Tato kniha pro mě byla trochu zvláštní. Úplně nenaplnila má očekávání, nikoho jsem si v ní zrovna neoblíbila, spíš mě všichni dost štvali, a celá situace, která dala možnost vzniknout zápletce, byla dost nepříjemná. Pojďme se tedy podívat, o co šlo.
Sice si jich naštěstí nikdo nevšiml a nedokázal je identifikovat, ale dámy jsou teď ve vážných problémech. Stále nemají peníze, takže musí vymýšlet náhradní řešení, zatímco gang jim nevybíravě šlape na paty a neštítí se násilně ukazovat svou sílu. Policie je odhodlaná únosce najít a ony po sobě nevědomky nechaly dostatek drobných vodítek. Julii k tomu ubíjejí deprese z výročí smrti její rodiny a vedle toho se propadá do naprosto šílené situace, kdy o ni mají osobní zájem jak jejich oběť, jež netuší, že jeho milá doktorka je také jeho únoskyně, tak detektiv, jenž už dlouho neměl moc štěstí a přece by ta smutná lékařka nemohla mít žádná hrůzná tajemství. A když už jsme u tajemství, určitě neexistuje žádné děsivé, které by rozeštvalo i kamarádky a vystavilo je ještě většímu nebezpečí?
Problém z úvodu jsem měla se všemi popsanými postavami. Carla byla nepříjemná ženská na ránu, Nikki moc vlezlá, Julia ufňukaná pochopitelně, ale její myšlenkové pochody ohledně chování po činu a hlavně bezhlavé randění s vlastní obětí nebyly to nejlepší. Unesený Troy byl taky kapitola sama pro sebe. Autorka se asi snažila o kontrast otravného floutka na začátku, kdy ho čtenář i protagonistky znali jen jako namachrovaného boháče, s milým, lépe poznaným chlapem upřímně zamilovaným do Julie později. Jenže to vyznělo zvláštně, jeho fáze zamilovanosti byla přehnaná a přišlo pár nekonzistentních momentů. A samozřejmě detektiv Carsten, ten bavil vyšetřováním, dobře si spojoval nečekané, nepravděpodobné detaily a zajímavě postupoval, jenže na vše, co nebyl striktně důkaz, především libovolné ženy v okolí, nahlížel pohledem svého velmi zoufalého penisu. To se fakt nedalo vydržet, než začal Julii podezírat a překonal další těžko snesitelnou fázi, stýskání si, jak to není fér.
Zmíněná situace už pak byla dobrá. Mně byla nepříjemná, protože existence na hraně jako Carla a její bratr, zaplétání se s gangy, drobní kriminálníčci a řešení problémů vytvářením ještě horších problémů, je mi zkrátka nepříjemné. Ale autorka ji pro postavy připravila dobře, určitě hodně realisticky. Vlastně i včetně jejich chování. Každá postava měla dobře odlišitelnou osobnost, každá měla vedle hlavní zápletky i své vlastní vady a problémy. Nešlo jen o zpackaný únos, jeho vyšetřování a hledání jiného zdroje peněz, ale i o nenápadné odhalování, jak vlastně doopravdy proběhla nehoda Juliiny rodiny, kdo s ní měl možná nečekaně něco společného. Hlavní zápletka byla přítomná v knize od začátku, ovšem pro tři protagonistky místy působila jen jako pozadí jejich soukromého dramatu a testu přátelství. V tom anotace nelhala.
Tyto části plné dramat také docela pomáhaly s napětím. Každou chvíli totiž mohl někdo udělat kvůli čím dál napjatějším a horším vztahům hloupou chybu. Pokud by se protagonistky v nevhodnou chvíli rozhádaly a podlehly stupňujícím se emocím, mohly by spadnout do pasti. Závěr dobře předvedl, jak je všechno tohle vypětí úplně šíleně dohnalo přes okraj. Ale mně se nejvíc líbily prosté krimi části. Carstenovo vyšetřování, nacházení hrozně nepravděpodobných stop, spojování a testování nevinných zmínek, utahování smyčky, a do toho pořádné vidle ve formě oběti, která by se mohla rozhodnout kvůli vztahu s Julií pomoci raději pachatelkám než policii. A nakonec nepovedené sledování, kdy velmi dlouho existovala šance pro obě strany, jak pro protagonistky, že se jim povede "náhradní únos" a přechytračí policii, tak pro policii, že jejich fígle prokouknou a doženou je. Než se všichni dostali k pěkně drsnému pádu z výšin.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat