29. 2. 2012

Kodži Suzuki - Kruh

Originální název: Ringu (リング)
Rok vydání: 1991
Rok vydání v ČR: 2004

Já jsem si jistá, že hrubou osnovu této hororové knihy znáte, protože mnoho z vás jistě vidělo americký remake hororu Kruh. Ovšem tato knížka je úplně původní předloha a hlavně se odehrává v původním japonském prostředí. I když se k nám dostala poněkud oklikou - Suzuki si přál, aby byla přeložena z angličtiny, nikoli z japonského originálu. Děj je však i ve filmu nastíněn jen velmi stroze a já ho nejprve pro ty, co tak profláklý horor přesto neznají, rozvedu trochu víc.

V jeden večer zemře mladá Japonka učící se na přijímací zkoušky na náhlé selhání srdce. V tu samou dobu zemře mladý japonský vysokoškolák při projížďce městem na totéž. A stejnou příčinu smrti uvedou u milenecké dvojice nalezené následující den ráno v odstaveném autě.

Možná by si toho nikdo ani nevšiml. Možná by řetězec dál nepokračoval. Jenže mladá dívka byla neteř ambiciózního novináře Asakawi a ten se při návratu domů z práce, pro který ten den zvolil taxík, dozvěděl historku o mrtvém motorkáři. Začalo mu být podezřelé, jak mohli dva mladí zdraví lidé tak náhle zemřít, a začal se pídit. Nutno podotknout, že Asakawa si prožil velmi horké chvilky před dvěma lety, kdy se v celém Japonsku rozrostl paranormální boom a jeho redakce byla denně zavalována dopisy s okultní tématikou, proto se snažil najít racionální a vědecké vysvětlení. Čím déle ale nad případem záhadných úmrtí čtyř lidí bloumal, tím méně racionálních vysvětlení se objevovalo. A když se dopátral jedné rekreační chatky, která vypadala jako jediný spojovací bod, pustil si v ní kazetu, na kterou předpokládal, že se dívaly oběti, a shlédl ji až do konce, šla racionalita stranou úplně.

Kazeta obsahovala několik nesourodých reálných a abstraktních výjevů, záhadno jak natočených, a na konci varování, že zemře každý, kdo ji shlédl, pokud... reklama. To, co mělo zachránit život divákům bylo přemazáno a Asakawa propadl panice. Díky vjemům a příšerným pocitům během sledování ani jednou nezapochyboval, že proroctví je skutečné. Dokonce tak skutečné, že ti čtyři před ním doopravdy zemřeli a jemu samotnému se začaly odpočítávat hodiny posledního týdne. Rozhodl se ale nevzdat a přijít celé záhadě na kloub. Aby to ale vůbec mohl dokázat, přizval k tomu svého dlouholetého přítele Rjúdžiho, který se bez obav na kazetu podíval. Rjúdži byl vědec, filozof, profesor na univerzitě a nedal se ničím vyvést z míry, přesto i on musel potvrdit, že hrozba z kazety je skutečná a do pátrání se okamžitě přidal.

Začal tak hon za paranormálními schopnostmi, snaha dostát vědeckému vysvětlení a zachránit si holý život. Díky některým výjevům, které z filmu poznali, a díky svým kontaktům mezi novináři i parapsychology se nakonec dostali ke jménu Sadako Jamamura. Jenže tím všechno teprve začínalo. Asakawovi a Rjúdžimu čas docházel a oni se museli propídit celým životem Sadako i její matky, aby přišli na to, jak kletbu zlomit. Co hůř, kazetu nedopatřením shlédla i Asakawova žena a roční dcerka.

Celá kniha se mi, musím říct, opravdu líbila. Nejvíc mě nadchlo Japonsko. Žádný New York, žádný John a Jack, ale Tokio, ostrovy, jejichž japonská jména si ani při nejlepší vůli nevybavím, melodické jméno Sadako, Asakawa a mnoho dalších. Úplně něco pro mě nového. Navíc je to "originál originálu" a vysvětluje to, na co mi film nikdy odpovědi nedal. Pomalu a velmi srozumitelně vysvětluje jak kazeta vznikla, proč se šíří dál, proč lidé umírají, za co se Sadako mstí. I když se mi zdá, že jedna položka z vysvětlení by klidně mohla být vynechána a ač je to celé naprosto logické, není to zase až tak poetické.

A velké plus navíc je, že hlavní postavou není hysterická žena snažící se zachránit svého syna, nýbrž novinář snažící se chladně uvažovat a přijít na vysvětlení, ale přesto podléhající panice, jenž má po boku svůj pravý opak. Takže rozplétání záhady vlastně nestojí na náhodách a náhodných nápadech jednoho. Naopak jsou to jasné úvahy dvou mužů, kteří se vzájemně doplňují, hledají a sami by na celou hádanku nikdy nepřišli. Navíc ve skutečnost prokletí doopravdy věří.
A není to jen čistý děj, co mě zaujalo. Často se objevují i různé filozofické otázky o lidském strachu, o tom, jak to bylo před velkým třeskem, teorie o tom, že viry a buňky byly kdysi jednotné, stejně jako vůbec světlo a tma.

Nemůžu si odpustit ani pochvalu elegantního vyřešení kazety, na které film úplně zapomněl. Překvapilo mě, jak logické a pochopitelné to vlastně je. Sadako zdědila po své matce mimořádně silné paranormální schopnosti a trpěla syndromem testikulární feminizace, díky čemuž byla chromozomově muž, ale tělem nádherná žena. Tedy téměř. A i po její smrti se obojí projevilo ve velké síle a započaly celý kruh událostí, který kniha postupně a velmi dobře vysvětlí a končí přesně v bodě, kdy čtenář vše, i přes poměrně složité genetické a medicínské pozadí problému perfektně pochopí. A myslím, že končí na správném místě. Ideálně vytváří půdu pro své pokračování, které na mě už čeká doma, a jehož "recenzi" vám taktéž brzy přinesu.


Mé hodnocení:


Žádné komentáře:

Okomentovat