Geralt je lama!

To se takhle probudíte a sotva můžete vylézt z postele, protože pořádně neohnete koleno. A uvědomíte si, že za to může Geralt z Rivie. Tedy ten seriálový s podobou Henryho Cavilla, na počítačové hry nejsem a knihy jsem taky nečetla. Jenže on byl fakt lama.

No nekoukej, je to pravda!
zdroj

V tom snu jsem byla v lese a byla zima, protože sněžilo, přičemž v těchto končinách obvykle nesněží v létě. Někdy na Kvildě, což je kousek, ale nemyslím si, že to bylo v létě na Kvildě. Každopádně mi to nevadilo, v lese vás stromy na začátku zimy (nebo v létě na Kvildě) při takovém lehkém sněžení spolehlivě chrání. A byl tam také muž, který utíkal před pronásledovateli. Neměla jsem s ním nic společného, k té scéně jsem se přimotala úplnou náhodou. Nevím tedy, kdo to byl, ani proč ho dotyční pronásledovali. Chápala jsem pouze, že mu jde o život, což asi nikoho nepřekvapí. Prodejci levnější energie a tarifů nabídky neroznáší zrovna po lese, tak o co jiného by šlo. Proto jsem se do věci ani nemíchala, prostě jsem tam stála a pozorovala je. Jak už to ve snu bývá se schopností přehlédnout úplně celou scénu bez ohledu na vzdálenosti z jediného místa.

Pak ale přišla ta divná věc, zaklínač Geralt. Tedy on přijel a divných věcí na tom bylo několik. Pamatujte, že je zima. Sněží. On byl nahej do půl těla. Jako nestěžuju si, jedinej, kdo si může stěžovat na Henryho nahýho do půl těla je hetero chlap, co mu závidí. Ale v zimě! Druhá divná věc pak byla, že přijel na koni. V lese. Ne po lesních cestách, ale podrostem. Kdo sakra jede na koni křížem krážem lesním podrostem mimo cesty? Neříkám, kdyby Klepna pojmenoval svůj tank, ale chudák kůň. Třetí divná věc, také se ho onen "hon" nijak netýkal, ale rozhodl se dotyčnému člověku pomoct. Na což navazovala čtvrtá divná věc, oba dva se chovali jako naprostý troubové. 

Snahu utéct pronásledovatelům totiž vystřídala snaha pronásledovaného přitáhnou k sobě Geralta a snaha Geralta najít toho pronásledovaného, jenže místo, aby na sebe prostě počkali, což v tu chvíli byla možnost, lítali sem tam po celém lese, stopovali se, nechávali jeden druhému značky a já tam stála, a absolutně nepobírala, proč to dělaj tak složitě, nebo co je praštilo přes hlavu. Navíc to nikam nevedlo. Pronásledovaný nakonec náhle zmizel, stejně jako Geraltův kůň, a on stanul tváří v tvář pronásledovatelům. Pořád polonahej a beze zbraně. Což se mu nevyplatilo. Jeden z nich byl totiž nějaké nelidské stvoření. Ne vlkodlak, ale měl na rukou drápy. Velice dlouhé, ostré, a to až takové, že působily nemístně neproporčně, křehce a jako by se měly snadno ulomit. Což bylo jen zdání. A hlavně v sobě měly nějaký jed. 

Když se potom dost rychle podařilo dotyčnému drápnout Geralta do paže, což nebylo vzhledem k absenci toho oblečení těžký, okamžitě šel k zemi. Takže kdo musel zachraňovat situaci?

Nejdřív jsem si k němu klekla, abych zjistila, jestli je v limbu, nebo ho to rovnou zabilo. Dýchal, působilo to, že jakýkoli jed to je, oběť spíš uspává. A pak bylo třeba se toho stvoření zbavit, což jsem udělala snadno mávnutím ruky, po němž odletělo do dáli. Byla jsem totiž čarodějka. Takže jsem celý ten "hon" mohla vyřešit okamžitě na místě, jen mě asi zarazil ten nemístnej amatérismus všech stran.

A pak jsem se probudila. Přičemž ten průchod magie musel nejspíš mít nějaký vliv i na mě. Asi to bylo silné kouzlo, co jeho odstřelilo pryč a zároveň mělo zpětný ráz, protože mě strašně bolelo to koleno, na kterém jsem ve snu klečela. Před usnutím bylo v pohodě. Kolem jedné jsem se dokonce probudila a šla se napít a pořád v pohodě. Ale po tomhle jsem ho nemohla pořádně ohnout, a jak z postele z loftu lezu po žebříku, bylo docela těžký se dostat dolů. Teprve, když jsem nohu na zemi trochu rozpohybovala, bolest ustala, ale záhadnou ztuhlost/namožení/něco v něm cítím pořád. Přitom se to nemuselo stát, kdyby Geralt nebyl lama!