První díl trilogie Materia Prima, který mě měl jako dárek nalákat na zbytek, měl tentokrát výrazně větší úspěch než většina podobných, jaké mi Dobrovský nechává, a docela vážně uvažuju, že si zbylé dva taky pořídím. Protože mě svět i příběh docela uchvátil.
Jeden takový, polský alchymista Rudnicki, pracuje pod ruskou nadvládou s tou varšavskou, a seznámí se s důstojníkem carské gardy Samarinem. Spolu zjistí, že s moskevskou a petrohradskou enklávou jsou čím dál větší problémy, že stejné hrozí i ve Varšavě, a to je velká komplikace. Zejména, když v Evropě houstne napětí, evidentně se blíží válka, a to nejspíš taková, jaká nemá obdoby i bez přispění cizích světů. Ovšem ty se do všeho dost zamotávají také. Bytosti, které se snaží skrz enklávy prodrat, mají své vlastní cíle a neváhají si pro ně verbovat i mnohé lidi. To zamotává i magie, do objevení enkláv jen dost pochybný obor, a právě kvůli tomu všemu začínají vnitřní rozbroje a politické střety uvnitř vojenských jednotek, alchymistické gildy i carského dvora. Rudnicki tak se Samarinovou pomocí a posléze s pomocí jedné podezřele přátelské bytosti z cizího světa musí zjistit o enklávách co nejvíc, zabránit prolomení hranic, ponořit se do spojení vědy, alchymie a magie Stvořitele a vyšších bytostí, aby to celé zastavili. A využít k tomu jakýkoli nástroj se nabízí, ať už je to nelítostný politický boj s oponenty, návštěva samotného cara, nebo rovnou stvoření děsivého homunkula.
Tento příběh mě proto zaujal od samého začátku. Začal prvním drsným střetem v enklávě, tedy se představil rovnou jako dílo o magii a monstrech přímo uprostřed toho zásadního. A také okamžitě dal najevo, že půjde o "nízkou fantasy" v zajímavém prostředí přípravy na hned několik konfliktů uprostřed carského Ruska a Polska na počátku 20. století. Tudíž alchymisté, vojáci (i překlad používá ruské a polské hodnosti a obraty, což ho příjemně oživuje), spory vycházející už z toho, že Rusko ovládlo Polsko, zcela nemagická nesnášenlivost, politické třenice, předsudky, separatisté, teroristé, kolaborace a kooperace, vnitřní napětí a spory mezi gildami a šlechtici, obyčejná snaha vystoupat v hierarchii a jít po krku nepřátelům, a teď do toho divné enklávy s nebezpečnými bytostmi a magií. Navíc naznačující, že některé události ze skutečné historie mají v této verzi původ právě v těchto okolnostech, třeba už slavné zavedení egyptského Achnatona, tudíž přinášející očekávání o svérázně pojatém začátku první světové. Nepřekvapivě jsem byla nadšená.
Stejně tak i ze zápletky. Kniha se ihned ponořila mezi monstra, záhady, magii - ale z "vědeckého" alchymistického hlediska, takže kromě jakýchsi démonů a probouzející se magie pracovala i s chemií, medicínou, bylinkami, zbraněmi, vědeckým pokrokem kolidujícím s pověrami, a to mezi vojáky a důstojníky několika různých frakcí uprostřed sporů mezi Poláky a carskými silami. Kteří, není divu, se v některých případech snažili všech divných událostí využít pro své cíle, místo aby se spojili za zastavením nebezpečí, a v některých případech podléhali vlivu bytostí stojících za enklávami hledajícími lidské spojence, tudíž nebylo jasné, komu věřit, jak dlouho a kdo stojí doopravdy za kým. S tím souvisí i podařené postavy - nejen dobře, naprosto přirozeně zasazení a charakterizovaní vojáci, politici i dámy různého postavení, ale i každá se svou uvěřitelnou, realistickou a zajímavou osobností.
Vlastně mi to brzy začalo připomínat Zaklínače. Domnívali se, jak enklávy asi vznikly konjunkcí, tedy setkáním paralelních světů, z nichž do toho našeho proniklo něco cizího, a nyní se to začíná silně projevovat, hrozí, že se těmito "styčnými body" provalí až příliš velká síla a entity, a dojde k masakru a apokalypse. Akorát několikrát posunuli "zjištění" o tom, co vlastně za entity to je, jak dlouho to trvá a jestli to vůbec je konjunkce. Od pouhé domněnky o omylem zanechaných démonech, po náznak trvalejšího propojení světů až po práci s bytostmi jen o stupeň pod Stvořitelem, majícími své vlastní cíle včetně překonání onoho posledního stupně. Kniha tak přinesla vedle zápletky i docela dost prostoru k představení konceptu onoho jiného světa a jeho působení na náš, a to ze svérázného "vědeckého" pohledu Rudnickiho, jenž je alchymista a amatérsky se zabývá magií, a zároveň k představení "hlavního" světa, jeho politiky a lidských problémů.
Což mě vždycky baví mnohem víc než energetické paprsky nebo vysoká fantasy mezi elfy, trpaslíky a čaroději v lesích. Zvlášť s odkazy na skutečné události pojaté zde nově historickou magickou fikcí, a zvlášť s hodně lákavou záhadou. Kromě jedné věci - vyvrcholením této knihy mělo být prolomení bariéry enklávy a útok na hotel Rudnického. Měla to být zásadní okolnost měnící rozvržení sil, měla rozpoutat události pro zbylé díly. Jenže začala u konce náhle, trochu divně, zhurta, skoro odseknutě. Chyběl lepší předěl, delší příprava, víc budování k této konkrétní chvíli, trochu ticha před bouří a pak teprve spustit ránu. Takhle na mě vyvrcholení tohoto dílu působilo, jako že před ním chybí ještě jedna kapitola.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat