Ann Taylor: Vřískot

Originální název: Scream

Země: USA

Rok: 1996

Vřískot je kultovní film, který se už dávno dočkal zparodování ve stejně tak kultovním Scary Movie, a to hned jako hlavní zápletka prvního dílu, a rozhodně tu nesmí chybět. Úžasně spojuje horor s komedií a skvělou zábavou do neopakovatelného zážitku. Tedy neopakovatelného až do jeho pokračování.

Začíná známou scénou, kdy neznámý muž volá do neznámého domu, vyptává se krásky, která hovor přijala, jaký je její oblíbený horor, potom prozradí, že se na dívku dívá. Ta má strach, pozamyká, jenže na terase je její mrtvý přítel a ona sama je zavražděna. Tím se roztáčí kolotoč vražd s vrahem v černém plášti s bílou maskou ghostface.

Přeneseme se k Sidney Prescott, místní dívce, která si jedno kolo vyšetřování prožila už v případu své zavražděné matky, ale teď začíná jít o život přímo jí a jejím přátelům. Obyvatelé města se přitom vzájemně podezřívají, ale pořád netuší, o co tajemnému násilníkovi jde a k jeho identitě se proto nepřibližují. Navíc se v případu začne vrtat i zvědavá reportérka píšící knihu o vraždě Sidneyiny matky a ztěžuje tak práci policii.

Ale útoky a oběti začnou přibývat, rozšiřuje se tak i strach a televize a teorie obyvatel nejsou jediní, kteří vše ztěžují. Vrah sám umně háže vinu na ostatní, nastražuje falešné důkazy a rozděluje komunitu, aby si usnadnil cestu k obětem a naopak znesnadnil vlastní dopadení. Policie zatýká podezřelé, ale útoky a telefonáty neustávají. Nikdo nezná vraha ani jeho motiv. Celé se to zdá nesmyslné. Na scénu se navíc vrací muž, kterého obvinili ze znásilnění a vraždy Sidneyiny matky a ukazuje se, že možná není vinen. Kdo je tedy vrah a kdo vraždí teď? A souvisí to spolu?

Skvělá zápletka podkreslená brutalitou zobrazovaných vražd je tedy výborným thrillerem a mysteriózním hororem a jde o jeden z mála případů, kdy mi vůbec nevadí, že v popředí je parta mladých lidí v nebezpečí života. Možná je to dobou, v níž byl snímek natočen, ale chovají se tu normálně, nikoho nemám chuť sama zabít a do svých rolí sedí. Nejde o šablonovité postavy bez charakteru, ale jak se později ukáže, perfektně zapadající skupinu lidí.

Akorát místy se herci snaží až trochu moc a přehrávají, což asi do scének starých hororů a scén s vystrašenou holkou patří. Nicméně to rozčiluje. Především, když přehnané klišé odehraje i hlavní postava a místo hororu to tak občas navodí dojem komedie, což sice má být, ale myslím, že by nemuselo zase až tolik. A takový dojem podtrhuje i rozevlátý vrah, který v honbě za oběťmi schytává jednu ránu za druhou, létá vzduchem, rozmazává se na podlaze, rozhazuje rukama a nohama a bodá kolem sebe a vůbec vypadá jako šílenec, který ale spíš než že by se snažil vraždit, zkouší tancovat.

Docela dobře a vydařeně ale film pracuje s detektivní zápletkou. Nedá se dopředu odhadnout, kdo je vrah ani proč to dělá, všechno se zdá nahodilé a nutí tak dívat se až do konce, kde se snad případ vyřeší. Navíc se nevěnuje jen hlavní zápletce, ale počítá i se záběrem na životy a problémy některých postav, které s tím často příliš nesouvisí, celé to tak kuklí do větší komplexnosti a propojenosti všeho se vším a nechává diváka vytvořit si k postavám skutečný vztah.

A co na tomto filmu nejvíc miluju a jsem schopná kvůli tomu odpustit jakoukoli chybu (kterých není moc, v odlehčeném žánru na pomezí brutálního hororu a komedie je Vřískot kousek, jenž považuji za laťku, pokud tvůrce bere svůj film vážně a ne jako parodii) je policista Dewey. Takový hezky roztěkaný policajtík, který je asi tou nejsympatičtější postavou, donutí leckoho zamilovat se do něj a chtít si ho odtáhnout domů a se svým nezabitelným charakterem prostě vede.