Originální název: Jeepers Creepers
Země: USA, Německo
Rok: 2001
Darry a jeho sestra Trish se vrací na jarní prázdniny za rodiči. Darry veze nálož špinavého prádla a Trish se zase právě rozešla s přítelem, kterého její matka zbožňovala. K tomu se snaží neunudit k smrti, protože jejich dlouhá celodenní cesta vede přes řídce obydlenou centrální Ameriku, takže kolem není nic k vidění a naladit v rádiu se daří jenom křesťanská kázání. Začnou tak hrát hru - když potkají jiné auto, pokusí se z jeho poznávací značky sestavit nějaké trefné slovo, kterým okomentují posádku. Jenže toto vše skončí, když se za nimi vyřítí starý zablácený náklaďák a vytlačí je ze silnice. A kdyby jen tušili, co je ještě může čekat, okamžitě by v tu chvíli na šoféra značky Zbiju tě zapomněli a vyřítili se přímo domů.
Místo toho si ale o pár kilometrů dál všimnou starého polorozbořeného kostela, kde náklaďák parkuje. A také podivné postavy v širokém klobouku, jež vytahuje z korby něco, co připomíná lidské tělo zabalené v prostěradle, a hází to do velké roury vedoucí do podzemí kostela. Darry tedy nedbá strachu Trish a rozhodne se na místo vrátit - co když v tom prostěradle vážně byl člověk a ještě žije? Co když by mu ještě mohli pomoci? Pokusit se dojet k nejbližšímu telefonu by zabralo příliš času, kdežto na místo je to jen kousek.
Jenže tehdy se situace ještě víc zkomplikuje, když se začne vyvíjet nečekaným směrem - Darry při průzkumu roury spadne dovnitř a objeví nejen tělo, které tam Zbiju tě hodil, ale celé doupě ďábelské kreatury jako vystřižené z nejhorší noční můry naprostého šílence. A jen tak tak na poslední chvíli a v naprostém šoku se vyláme ven a spolu s Trishou konečně narazí na první známky civilizace a zavolá policii.
Jeho zmatené vyprávění však nevzbuzuje zrovna jistotu, jakou policie potřebuje, a tak se rozhodnou šokovaný a potrhaný mladý pár vzít s sebou na stanici. Jenže během jízdy se znovu objeví Zbiju tě, a tentokrát v plné kráse. Zabije oba policisty a Darrymu i Trish předvede, že člověka jen připomíná. Že vypadá jako skutečný nesmrtelný nelidský démon, jenž se živí svými oběťmi. A i když mu Trish a Darry stačí ujet a konečně dorazit do města, nevzdává se. Jakmile totiž ucítí něco, co se mu líbí, nepřestane, dokud se do toho nebude moci zakousnout. A mříže, pistole nebo snad zdi... ho nezastaví. Zbývá tak jediná otázka. Koho si to vyhlédl? Kdo je ten, kdo bude křičet ve tmě, zatímco bude na starém gramofonu vyhrávat písnička Jeepers Creepers?
Jestli jde něco označit za úplně typický béčkový horor, kde celý děj vede jen a pouze snaha záporáka spáchat masakr a snaha protagonisty mu uprchnout, je to Jeepers Creepers. Při pohledu na schéma tohoto filmu se asi nemůže stát nic, co by mohlo diváka překvapit, a vše jede podle typického scénáře. Uvedení protagonistů v nějakých opuštěných místech, představení brutálního záporáka a honička o život. A kdo má rád nechutnou podívanou plnou pohybu a křiku bez zvláštního mystéria, ideálně na víkendové odpoledne nebo naopak přiopilou dlouhou noc, při níž může hlásit "kámo, jak hodil tu hlavu a pískal si u toho", ať po tom klidně sáhne.
Jenže na druhou stranu je to i škoda a důvod, proč je film tak rozporuplně hodnocený a i proč já ho poprvé sledovala celkem napjatě, všechno to kvílení pneumatik a řvoucí řazení pro mě mělo atmosféru, zatímco znovu už mě spíš štval. Má nepochybně zajímavé monstrum. Creeper, který se jednou za třiadvacet let probouzí, aby se nasytil lidmi - doslova od nich bral to, co potřebuje, a co má nahradit jeho vlastní část těla, podivný chlápek v dlouhém kabátě a v klobouku s obličejem černého goblina, umí vyděsit. Zvlášť, když začne své oběti odporně očichávat a zjišťovat, kdo z nich mu tak voněl. I začátek, kdy jeho náklaďák brutální rychlostí narážel do auta Darryho a Trish, byl natočený celkem dobře a rychlost se filmařům povedlo na plátno dostat velmi uvěřitelně. A samotné vtažení těch dvou do zápletky bylo taky nechutně a napínavě děsivé, protože vidět někoho, jak odhazuje mrtvolu, vědět, že je to nějaký nebezpečný úchyl, sledovat jejich dilema jestli se jet podívat nebo pokračovat dál (což bylo dost reálné a snadno by se s tím divák mohl ztotožnit) a pak vidět, jak se z nevinného nakouknutí náhodou stává horor, se mi líbilo.
Zbytek byl už ale jedno velké hororové klišé a spíš otravoval, než aby něco přidával. Působil jako "budeme se ve vypjaté situaci chovat jako debilové a vznikne z toho film". Natočený byl totiž v roce 2001, takže už se nedalo spoléhat na "mladí lidé uprostřed ničeho bez možnosti komunikovat vydaní v nemilost šílenci". Dokonce i měli mobilní telefon, měli auto, kterému zázračně nedocházel benzín ani neodcházelo řízení po zběsilých závodech, ale jakoby se filmaři rozhodli, že to budou ignorovat.
Darry totiž vyrazil na stovky kilometrů dlouhou cestu bez nabitého mobilu, protože co se může stát? Asi jen stovka věcí, zvlášť, když vím, že pojedu přes neobydlený venkov, jak jsem plánoval. Nemám se tedy jak dovolat pomoci, ale přesto se vrátím do strašidelného domu, když uvidím, jak stejně strašidelný chlap, jenž se mě už pokusil zabít, hází mrtvoly do roury. A pak, místo abych dojel do města, do civilizace, do bezpečí mezi policii, telefony a lidi, se budu chovat jako idiot, budu zastavovat v každé pr..., a když na něj narazím a vidím, že kolem nemilosrdně vraždí, budu stát uprostřed záběru a zírat. A pokud jsem náhodou postava, která má odvyprávět detaily o záporákovi (v tomto případě to byla vědma a kdo jiný může být vědma, než protivná černoška), tak v žádném případě nesmím jasně říct to důležité. Musím na dvě traumatizované děti v šoku vyrazit s: "Už jsi potkal kočky?! Jsi to ty, máš roztrhaný triko a tetování! Nevím, co to je, jestli démon nebo něco jiného! Viděla jsem ta těla! Když mu to voní, nemůže si pomoct! Už jste byli s těma kočkama?! Poslechni si tuhle písničku! Ta značka! Přemýšlej o tom!" Upřímně, jestli takhle chtěla pomoct, mohla na sebe psychiatry zavolat sama. Ale co se divit, mluvit v hororech logicky je zakázáno. Přemýšlet je zakázáno. Kdyby si tam lidé byli schopní normálně předat alespoň ústně podstatné informace a chovat se podle pudu sebezáchovy, nic by se vůbec nemuselo stát. Creeper nebo ne.
Foto: IMDb
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat