Mamma mia, cos to porodila?

Určitě znáte Těžkej pokondr. Alespoň ti z vás, kteří se blíží mému věku (což není zase tolik, ale jak jsem zvyklá z blogu.cz, kde většinu bloggerů stále tvoří středoškoláci, jen se pravidelně obměňují... jako středoškoláci, je vhodné to zmínit). Nebo spoustu jiných autorů, a to z doby hodně minulé, kdy to bylo jednodušší vzhledem k železné oponě, i z doby méně minulé, kdy si na tom popíci udělali vejvar. Zkrátka vzít cizí nebo i českou písničku, nechat si melodii a místo původnímu textu, kterému jejich publikum stejně často nerozumělo, tam prsknout nějaký vlastní. 

Mně se to už vůbec nelíbí, protože sice nevím, jak to funguje s licencí a autorským právem, ale hlavně ve chvíli, kdy pro mě padla ta největší "světová bariéra", tedy kdy jsem se naučila obstojně anglicky a nemám už hrůzu ani z prostředí s jazykem, kterému nerozumím vůbec (alespoň co se produkce týče, vyrazit jen tak do Asie by bylo rozhodně na jiné úrovni než vyrazit jen tak do Francie a nepochybně bych obavy měla, protože z jazyků v západní Evropě člověk spoustu věcí pochytí už jen díky provázání s angličtinou a latinou a alespoň rozezná tón a slova, zatímco takové východoasijské jazyky jsou úplně o něčem jiném), jsem zcela přestala fandit podobnému předělávání. Stejně jako dabingu, i když ten chápu, jen nevyhledávám, a rozhodně ho nevnímám jako parazitování na někom jiném. Jako tohle.

S jedinou výjimkou. Lví král, protože Circle of life zkrátka vůbec nezní v originále tak majestátně jako Život proudí v nás... a protože v animáku pro děti se dá pochopit i přezpívání písniček jako způsob dabingu. A taky že jsem to jako první slyšela česky a Lvího krále miluju. Jako znělku Pokémonů. A... s tím se prostě srovnejte, co se pořád ospravedlňovat. Ale Lilo a Stitch je lepší. Ohana znamená rodina. A rodina znamená, že nikdo nezůstane sám a zapomenutý. V hrané verzi v podstatě Strážci galaxie. A pak Toy Story. Třetí film. Néé, já nechci zase brečet! Nic, zpátky k překopávkám písniček. 

Jako malé mi to nevadilo vůbec. Ani pokud šlo o cizojazyčné, ani pokud šlo o "z češtiny do češtiny". Z části proto, že jsem se o hudbu vůbec nezajímala a co hrálo v rádiu, to hrálo v rádiu, a z části proto, že jsme měli období, kdy jsme si z těch písniček takto krásně dělali prdel (raná puberta se tomu říká). A nemyslím teď staré známé často regionálně upravené "lidovky" jako "Skákal pes přes oves, přes minový pole", různé verze "My jsme žáci 3. B", ve kterých létala škola do vzduchu a učitelky odjížděly na všem možném (v naší verzi na slepici) a podobně. Myslím ty, které jsme složili s mým bratrem sami, a bohužel se mi skoro žádné nedochovaly.

Třeba jsme měli vlastní variaci na Skákal pes, ze které se mi bohužel nedochovala druhá sloka, v níž, jak mám podezření, ty miny bouchly. A taky vím, že proso se neodměřuje na kusy, ale vzhledem k velikosti vos to sedí.

Skákala vosa pro kus prosa přes minový pole,

že měla krátký nožičky tak řvali na ni vole.

A známé Mamma mia, kterým jsme už nemám tušení proč všichni provokovali spolužačku Milunu, jsme my zpívali ve variaci:

Mamma mia, cos to porodila?

Ježka, jmenuje se Jožka.

Pak jsme však s bráchou přešli na vlastní píseček. Vzpomínám si, že nejdřív jsme se osmělili na refrénu Lásko od Rotterové:

Lásko, dostaneš přes palici, lásko.

Lásko, máš prdel v popelnici, lásko.

A pak především na Jasné zprávě od Olympicu, z které jsme udělali vlastní majstrštyk, respektive hrobníkovu lamentaci nad krematorii, a kterou jsem po dlouhých letech našla (grr, vážně, proč jsem ty ostatní musela kdysi vyhodit?):

Skončili jsme, jasná zpráva.

Není koho zakopávat dál.

Jít na hřbitov teď abych se bál.

Díky vědcům život delší,

vypadá teď pustší, chudší dál.

Místo na hřbitově mám.

Mám já práci zbytečnou,

teď spalujou se prej,

lidi, co skončili svou túru.

Hlínu s vůní smutečnou

vykopat mám prej,

pro manžílka cos vrazila mu kudlu,

do zad kudlu.

Lopatu a krumpáč nesem,

už je ale neunesem dál.

Život čím dál tvrdší tďkon mám.

Skončili jsme, jasná zpráva.

Není koho zakopávat víc.

Hrobů už teď není třeba nic.