9. 11. 2017

Redaktorkou s minituleni

Už jste si zvykli, že mé sny často stojí za to že? Že se v nich dějí zvláštní věci a že v nich sama často předvádím zvláštní věci. A tento nebude jiný - jen naprosto nechápu, proč se odehrával zrovna v tomto prostředí a v tomto oboru, s kterým nemám nic společného, první jmenovaný seriál jsem nesledovala, viděla jsem jen pár dílů před lety, a druhý jsem sledovala naposledy před několika měsíci. Ale co už.

Zkrátka jsem měla nastoupit do redakce novin. A také jsem tam nastoupila, jen nevím, co to bylo za noviny. Asi... dost zvláštní noviny, neboť "redaktory" v nich byly postavy z Parks and Recreations, z nichž nezapomenutelný je samozřejmě přiblblý Andy v podání Chrise Pratta. Asi si tedy říkáte, že to mohl být dobrý kolektiv, ale nenechte se mýlit. Když je kolektiv přiblblý, těžko se s ním pracuje. A tady to platilo dvojnásob. V jednu chvíli totiž všichni "redaktoři", v seriálu zaměstnanci úřadu, odjeli někam shánět reportáže a já dostala za úkol dojet získat informace o nějaké nespecifikované události odehrávající se právě teď. Jenže... to bylo v Praze. A já se v Praze totálně nevyznám kromě celkem jasné cesty z Na Knížecí na nábřeží a k Národnímu a odtamtud pak přes Václavák na hlavní nádraží. Natož abych se vyznala v MHD (i když to je spíš tím, že jsem se pražskou MHD nikdy nezabývala, protože když jsem neměla problém s pařížskou, nevěřím, že bych si neporadila). Což nikoho netankovalo. Nezbývalo mi tedy, než se řídit radami náhodných kolemjdoucích, zejména radou, jaké číslo tramvaje má jet přímo k onomu místu. Heh.

Nebudu vás napínat. Skončilo to tak, že jsem nakonec mohla psát jen o celkem brutálním zátahu v Sapě, kterou z nějakého zvláštního důvodu projížděla tramvaj a ze stejného zvláštního důvodu některé její části vypadaly spíš jako Latrán v Krumlově (kde tramvaje pro jistotu vůbec nejsou) a já z jejích oken zátah sledovala. Na určené místo jsem se nedostala vůbec, což jsem nakonec musela přiznat i nadřízeným z redakce, která pro tento účel náhle nebyla plná přiblblých postav z Parks and Rec, ale ze seriálu Redakce, kde byli opravdoví, zkušení a vůbec ne přiblblí redaktoři. Naštěstí to ale prošlo, protože jak se ukázalo, ona akce měla co dočinění se Svěrákem, a když jsem řekla, že jsem si o tom spoustu věcí přečetla (jááásněěě... a v dálce zapípal slon), tak mi dovolili sepsat to alespoň z tiskových materiálů. 

Až další sen byl o něco lepší. To jsem totiž nebloudila po Praze, ale měla nadpřirozené schopnosti. Ty nejúžasnější nadpřirozené schopnosti vůbec, totiž proměnit hroudu hlíny na minituleně! Ne, nedělám si srandu, na naší zahradě jsem stvořila desítky bílých, roztomilých minituleňů. Kteří se nám tam plácali v trávě a hlíně, neměli vůbec co žrát a pomalu sesychali. Já je přitom neuměla proměnit zpátky na hroudy hlíny! (Nebo jsem jen nechtěla mít zahradu zase plnou hroud hlíny...)
zdroj
Takže jsem k nám nakonec sezvala několik lidí ve snaze situaci vyřešit, i když netuším, zda jsem po nich chtěla, ať si je vezmou, nebo ať mi seženou lovce kožešin. Jenže oni se místo jakéhokoli řešení začali hádat o totálních kravinách. A fakt hodně. Takže jsem musela řešit je, a to opět značně originálně - seslala jsem na ně prudký liják a mlhu, které jsem neodehnala, dokud nepřestali. (Byl to velmi zvláštní pocit natáhnout ruce a cítit, jak to aktivně přivolávám, jen jsem zase měla stejný problém, jako mívám s pyrokinezí - příliš, až bolestně, jsem se soustředila na vyvolání požadovaného efektu soustředěním všeho do natažených rukou, místo abych zkrátka s jistotou a naprostou sebedůvěrou přirozeně udělala to, co mám umět - ve snech si nikdy Yonduovu poučku asi nezapamatuju.) A protože mě naštvali, tak jsem je následně nenechala usušit příjemným sluncem, ale přivolala jsem ještě vichr, ať je hezky profouká. Bohužel, co se stalo s minituleni, to netuším. Myslím, že na několik z nich pár lidí omylem šláplo, takže z nich se stala kaše, ale zbytek... asi dál živořil na naší zahradě.

Tudíž se prakticky nedivím, že v posledním snu šlo rovnou o upíří kousance, ale ten si nepamatuju natolik, abych byla schopná říct víc. A stejně to minituleně a sledování zátahu z tramvaje nepřekoná!

Žádné komentáře:

Okomentovat