Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři, já jsem štír, tak jsem vylezla. Teda zjistila jsem, že se tady v ČB provozuje taková tradice (hlavně pro děti, avšak co má bejt, chci vidět draky a koupit si kindervejce i po třicítce, sežerte mě! ...draci!), kdy se kolem náměstí chodí venčit draci. Letos to bylo příhodně v pátek, to končím brzo, navíc bylo hezky. Tudíž jsem po nějaké době zase omrkla jednu blízkou kavárnu (bio etické neznamená nutně dobré, tak hnusný míša řezy jsem ještě nejedla) a potom jsem na náměstí počkala, než měli vycházet z galerie s obřími loutkami. Vlastně jsem nevěděla, co čekat. Přečetla jsem si alespoň poslední bulletin advokacie včetně velmi ujetého kárného případu, kdy advokát odmítl dát si pauzu od studování spisu a nechat soudní úřednici jít na oběd, až ho údajně museli zpacifikovat včetně želízek. Tomu říkám pracovní nasazení, ke kterýmu by mě osobně nehlo. Sice kolem bylo celkem rušno, protože se stavěly stánky k závodům, a tak to i nakonec zkazilo pozadí venčení (protože courat se za nimi celou trasu jsem zase nechtěla), nicméně ukázalo se to super zvykem.
