Originální název: Jurassic park
Země: USA
Rok: 1993
Ellie a Alan jsou paleontologové, kteří v Montaně pracují na vykopávkách. Jenže jednoho dne k nim do karavanu vtrhne milionář John Hammond, majitel společnosti zabývající se genovým intženýrstvím - InGenu, a přesvědčí je, aby s ním odletěli na víkend na ostrov Nublar a zhodnotili realizaci jeho ambiciózního cíle - biologické rezervace, která nemá ve světě obdoby. Oba dva doktoři jsou k tomu skeptičtí, neboť nechápou, jak by mohla být rezervace z jejich oboru a k čemu tam budou, ale nechají se přesvědčit příslibem dotací vykopávek a na nabídku kývnou. A jakmile vrtulník s nimi, Hammondem, jeho právníkem Genarem a matematikem Malcolmem dosedne uprostřed tropických pralesů, konečně zjistí, jak neskutečný plán se zde začal realizovat.
Hammondova společnost totiž dokázala získat z komárů zkamenělých v jantaru krev pravěkých tvorů a s drobným vylepšením obnovit jejich DNA. A odsud už byl jen krůček k jejich znovupřivedení na svět a k tomu, aby mohli první návštěvníci připravovaného parku spatřit dinosaury na vlastní oči. Jediné, co je ještě třeba udělat, je, aby Ellie a Alan potvrdili, že park může fungovat, a k tomu účelu jim Hammond připraví důkladnou prohlídku - seznámí je s procesem získávání DNA a klonováním, s líhnutím malých dinosaurů, s bezpečnostními opatřeními proti samovolnému rozmnožování, a jako finále projížďku po ostrově mezi jednotlivými výběhy. K tomu navíc přizve svá dvě vnoučata a je naprosto přesvědčený, že celý projekt se předvede v perfektním světle a on obohatí svět i své konto.
Jenže přesně jak předpovídal Malcolm, takový pokus v podstatě proti přírodě není trvale udržitelný. A s přispěním nedoceněného technika, který se rozhodne pomstít průmyslovou špionáží pro konkurenční společnost a uprostřed bouře vyřadí bezpečnostní systémy, aby mohl spolu s ukradenými embryi z ostrova uprchnout, se rozpoutá skutečné peklo. Dravá prehistorická zvířata totiž brzy pochopí, že už není nic, co by je drželo v bezpečné vzdálenosti od lidí, a prohlídka se daleko víc začne podobat hororu a noční můře, z níž jen ti s obrovským štěstím vyváznou živí.
A i když tam není lidí moc, někteří zařvou opravdu ošklivě (třeba dvouoký Fury) ve spárech jedněch z nejúžasnějších tvorů, kteří fascinují svět od dětí po dospělé. A nejen proto je tento film naprostou legendou, takže je velmi těžké přistupovat k němu kriticky, když je vždy první volbou, pokud chci i jen zvukovou kulisu, když znám zpaměti každý dialog, když ho od dětství zbožňuji, a když je prostě tím pravým a nefalšovaným dobrodružstvím. Navíc se může bezpochyby pyšnit i na dnešní dobu naprosto špičkovými efekty a animací, která dinosaury na scéně dělá reálnými a nezavdává nejmenší důvod k nespokojenosti s jejich podobou a sehraností s herci. Jde o jeden z mála filmů, kde by se opravdu mohlo zdát, že nějakým zázrakem režisér chytil tyranosaura a přiměl ho jet podle scénáře, přičemž grafické bugy nejsou vůbec to, co by kritici vynášeli na světlo.
Mimoto si zahrává i s velmi originální zápletkou. Vychází sice z knihy Michaela Crichtona, ale je dostatečně odlišný na to, abych tato dvě díla vůbec nesrovnávala. Celou vědou a vznikem dinosaurů se zabývá spíš okrajově a jakmile to alespoň trochu vysvětlí, začne řež a útěk o život, což myslím, že do dobrodružného filmu se zvířaty, která miluje každý, určitě patří. Nemyslím, že by měl šanci na tak masovou oblibu, kdyby se pustil i do matematické filozofie, jíž je protkaná kniha. A ani to nepotřebuje, protože všechny motivy a příčiny naprosto lineárně a jasně vysvětluje. Společnost dokázala obnovit DNA dinosaurů, rozhodla se vydělat peníze tím, že je stvoří a bude ukazovat veřejnosti, nezaplatila ale pořádně důležitého technika, ten se zaprodal konkurenci a s očima zamlženýma tisícovkami způsobil katastrofu, když bezmyšlenkovitě vyhodil systém. Zvířata se logicky rozutekla a jelikož uprostřed ostrova uvízlo několik lidí, šlo o život. V podstatě se totéž mohlo stát v jakékoli zoo, pokud by měla ohrady a klece zabezpečené počítačově, takže není třeba žádné další vysvětlení. Akorát, že tady jde o dinosaury, takže mají diváci naopak o důvod víc se zamilovat (já vím, že to asi trochu přeháním, ale je to má srdcová záležitost).
Nejde ovšem nepřiznat, že nějaké chyby se tu objevují. Většinou jsou to chyby z nepozornosti ve scéně, jako tolik kritizovaná strž za ohradou tyranosaura, náhle úplně rozbahněná asfaltová cesta, předměty a oblečení měnící polohu a podobně, to se ostatně najde všude a byl by div, kdyby u filmu, kde ty nejhlavnější záležitosti tvoří počítač, takové chyby nebyly. Také se lze pozastavit nad neskutečnou naivitou Hammonda, který na muže, jenž vybudoval genetické impérium, jedná dost dětinsky, nebo nad opomenutím tak zásadního problému, že žáby, z nichž odebírají části DNA do dinosaurů, dokáží měnit pohlaví a absolutně tak rozvrátit připravený pořádek s kontrolou rozmnožování, na což přišel Alan prakticky ihned, ale žádní vědci z InGenu si nevzpomněli. Také může někomu vadit, že jakmile spustí bouře a osvobodí se tyranosaurus, je z celého filmu prakticky honba za přežitím, kde neustále řvou dinosauři, klapají zuby, třese se země, lidé křičí strachy, kde se utíká, utíká a utíká.
Ale myslím, že o tom to mělo být. A pokud zaujímá víc než dostatečně diváky od roku 93 do současnosti, nehodlám mu to vyčítat. Naopak si ho s radostí znovu po tisícáté pustím. Kromě napětí, akce, dinosaurů a trochy vědy se v něm totiž dost trefně vznáší i situační a slovní humor napasovaný klidně i do nervydrásajících momentů. Což je podle mého názoru další ze způsobů, jak napomoci zrodu něčeho, co si budou lidé pamatovat.
Foto: Ann Taylor
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat