Používání -li a li je často pěkně na draka. Tyto dva jevy totiž spolu souvisí a jsou někdy v podstatě zaměnitelné, ale nelze je smotat dohromady.
LI
Ve smyslu součásti slova, která se vůbec nijak neodděluje. Sem spadají následující jednoslovné výrazy:
-jestli, jestliže, pakliže = pokud
Jestli (jestliže, pakliže) bude pršet, zůstaneme doma.
-zdali = jestli
Ptám se, zdali mi vrátíš knihu.
-čili = tedy, z toho plyne, že, aneb
Ujel mi autobus, čili jsem to nestihla.
Dášeňka, čili život štěněte.
-neboli = jinak též, jinými slovy, aneb, alias
Plody trnky obecné neboli slivoně trnky se používají k výrobě pálenky.
-neřkuli = natož, tím méně, tím spíše
Nezvládne uvařit rýži, neřkuli něco složitějšího. Vidíte, že variace na neřeknu-li jsou nesmysl.
-nežli = nerovnost, předčasnost děje
Můj mobil je dražší nežli tvůj.
Nežli půjdeš, zavři okna.
-LI
Tady jde o zvláštní spojku připojenou ke slovesu, značící podmiňovací způsob. Je nahraditelná jinými výrazy - pokud, jestli a tak dále, uvedeno výše. Ale když nahradit, tak úplně. Jakmile použijete byl-li, měl-li, šel-li, snědl-li, cokoli, už nemůžete přidat další. -li zkrátka nahrazuje ostatní spojky. A proto také bacha na čárky.
A pozor i na přidávání podmiňovacího by. Zatímco 'Nevzal-li si klíče, nedostane se domů.' znamená, že už odešel a že nevíme, jestli si vzal klíče, ale pokud ne, tak mu nikdo jiný neotevře, tak 'Nevzal-li by si klíče, nedostal by se domů.' znamená, že už je doma, když byl venku, klíče měl, ale my konstatujeme, že pokud by si je tehdy nevzal, tak by zůstal trčet před dveřmi. Je to jen hypotetická možnost, co nenastala, kdežto u prvního případu je ta možnost naprosto reálných padesát na padesát.
Žádné komentáře:
Okomentovat