14.10.24

Stuart Turton - Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové

Originální název: The Seven Deaths of Evelyn Hardcastle
Rok vydání: 2018
Český překlad: 2019

Tuto knihu jsem dostala od Dobrovského před lety mezi prvními odměnami za nákup, ale protože tyto odměny se mi tam neustále vrší, k jejímu přečtení jsem se dostala až teď, když už mám s Turtonem zkušenost prostřednictvím jeho další knihy Ďábel a temné vody. Proto už jsem tušila, že mám čekat zamotanou záhadu plnou falešných dojmů a slepých cest, nicméně tato byla ještě originálnější.

Hlavní postava se probudí uprostřed lesa. Pamatuje si akorát jméno Anna, jinak nic. Zběsile doklopýtá k rozpadajícímu se sídlu Blackheath, kde ho coby Sebastiana Bella starostlivě uloží do postele před nadcházejícím večírkem, kam je svolán zástup známých lorda a lady Hardcastlových. Nicméně dotyčný nakonec zjistí, že vůbec není Bellem. Ukáže se mu totiž kdosi převlečený za morového doktora a prozradí, že Bellovo tělo obývá jen na jeden den a má za úkol vyřešit vraždu. Ne jen tak ledajakou. Evelyn Hardcastlovou mají teprve dnešní noci zabít, nemá to vůbec vypadat jako vražda, a jen pokud mu sdělí, kdo za tím stojí, dostane se z Blackheathu ven. 

Což však není tak snadné, i kdyby si pamatoval, kdo je. Jak se přesvědčí hned druhého rána, má na to přesně osm dní, během nichž vystřídá osm hostitelů, tedy osm různých těl pozvaných. A pokud to nedokáže, celá smyčka začne nanovo, aniž si bude cokoli pamatovat z té dosavadní. K tomu objeví, že má na Blackheathu i "protihráče", kteří sice hostitele nemění, ale zato jsou s řešením vraždy prý mnohem dál. Jedním z nich je i ona Anna, jež pro něj musí být nesmírně důležitá, když mu brzy začne pomáhat. Tedy pokud mu doopravdy pomáhá, protože na Blackheathu není vůbec nic, jak se zdá, podezřelým z vraždy, z níž se nakonec vyklube vražd několik, je skoro každý, jeho "protihráči" se neštítí špinavých triků a hlavně, podle morového doktora se ven může dostat jenom jeden. A hlavní hrdina, pravým jménem Aiden, je odhodlaný nejen zabránit tomu, aby k ústřednímu bodu, Evelynině vraždě, vůbec došlo, ale zjistit, co se to tu děje, a dostat ven i Annu. 

Je to tak vlastně kombinace často používané zápletky prožívání jednoho dne pořád dokola, dokud dotyčný nenasbírá dostatek informací, aby smyčku zastavil, a cestování časem uzavřenou smyčkou, protože ji prožívá pokaždé v jiném těle, pokaždé ji vidí z jiného úhlu, takže zanechává drobná vodítka, která ale vlastně zanechával vždy, jen jako někdo jiný, a teprve teď si je skládá dohromady a uvědomuje si, že je zanechává sám sobě. Což autor píše velice poutavě, takže ač jsem si nebyla zhruba do půlky jistá, jestli se mi takový koncept líbí, rozhodně mě lákal číst dál. Líbila se mi volba mít jednoho hlavního hrdinu v několika různých postavách, které jsou velmi odlišné, mají spoustu negativních vlastností, ale každá je díky tomu velmi zajímavá a Aidenův boj s jejich povahami vlastně na jednu stranu umožňuje a na druhou stranu komplikuje a limituje pátrání, což zvyšuje sázky a napětí. 

Zalíbilo se mi i zahrnutí několika hráčů, z nichž každý měl různé podmínky. Sice čtenář pořád nevěděl, proč se všechno děje, nicméně rychle pochopil, že pouze Aiden střídá těla osmi hostitelů po jednom a tom samém dni. Přičemž velmi zajímavý byl i prvek, že když usnul během dne a skočil do těla následujícího hostitele, vrátil se zase zpátky do předchozího, jakmile usnul ten, aby svůj předchozí den dokončil. Nebo že zpočátku to působilo, jako by bylo víc lidí, kteří si těla prohazují mezi sebou, ne pouze Aiden, jenže ne, je vlastně vždy všemi z nich, a tak se v nich střídá spíše jeho vědomí. Potom Anna, která se zdá jako kladná postava, ale přesto kolem ní víří podezření a evidentní ohromné tajemství, jaké může pohled na ni úplně změnit. Daniel, což je zase velice protřelý hráč schopný udělat cokoli a tvářit se jakkoli, aby vyhrál. A Lokaj, jemuž z nějakého důvodu záleží na tom, aby všechny Aidenovy hostitele vyřídil, takže přidává k časové tísni ještě strach o život. 

Někomu by mohlo vadit, jak neustálým střídáním hostitelů, někdy dokonce po částech dne, skákáním dopředu a zpátky, takovou hromadou propletených figur, autor dost slušně mate. Zejména ohledně toho, kdo co v Blackheathu ve kterém okamžiku ví a co se zrovna děje. Přesto není komplikované to číst. Většinu knihy sice Aidan zkouší vyšetřit ústřední záhadu, kdo je vrah, a srovnat se se svou situací, jenže čtenáře k tomu kniha primárně nevede. Navádí ho, aby se soustředil na pomalé chápání toho, jak věci fungují, aby se začal orientovat v činech všech různých lidí, kteří jsou vlastně jen jedním, strhává ho k mnohým dalším vedlejším záhadám, zatímco ústřední zápletka zůstává trošku na pozadí. Ne pro Aidena, ten stále dělá vše s cílem odhalit vraha a případně zabránit vraždě, a také porušit pravidla a dostat se z Blackheathu i s Annou, ale pro čtenáře. Toho neustále rozptyluje obrovské množství věcí, které se dějí najednou a dokola. Ovšem ne špatným způsobem. Naopak po něm kniha vyžaduje dobré soustředění a paměť. Veliká zamotanost záhady tu nespočívá jen v zápletce, ale i v úmyslném zpracování. Takovém, že autor musí být schopný skvěle podrobně plánovat a sestavovat střípky, protože napsat takový nelineární příběh s takovým množstvím rozdílných úhlů pohledu jediného člověka, musí být fuška. Proto je podle mě i vhodné si pro plné užití autorova kličkování přečíst knihu aspoň dvakrát. 

A další věc, jaká mě hodně zaujala, bylo i vysvětlení, co je Blackheath, proč tam byla Anna uvězněná, proč tam Aiden přišel a proč se stále točili v jediném dni. Zatímco u předchozí autorovy knihy mě závěr zklamal, tady se mi hodně zalíbil. Trochu mi připomíná princip pekla ze seriálu Lucifer a rozhodně má velký potenciál.

Mé hodnocení:



Žádné komentáře:

Okomentovat