15.6.10

Mlha

Originální název: The Mist
Země: USA
Rok: 2007

Je po neobyčejně velké bouřce. Výtvarník David Drayton, jeho syn a soused, právník Norton, se vydávají do města nakoupit potřebné zásoby a nástroje na odklizení popadaných stromů a větví. Spolu se spoustou dalších lidí jsou zrovna v supermarketu, když na parkoviště vběhne zakrvácený muž a mluví o "něčem", co se schovává v mlze. Po chvíli pak ona zvláštní mlha obklopí celý supermarket a nikdo ze strachu raději dlouho nejde ven.

Davidův malý syn je ze všeho v šoku a David proto hledá ve skladu přikrývku, když něco začne bouchat do vrat. Zaměstnanci obchodu je tedy otevřou, aby mohli vyčistit ventil generátoru a možná zjistit, co se údajně dobývá dovnitř, a v tu chvíli se ono "něco v mlze" konečně objeví. Dovnitř se nasune spousta nebezpečných, velkých, ostrých chapadel a odtáhne jednoho z nich za zběsilého řevu do neznáma.
Od té chvíle už všichni ví, že nejsou v bezpečí a že venku je něco smrtícího. Snaží se proto zabezpečit prosklené výlohy a stěny obchodu, ale pomalu se mezi všemi lidmi uvnitř také začnou tvořit nesváry. Norton a několik dalších nevěří na žádnou stvůru s chapadly, protože ve skladu nebyli, a myslí si, že jde pouze o přírodní katastrofu, labilní, silně věřící žena zase přesvědčuje všechny o nastávající apokalypse, děti mají strach. A když se Norton, už na nervy ze všech panikařících obyvatel, spolu s několika odvážlivci vydají ven sehnat pomoc, nikdo z nich se nevrátí.
V noci se na skla výlohy se navíc snese hejno zvláštního obrovského hmyzu a chvíli po něm se objeví další obludy, které se brzy probourají do obchodu, a začnou umírat i lidé uvnitř. Nakonec se tak rozhodnou, že musí pryč. Alespoň hrstka z nich, která bude schopná a ochotná přežít a která se nenechala zagitovat pro fanatickou víru v biblické vykoupení. Zbývá jim ale poslední možnost. Davidovo auto blízko dveří a posledních několik rozhodnutých bít se o přežití až do konce.
Tento film podle knižní předlohy Stephena Kinga tedy nepracuje s mým nejoblíbenějším druhem záporáků nebo hororových monster, právě naopak. Prapodivní sci-fi tvorové z jiné dimenze jsou něco, co rozhodně nevyhledávám. Ale i když jsou oni tou katastrofou, myslím, že tady nejsou hlavní postavou, a proto se mi film velice líbí. Nepracuje totiž primárně s bojem proti příšerám, ale s lidskou psychikou a s náhodnými lidmi uvězněnými společně na jednom místě. Vidíme proto, jak se se strachem o život a nutností zůstat uvnitř jednoho obchodu vypořádává učitelka, voják, právník, otec nebo fanatička, a jak se pomalu ze sociálních skořápek klube jejich pravé já, když situace začne být neúprosná, lidé začnou umírat a jejich naděje se výrazně ztenčí. Vlastně by mohli být v obležení kohokoli, od divokých zvířat po zombíky, a působilo by to stejně zajímavě.
Že jde o příšery mi ale ani nakonec nevadí. Jsou docela zajímavě zpracované a nepátrá se po jejich původu, ani je nám nijak zvlášť nepřibližují, což je dobře, protože z toho tak není sci-fi, a kromě toho, že nejdřív přijde mlha, pak hmyz a menší tvorové a nakonec obří monstra, a kromě toho, že vidíme, že někteří kladou vajíčka do mrtvol, se jimi nikdo prakticky nezabývá a je mnohem víc prostoru na vývoj mezilidských vztahů dohnaných spolu s psychikou jednotlivců až na dno.
A proto tomu i přes krev, smrt, hádky, rvačky, monstra a boj o život nechybí ani velmi emocionální scény. Jde především o dvě, díky kterým mi film tak moc uvázl v paměti. O scénu, kdy David s ostatními pomalu projíždí městem a rozhodne se podívat domů, jak je na tom jeho žena, a najde dům "vypleněný" stejnými tvory, jako jsou ti z okolí supermarketu, a o konec (drastičtější než v knize), který je tak strašně zoufalý a drásající, že si dovedu představit, že být v Davidově kůži, nejspíš se naprosto zblázním. Zamořen totiž zřejmě nebyl celý svět a armáda se čile pustila do boje proti vetřelcům a sbírala všude možně přeživší, ale to David a ostatní nevěděli, a když jim došel benzín... to bylo prostě k vzteku! Ale bravurně vymyšleno, protože nikoho to nenechá chladným. Údajně v jedné scéně vyděsil i Kinga samotného.

Foto: ČSFD

Mé hodnocení:




Žádné komentáře:

Okomentovat