakým bláznem či obchodníkem ještě o obratel bezpáteřnějším, než jsou podomní prodejci. Jenže má očekávání kniha splnila jen z malé části a zbytek mě poměrně zklamal.

Jedna část už tak dost úzké knížečky o tom pojednávala. O tom, co jsou sekty zač, jaká bývá jejich obvyklá struktura a činnost, čeho využívají, a především, jak verbují nové členy. Jak snadno dokáží hmátnout do správného místa a úplně vymýt člověku mozek. Co mě velmi zaujalo (kromě samotné skutečnosti o spornosti termínu vymývání mozků), pak byly i rady pro případ, že se někdo z blízkých čtenářům přidal k sektě. Nešlo totiž o to, co řekne každý - odřízni ho od nich a najdi mu psychiatra, ale o skutečné rady, které nezastíraly, že jde o běh na dlouhou trať a prapůvodní důvod není oblbnutí dotyčného, ale osobní problém, nejčastěji v rodinných vztazích.

V tomhle ohledu je to snad i užitečná kniha, která jen neplká, ale přináší i konkrétní postupy, jak se člověku dostávají pod kůži, jaké věty při tom používají a jak má naopak jednat on, pokud chce vytrvat a někomu pomoct. Hodně jsem si na tyto první kapitoly vzpomněla třeba ve chvíli, kdy mě cestou na nákup zastavily dvě velice sympatické mormonky. V tu chvíli sice nehrozilo, že by mě nějak zmanipulovaly, protože jsem o to nestála a nepotřebovala "spasit", ale říkala jsem si, že vzhledem k jejich přístupu a vystupování opravdu mají "marketing" zmáknutý.

Také jsem se dočkala i očekávaných příkladů některých známých i méně známých sekt, o nichž bylo alespoň krátce řečeno kdy, jak a pod kým fungovaly. Poměrně zajímavé byly i řádky o specializaci na práci s takovými organizacemi a na řešení jejich případných zločinů, jenže protože autorem je španělský odborník, přinášel pohled především ze španělské politické a policejní scény a navíc ne zcela aktuální. To může trochu odradit.

Co ale odradilo mě, nebo spíš co mě zklamalo, protože nedočíst 165 stran, i když mě tolik nebaví, je slabost, byl ten zbytek. Kapitoly sekty a zpravodajské služby, a armáda, a politika, a ti slavní zněly hrozně, vážně hrozně konspiračně a těžkopádně. Možná, že některé velké sekty opravdu úzce spolupracují s politiky a armádou a možná že je využívají zpravodajské služby, jenže se tomu věří těžko, když se to zaobalí do ukázkové konspirační teorie sestavené prakticky pouze z dlouhých, učených slov, jejichž význam si i vzdělanější čtenář sem tam musí hledat ve slovníku. Zachránila to až závěrečná kapitola pojednávající o přístupu různých sekt k sexu, což opět znělo víc psychologicky a jako téma, jež by se od knihy očekávalo, ale opar nudy už nesňala. Podezření či provalení spolupráce španělských politiků a policie prostě není pro cizince zvlášť zajímavé, a jedna zmínka o Vatikánu a Opus dei to nevytrhne.

Pokud tedy mám hodnotit tuto knihu, která měla ukázat na nebezpečí vůdců budujících okruh fanatických následníků, jimž ničí životy, zatímco sami šlapou po jejich zádech k úplně jinému cíli (pokud sami nejsou fanatičtí následníci své teze), nemůžu vysoce. Ani průměrně. Nebylo to ono.


Mé hodnocení:



Žádné komentáře:

Okomentovat