Ďábel

Originální název: The Devil All The Time
Země: USA
Rok: 2020

Já se vám tak těšila na tenhle údajně napínavý, tak trochu gotický příběh o životě ve velmi nedobrém, násilném prostředí amerického středozápadu. Hlavně tedy pro velká jména, jaká ho propagovala. Hraje tam nejnovější Spider-Man, nejnovější Batman, Zimní voják, Skarsgard č. 1247, Dudley Dursley, Alenka z říše divů, doktor Creed, zkrátka herci, které mám ráda a kteří umí. Jenže ona to byla docela blbost. V jistém smyslu.

Šlo o příběh chlapce Arvina, jehož otec se vrátil z bojů ve druhé světové válce, navzdory přání matky se oženil se servírkou, do níž se zamiloval, pronajali si domek v jedné zapadlé vesničce a narodil se jim syn. Což otci vrátilo původně ztracenou víru, a naopak, když mu manželka onemocněla, dohnalo ho až k fanatismu a sebevraždě. Tak se Arvin dostal do péče babičky, která již pečovala o stejně starou Lenoru, dceru dívky, již si pro svého syna původně přála. Místo něj si ale vzala zapáleného pastora, který se rovněž nakonec nechal vírou trochu moc unést a jejich dcera se přidala k Arvinovi do řady sirotků.

Život to přitom nebyl zrovna lehký, ale nebyl by špatný, kdyby do města nepřijel nový kazatel. Ten totiž svého řečnického umění místo udílení rozhřešení využíval k manipulaci s nezkušenými děvčaty. A kdyby alespoň jedna z mnohých náhodných, jenomže žalostných okolností v Arvinově životě mohla chybět. Pak by se možná nemusel dostat na cestu, kterou zkřížil dvojici psychopatických sériových vrahů a možná by nemusel přemýšlet o tom, jestli také není z těch, kdo se rodí, jen aby je pochovali.

Takže to není špatné z podstaty věci. Je to docela realistický příběh z padesátých, šedesátých let venkova v USA. Ukázka, jak náboženství může snadno někoho zkorumpovat, pokud ho nedobře uchopí, jak by se k němu přistupovat nemělo a jak může i drobné nevhodné přesvědčení ničit životy. Ostatně, Arvinův otec se zabil z nemalé části kvůli zklamání vírou. Lenora otěhotněla kvůli výchově v naprosté nevinné oddanosti víře, naivitě a zneužívání moci, jakou náboženství propůjčuje. Lenořina matka zemřela kvůli fanatickému nábožnému šílenství. Byla to ukázka, jak mezi nimi může chodit ďábel a jak se přenáší z generace na generaci tam, kde se toho moc nemění.

Výborné byly i herecké výkony. Zkušení herci, dobří herci, mí oblíbení herci, snad jen někteří až příliš tlačili snahu o specifický přízvuk, jenž je jim cizí, a bylo to znát, i když normálně si přízvuku nevšímám. Především "Dudley Dursley" mě hodně zaujal momenty, kdy měl v očích naprosto maniakální lesk a člověk mu tu roli totálně věřil. Nemůžu si stěžovat ani na dialogy, odpovídaly tomu, že tam sakra vůbec nikdo nebyl normální. Tak kde je problém?

Pro mě osobně, ostatní to můžou vidět jinak, ale já tyhle "poklidnější", "vypravěčské" filmy ráda nemám, to prostě nebylo o ničem. Velmi smutný příběh o nešťastném klukovi, jehož život určovaly špatné nápady a příliš mnoho násilí, a stejně tak smutný příběh lidí kolem. Jenže co z toho? Kromě "ježišiii to už je trochu moc!", "neee, fujtajbl", "eeeeh, mně je trapně za ně!" momentů to působilo jako příliš klidný životní průřez a nemělo to pořádnou zápletku. Spousta postav, která vyskočila, sehrála scénu a uvolnila místo dalším, spousta charakterů, z nichž nikdo nebyl kladný hrdina, avšak mnoho záporáků, ale žádná pořádná linie. Žádná pointa. Trochu moc lyrický film, na můj vkus. 

Nejvíc to asi charakterizuje můj bezprostřední dojem, že měli raději sledovat tu vraždící dvojici, nejen proto, že podnikali vražedné výlety, ale proto, že on byl zjevně psychopat a ona jak spoluviník, tak i oběť, která by se od něj ráda vymanila, jenže to nedokáže, a chudáka Arvina a naivní Lenoru nechat někde na pozadí. Vůbec mi tihle dva přišli trochu moc odtržení od zbytku, trochu navíc, element, jenž už znamená přeplácanost, ovšem zajímavější než všechno ostatní. Což je špatně. Prostě si nemůžu pomoct, nelíbilo se mi to. Líbili se mi herci, líbily se mi postavy, líbilo se mi ladění, ale nelíbil se mi film. 

Foto: IMDb

Mé hodnocení: