Je tu druhá část zvláštní skupiny článků z rubriky o tom, jak se co správně píše, a to článků o problémových slovech. A jak už z nadpisu vyplývá, dnes půjde o cizí slova. Avšak ne o snahu používat nevhodná slova na nevhodných místech, ale o správné znění několika vybraných. Protože myslím, že ty, které jsem vybrala, používáme docela zhusta, ale spousta lidí je ne a ne napsat dobře.
Řekla bych, že tohle je chyba hlavně proto, že v hovorovém jazyce spousta lidí klidně použije "Tohle je fakt bizard." Ale je to špatně, tenhle tvar si nechte pro blizzard a spokojte se třeba aspoň s bizárem.
Standarta ale vůbec není žádná úroveň, nýbrž vlajka či zástava, která dokonce má svou standardní podobu, proto tam vždycky patří D. Ať už do podstatného jména či jakékoli podoby standardního přídavného jména či příslovce.
Tenhle stav je pro člověka zkrátka tvrdý. Patří tam R. Nebo chcete radši flusat?
Záleží tedy opět na tom, čemu kdo dává přednost. Třeba já dehydratovanému, zní mi to lépe, ale nutné to není.
1. SPONTÁNNÍ
Toto slovo se používá ve smyslu bezprostřední, samovolný, bezděčný. Spontánně se mohou zavřít dveře nebo třeba samovznítit člověk, spontánní může být nečekaný zvuk u oběda, ale NIKDY nikdo a nic nemůže být spontální! Žádné L tam prostě nepatří a místo něj radši napište další N. Pochází to totiž z latiny ze slova spontaneus - tam, jak si můžete všimnout, žádné L není.
2. BIZARNÍ
Co je bizarní, je divné, zvláštní, bláznivé. Ale pokud napíšete, že je to bizardní, jste bizarní sami, protože toto slovo pochází z francouzštiny, původně zní bizzare a žádné D navíc neobsahuje.Řekla bych, že tohle je chyba hlavně proto, že v hovorovém jazyce spousta lidí klidně použije "Tohle je fakt bizard." Ale je to špatně, tenhle tvar si nechte pro blizzard a spokojte se třeba aspoň s bizárem.
3. STANDARD
Standard je nějaká obvyklá úroveň vlastně úplně čehokoli. A úplně obvykle se v něm dělá ta chyba, že lidé jako poslední písmenko napíšou T.Standarta ale vůbec není žádná úroveň, nýbrž vlajka či zástava, která dokonce má svou standardní podobu, proto tam vždycky patří D. Ať už do podstatného jména či jakékoli podoby standardního přídavného jména či příslovce.
4. FRUSTRACE
Frustrace je psychologický pojem pro stav plynoucí z neuspokojení aktuálních potřeb kvůli nějaké překážce, kterou zrovna nelze odstranit, a je to předstupeň deprivace (i když to se už údajně nepoužívá). A jako asi každý psychologický pojem pochází z latiny, ze slova frustrá, frustratio, což znamená marně a zmarnění. A jak vidíte, nikde nehovoří o tom, že by člověk mohl být flustrovaný.Tenhle stav je pro člověka zkrátka tvrdý. Patří tam R. Nebo chcete radši flusat?
5. ALIBI
Oblíbené slovo všech detektivek, kriminálek a i nevěrných manželů, protože znamená důkaz o nepřítomnosti, a to v mnoha jazycích ve stále stejném tvaru. Pochází totiž z latiny, kde také zní alibi (znamenající jinde), a ač je u nás rodu středního, je nesklonné, tedy se jeho tvar vůbec nijak nemění. Čili se magicky netransformuje ani poslední I na Y. Nikdy.
BONUS: DEHYDROVANÝ X DEHYDRATOVANÝ
Pokud se na tato slova podíváme z pohledu podstatného jména, je to jasné. Dehydratace je ztráta vody a dehydrace neexistuje. Tedy by logicky žíznivý člověk stejně jako sušené mléko měli být dehydratovaní a dehydrovaný je pak nesmysl. V praxi se však ustálily rozdělené výrazy právě pro člověka a jídlo či jiné věci, a tak tedy dnes lze použít, že člověk je dehydrovaný. Někdo zřejmě předpokládal, že když mu chybí voda, tak mu chybí hydor, což je řecky voda (popřípadě HYDRA, protože je nácek), a má to i svou logiku. Když někomu voda v organismu chybí, musí ji doplnit, musí se zahydrovat i hydratovat, a navíc k tomu nedošlo úmyslným postupem dehydratace, a tak se pojem nemusí odvozovat z něj.Záleží tedy opět na tom, čemu kdo dává přednost. Třeba já dehydratovanému, zní mi to lépe, ale nutné to není.
Žádné komentáře:
Okomentovat