24. 1. 2019

Vychcaní dlužníci a krvechtiví věřitelé

Já se tomuhle tématu nechtěla věnovat. Však už jsem se jako správný lenoch dlouho nevěnovala ničemu přemítavému. A stále nechci, aby to byl úplně článek o mém postoji. Spíš výzva pro přednesení argumentů ke stanovisku, kterému moc nerozumím. Ona se totiž opět rozhořela debata o dlužnících a věřitelích... tedy o vychcaných neplatičích a nepozorných lichvářích, když se na scénu opět vynořila plánovaná změna v insolvenci, resp. v oddlužení- a neutíkejte!

Jasně, že tohle vás moc nezajímá. Nechcete slyšet o zákonech a sazbách a lhůtách. Nikdo normální tohle nechce ve volném čase poslouchat. Ale mě to zajímá ještě z jiné roviny. Ze selskorozumné a z pohledu zkušeností. Ne osobních, ale obecně klientů na obou pozicích. Z nějakého mnou nepochopeného důvodu (až na zjevně účelové případy) se totiž až příliš často setkávám s postojem, že podat návrh na oddlužení je to nejhorší, co může dlužník věřiteli spáchat. Jako fakt vrchol. Přejeli jste mu psa, znásilnili dceru a sponzorujete mu tchýni? Všechno dobrý. Ale oddlužení? Seš mrtvej, Dave!

20. 1. 2019

John Wyndham - Den trifidů

Originální název: The Day of the Triffids
Rok vydání: 1951
Rok vydání v ČR: 1972

O existenci této knihy jsem věděla už velmi dlouho. Stejně jako jsem věděla, že je to sci-fi a že trifidi jsou rostliny. K úvaze, že je to příběh o tom, jak rostliny zotročí lidstvo, pak nebylo daleko, a já se rozhodla, že něco takového vážně není můj šálek čaje. Ovšem jak se ukázalo, když jsem si knihu koupila, zatímco jsem před sebou měla dvouhodinové čekání na autobus, zmýlila jsem se ve všech ohledech. Rozhodně se z ní stal můj šálek čaje a rozhodně není o zotročování lidstva flórou.

10. 1. 2019

Neutečeš

Originální název: It Follows
Země: USA
Rok: 2014

Udělala jsem chybu. Tu, že místo náhodného dílu remaku MacGyvera, na kterého občas koukám (páč Patty a Selma a Nicky Stokes z CSI) jsem si pustila tohle. Tohle... dílo. Co se tváří jako horor, před čtyřmi lety z toho marketing dělal budoucí legendu, ale je to ve skutečnosti produkt sjetého producenta neschopného dokončit myšlenku, který jednou v zadní uličce přehnul art. Zvlášť, když doslova o tom je. Tedy o tom přehýbání. No a o té nedokončené myšlence asi taky.

8. 1. 2019

Když je čas to vzdát

Někdy totiž prostě je. Někdy je to ta nejlepší možnost... a někdy ta jediná. Protože dopadnete stejně, jako když se nevzdáte, akorát se nemusíte tak namáhat. A totéž se stalo v mém snu. Tudíž praštěný výpotek mozku Ann Taylor číslo... nevím, určitě víc, než by bylo záhodno.

5. 1. 2019

The Witch in the Window

Originální název: The Witch in the Window
Země: USA
Rok: 2018

Jak jen uchopit tento film? A jak vůbec zdůvodnit, proč jsem se na něco takového, co za to nestojí natolik, že to ani nebylo pojmenováno v překladu a titulky to mělo slovenské, vůbec dívala? No... asi od začátku. Hledala jsem pár konkrétních titulů a postranní nabídka na ulozto mi ukázala i tenhle. Já si řekla proč ne... a mám dojem, že to je typické televizní C s jednou naprosto úžasnou scénou, bohužel nerozvinutým super nápadem a koncem, který se snažil být tak hustě mysteriózní, až moc nedává smysl. 

23. 12. 2018

Kapři na útěku a foťák v oblacích

Měli jsme tu takovou malou záhadu. Kapří záhadu. Jelikož mám až moc nevybrané dovolené, byla jsem doma už v pátek. Stejně jako můj brácha. A zatímco já vařila, balila dárky, věšela prádlo, sledovala The Borgias (hledala jsem seriál, který by mě zabavil, ale už skončil, abych se s ním pak netáhla pár dalších let pár dalších horších a horších sérií), chatovala a sepisovala povídkový útržek, a to všechno najednou, on tak chodil po domě a že prý hledá kapry. Protože další brácha je měl už ve čtvrtek přinést. Jelikož nikde nebyli, protože když jsem ve čtvrtek večer dorazila, nebyla obsazená vana, a protože když jsem v pátek začala vařit, nebyla zjevně ani obsazená lednice, závěr byl nasnadě. Ten brácha pověřený přinesením kaprů je nepřinesl. Jenomže, k tomu, že je přinesl, jsou prý svědci, takže kapři někde museli být. Ale kde? Ve vaně prázdno. V lednici ne úplně prázdno, ale žádný kapr. V mrazáku žádný kapr. Ve druhém mrazáku nic. Ve špajzu ani šupinka. Dokonce ani na puťa puťa se neozývali. Zkrátka, odpověď byla jediná. Kapři museli zdrhnout. Nejspíš někdy nad ránem, když všichni spali. 

14. 12. 2018

Avatary Jim a Ryan

Zjistila jsem, že jsem si zdaleka nezálohovala všechny mé výtvory z dlouhých let působení na blog.cz. Především drobné hlouposti, jako jsou níže uvedené avatary ze seriálů CSI. Naštěstí se mi ale podařilo pár z nich zachránit při průzkumu google archivu, a protože už nevím, ze kdy jsou, jen tuším, že jde o rok 2012, dávám je sem k nynějšímu datu. 

27. 11. 2018

Invaze Jiných

Vy už znáte mé sny. Víte, že jsou často praštěné. A když si projdete tuto rubriku, zjistíte, že to zdaleka není jediná invaze a ani zdaleka poprvé, kdy se mi v nich objevili Jiní z Písně ledu a ohně. Sice vzhledem ve své seriálové verzi, ale na tom moc nezáleží. Teď se to stalo znovu. Přitom jsem včera akorát zveřejnila již připravenou recenzi na Tanec s draky a před spaním přečetla úvod druhého svazku Malazské knihy padlých - děsivý a stejně zmatený jako první svazek, nicméně bez souvislosti.

26. 11. 2018

G. R. R. Martin - Tanec s draky

Originální název: A Dance With Dragons
Rok vydání: 2011
Rok vydání v ČR: 2012
Poznámka: Čteno v AJ i ČJ

Pátý díl velice známé ságy Píseň ledu a ohně postupuje sice v ději kupředu, ale obdobně jako se ten čtvrtý zabýval jen některými postavami a některými oblastmi jihu Západozemí, pokrývá pátý zejména Sever, Zeď, Záliv otrokářů a Svobodná města ve zhruba stejné době. Jen v některých kapitolách se dostane dál, když zmíní další osudy postav z Hostiny pro vrány.