Originální název: The Imaginarium of Doctor Parnassus
Země: VB, Kanada, Francie
Rok: 2009
Základem zápletky v tomto hodně podivném filmu plném představ je několik zvláštních postav. Doktor Parnassus, který kdysi dávno vyhrál nesmrtelnost nad ďáblem, panem Nickem, o několik století později našel pravou lásku a zaprodal osud svého ještě nenarozeného dítěte za své mládí. Z toho se vyklubala dívka Valentýna, která má v 16 letech přejít do vlastnictví pana Nicka. Dál Anton, vrstevník Valentýny, který pomáhá Parnassovi a jí s jejich představeními, a posléze i záhadný Tony, jenž se ke skupince přidá poté, co ho zachrání, když visí na oprátce z mostu. Tito všichni jezdí od města k městu, hrají podivná a pro obecenstvo nezajímavá představení a snaží se vydělat si peníze na přežití, protože žijí v chudobě, které Parnassovo zoufalé popíjení příliš nepřidává. Nikdo z nich ale neví, že už za pár dní si má pan Nick přijít pro Valentýnu.
Parnassus si toho je ale vědom moc dobře a ve snaze ji zachránit uzavře s Nickem novou sázku, tentokrát o to, že Valentýnu získá ten, kdo první sežene pět duší. Na to později Tony a Anton přijdou a rozhodně nechtějí osud mladé krásky nechat plynout, když je jim jasné, že Parnassus mnoho šancí nemá. A kromě toho se odehrává i komorní drama mladé lásky právě mezi nimi, neboť je Valentýna okouzlena Tonym, jenž je jim vděčný za záchranu života a přináší do jejich zastaralých představení nový vítr, a Anton na něj velice žárlí.
Oba však pilně pracují na zatraktivnění Imaginária, což se daří, a vypadá to, že chytit pět duší co nejdřív nebude tak složité. Mají velký úspěch, Valentýna je šťastná a dobrý konec se blíží. Jenže když už je vítězství Parnasse na dosah, ukáže se, že nic není tak jednoduché a nedopadne podle přestav, zvlášť, když se některé postavy radikálně promění.
Vlastně o tom je celý děj, ale jinak je to rozporuplný film. Víc by se možná hodilo slovo divný.
Námět určitě není špatný. Kouzla, efekty, imaginace, krásné kostýmy, snaha otce zachránit dceru, před kterou tají opravdu nehezkou minulost, a do toho všeho láska a žárlivost. Jenže provedení už je poměrně zvláštní, a tak to hezké pozlátko nezachrání. Hlavně v tom, že většina scén se mi zdála těžce nepochopitelná a nesmyslná. Tedy jistě, že svůj smysl měly, ale netušila jsem, proč se odehrávají zrovna teď a co se vlastně děje. Všechno bylo jedno obrovské fantastické imaginární představení plné barev, tvarů, převleků, kouzel, co tak docela nebyla kouzla, prapodivných scének a těžce psychedelických záběrů na blíže neobjasněné místo "za zrcadlem". Všechny tyhle rozpačité triky potom vedly k poměrně drsnému konci na šibenici a žebrání na ulici, který vůbec není pro všechny šťastný, a tak nějak říká: Já vážně nejsem podivná pohádka.
Chválihodné je snad hlavně řešení smrti Ledgera (Tonyho), který zemřel během natáčení, a jelikož jeho role se vyskytovala až do konce, potřebovalo se v ní pokračovat. Stalo se tedy to, že byl nahrazen třemi různými herci a jeho vzhled se vždy po vstupu do prostoru "za zrcadlem" v imagináriu změnil. Tohle řešení se mi íbí a do celkového efektu "kruci, tohle LSD už si v životě nedám" vhodně zapadá. A tímhle citátem bych asi označila celý film.
Těžko se v něm hledá smysl nebo logika, těžko se sleduje, a i když hlavní dějová linka je jednoduchá, a tak nepotratitelná, především konec je poměrně velká halucinace. Vlastně první půlka je fajn a zajímavá, ale celá druhá se dá označit za chaotický sen, na který se ráno snažíme marně rozpomenout. Nedokážu se tak ani rozhodnout, jestli ho označit za dobrý nebo špatný. Klidně si ho pustím znovu, takže zlý nebude, ale nebudu do něj zažraná a nepochybuji, že mi ujede i na podesáté.
Ještě, že tam hrál alespoň Andrew Garfield, kterého jsem jako Spidermana po dlouholetém očkování Tobeym s výrazem dementka a pohledem úchylné ještěrky nemohla skousnout. Tady se mi ale vážně líbil. Především jako stokilová matróna, která se postaví ozbrojeným mafiánům. Pokud je to však jenom tím, že jsem nepochytila nějaké skryté poselství, jinotaj a metonymii, a ve skutečnosti jde o hluboké dílo sondující cosi jako život ve lži a přetvářce, může být. Ale prosím, potom mi ten pravý smysl tohoto filmu někdo napište, protože já ho nemůžu najít. A dívala jsem se i pod postel.
Foto: IMDb
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat