Procházka k jezům a vytopený Thor

Chtěla jsem jít dneska ven, projít si stezku, co vede podél Malše od našeho domu až do Roudného. Jenže přes poledne je strašlivé vedro, odpoledne mají být bouřky, tak jsem vyrazila ráno. Normálně tudy chodím, jenom když mám jednání na PČR, a to ne až k Velkému jezu, ale dnes jsem si místo spisu vzala foťák a že projdu cyklostezku až tam, kde se mění ve vyšlapanou louku. I tak jsem se vrátila zpocená, ale co už. Nebylo tam aspoň TAK MOC lidí, u Velkého jezu si šlo máchat nohy, ač byla řeka ještě ledová (a špinavá samozřejmě, tady nikdy není čistá) a šlo si celkem užívat, že do půl hodinky klidné chůze od náměstí směrem k nám můžete narazit i na tohle (nebo respektive že příroda začíná prakticky už u náměstí tímto směrem). Fakt jsem měla štěstí na čtvrť.

Štve mě, že musí být počmáraný i ten nejmenší most pro pěší.

Malý jez

V pozadí železniční most. Povedlo se mi dokonce namířit mobil v super moment, kdy po něm přejížděl vlak, jenže kdo místo spouště zmáčkl video, no?

Pokud text nejde přečíst, zvětšete si to. Je na něm:
Teď je teď. Když bude příští teď dobrý jako tohle teď, tak to bude dobrý.

Velký jez

A na mnoha místech po městě jsou na řekách i tyto umělecké instalace. Mají i cedule s vysvětlivkou, co mají představovat, ale já mám radši moje vlastní interpretace. Tak třeba tady: Hagridova máti zahodila papír od sušenek.

A tady: Vytopilo to Thora.