Čtvrtý díl série Podivné doby je stejně skvělý jako všechny ostatní. Nebo spíš se vyhoupl zpátky k prvnímu a druhému po pro mě trochu slabším třetím, když se po vlkodlakovi, upírech, duších a mázích dostal rovnou k zombíkům.
Originální název: The Body Snatchers
Rok vydání: 1955
Český překlad: 1990
Žádné filmové adaptace této klasiky jsem neviděla, ale v akci jsem si ji pořídila. Mimozemšťani nejsou můj oblíbený žánr, na druhou stranu Válka světů a Den trifidů (...to nejsou zrovna mimozemšťani ale působí to velmi podobně) mě hrozně bavily. A i zloději těl mě nejprve nadchli. Než začali skřípat. Dlouho jsem proto váhala, jestli hodnotit "zaujala" nebo "průměr".
Originální název: Mördar Anders och hans vänner (samt en och annan ovän)
Rok vydání: 2015
Český překlad: 2016
Jak těžké je udržet knihy v dobrém stavu, nepolívat je, a když je polijete, tak je vysušit a slisovat, aby z stránky nebyly jak popraskaný poleno? Moje polité knížky vypadají skoro jako nové, ale tohle, co mi z knihobota přišlo o Zabijáku Andersovi, mě rozhodně nakrklo. Obsah, stejného komediálního ražení jako známí Analfabetka a Stoletý stařík, mě alespoň potěšil. Byť ne tolik.
Originální název: Der Tote im Strandkorb
Rok vydání: 2017
Český překlad: 2022
Ukázalo se, že je to první díl série Komisařka z ostrova, ale jako často u kriminálních sérií, má svůj uzavřený příběh a působí zcela samostatně, další díl je patrně už o jiném případu. A navíc je to velice krátká jednohubka, proti které nejde nic zvláštního namítat.
Originální název: Mroczne Sekrety
Rok vydání: 2021
Český překlad: 2023
Druhou knihu od Mosse jsem si objednala spíš náhodou, neuvědomila jsem si, že napsal i skvělé Ukaž mi, tedy že ho už znám. A i tuhle jsem slupla velmi rychle. Poslední dobou mám vážně jenom dobré zkušenosti s autory mnoha různých žánrů z Polska a Moss není výjimka.
Originální název: Ghost Story
Rok vydání: 1979
Český překlad: 1997
Lekla jsem se, když jsem otevřela soubor s další e-knihou od Dobrovského a jako u všech, jaké mi přistanou v knihovně, jsem až teď zjistila autora - Straub. S ním jsem měla pár znuděných, až iritovaných setkání, a tak jsem se s nechutí pustila do této knihy (když už nějakou mám, tak ji přečtu, i kdyby jen proto, abych ji mohla rozdupat tady na blogu). Rozhodně mě však překvapila, byť spokojená pořád nejsem.
Od této autorky jsem četla její známější knihu Zimní lidé, která se mi velmi líbila. I v téhle si vzala klasický hororový motiv - měniče, zasadila je do svého vlastního prostředí a pravidel, a stvořila kolem nich "rodinný" horor. Jen mě bavila o něco míň.
Když se mi tato kniha objevila jako dárek v e-knihovně, viděla jsem jen název a čekala něco historického o tom, jak se kat dostane na popraviště. Historické to tedy je, ale když jsem v souboru viděla i obálku s dodatkem Neotřelý pohled na období heydrichiády z perspektivy nacistických aktérů, hodně mě překvapilo téma. Protože pustit se do heydrichiády z pohledu gestapa je rozhodně neobvyklé.
Druhý díl trilogie Materia Prima mě opět nezklamal, spíš se mi zdá ještě o něco lepší než ten první. Nebo je to jen tím, že už jsem věděla, co od tohoto světa čekat a jaké postavy ho vedou, a mohla jsem si ho ještě víc užít. Protože jde vážně do tuhého.
