Originální název: Hannibal Rising
Země: VB, ČR, Francie, Itálie
Rok: 2007
Dvě šťastné litevské děti, Hannibal a Misha Lecterovi, žijí na hradě jejich rodiny. Probíhá ale druhá světová válka, fašisté ani sověti neberou ohledy, a rodina Lecetrů se hodlá před boji schovat ve své lovecké chatě. Jenže ani tam nejsou v bezpečí - armáda postupuje, fašisté obsadí jejich hrad, Rusové najdou chatu, a když se u nich zásobují, přijde nálet. Přežije pouze Hannibal s Mishou, kteří se snaží nějak protlouct až do zimy, kdy je chata znovu objevena. Skupina litevských vojáků zlanařených SS si ji vybere jako útočiště před sověty, a protože je zima krutá, všichni nesnesitelně hladoví. Vojáci se tedy uchýlí k jediné věci, jaká jim může zachránit životy. Zabijí a sní malou Mishu a nenápadně tímto činem zahájí dlouhou kariéru mladíka, jenž se později stane obávaným fenoménem. Hannibalem kanibalem.
Hannibal se po tomto krutém konci dětství ocitá v sovětském sirotčinci zřízeném v bývalém hradě rodiny Lecterových. Problémy kvůli původu a poruše, která u něj tragickými událostmi vyklíčila, má se všemi. Nemluví, napadá silnější, má noční můry a navíc je ponižován a jeho život nemá žádný smysl. Jako východisko z neutěšené situace brzy vidí pouze útěk. Ten se mu zdaří - dostane se potají z Litvy přes Polsko a Německo, překročí železnou oponu a s mnoha strádáním dojede až do Francie, kde žijí jeho poslední příbuzní.
Tam zůstane sám se svou japonskou tetou, která ho přijme. Začne ho učit poznávat nejen Francii, ale i novou orientální kulturu svého původu, včetně náboženství a zacházení se zbraněmi. Také se ale velmi sblíží a Hannibal se do ní pomalu zamiluje. Bez ostychů napadá všechny, kteří se o ni jen otřou, a přichází první chvíle, kdy zatouží zabít. Jeden řezník, dříve vichistický kolaborant, na tržišti tetu urazí. Hannibal ho poté najde rybařit, brutálně ho poseká samurajským mečem a nakonec mu usekne hlavu, kterou dle samurajské tradice přinese domů. Zjistí tak, že mu dělá velmi dobře mučení a vraždění lidi, kteří si to dle něj zaslouží. Začne se měnit a působit jako chladný, vypočítavý a cynický člověk, jenž obelže i detektor lži.
Vražedná kariéra Hannibala Lectera ale zatím nezačíná. Pilně studuje a dostane se na medicínu. Protože musí pracovat, aby se na studiích udržel, pomáhá připravovat mrtvá těla pro studenty. Začne být pomalu posedlý lidskou anatomií a myšlenkou pozření druhého. Zároveň se dostane do pozadí soudů a popravišť, odkud se těla získávají, a popadne ho touha najít vrahy Mishy. To se mu nakonec po mnoha problémech podaří a on se rozhodne jednoho po druhém zlikvidovat. Stejně jako oni zlikvidovali ji. Postupně však ke splnění svého cíle neváhá zabít každého, kdo mu překáží, až se z něj stane ten Hannibal, jakého všichni známe.
Začátek byl samozřejmě smutný a mrazivý. Spokojená rodina vyhnána ze svého domova a zabita, zůstanou pouze dvě malé děti, co se o sebe musí v pustině za frontou postarat, ale ani tehdy nemůžou mít klid, protože si je přivlastní krutí vojáci a využijí je k přežití tím nejhorším způsobem. S tím, co Hannibal prožíval dál, když ho ponižovali v sirotčinci na místě bývalého domova plného lásky, nelze se divit, že z něj vyrostl nevyrovnaný muž toužící po krvavé pomstě. Ačkoli se mi líbilo, že z vojáků, kteří toto spustili, neudělali úplná zvířata a nechali je při tom, že by Mishu nejspíš vůbec nezabili, kdyby jediná další možnost nebyla smrt hladem.
Pak se ale situace přehoupne a Hannibal se dostane do Francie. Film mě tím začne mírně nudit, protože scény, kdy se učí se žít jako zápaďák a rozvíjí se jeho vztah s tetou, není to, co bych vyhledávala. Tyhle zvláštní neslané nemastné momenty mě nebaví a film, který by byl celý jen o sbližování nesourodé dvojice budoucího maniaka a Japonky, která z něj nevědomky onoho maniaka udělala, bych si nikdy nepustila. Ačkoli to, co ho učí, je opravdu důležité a ovlivní a prakticky nasměruje celou Hannibalovu budoucnost, když si orientální učení vyloží po svém.
To se však změní, když konečně nastupuje vraždění. Vychází vlastně z toho, co se naučil, a z drsných podmínek. Do vlastních souvislostí si sám dal svou minulost a tradice své tety, našel v nich vlastní vztah a svérázný výklad, takže hned jeho první vražda má jistý řád, ačkoli ji ještě nespustila touha pomstít Mishu, protože tehdy ještě nevěděl, kdo je za její smrt odpovědný. Jak to tak u podobných vrahů bývá, celou mašinérii spustila prakticky nevinná záležitost. K tetě se velmi upnul, zamiloval se a bývalý fašista ji na tržišti urazil. Jediné, co Hannibala napadlo, bylo zmasakrovat ho. Tehdy přišel na to, jak dobře mu to dělá a utvrdil se, že přesně tak to má být. Navíc se inspiroval radou kuchaře, že nejlepší část zvířete jsou líčka, a v téže době odstartoval i jeho kanibalismus.
Jen je škoda, že zlom, kdy se z narušeného mladého chovance sovětů stane chytrý a vypočítavý vrah s vlastním řádem je příliš náhlý a nedostatečně naznačený. Nejdřív prakticky nemluví a je silně traumatizovaný a najednou je posedlý těly a kanibalismem a hledá vrahy Mishy. Když je najde, je z něj zase úplně jiný člověk, který účelně vymýšlí, jak nejvíc jim způsobit bolest, který k tomu využívá násilí, manipulaci, i samotné děti, který touží jen po smrti a pomstě, již krvavě vykonává bez ohledu na komkoli. A to tak, že od sebe nakonec odpudí i svou milovanou tetu, ačkoli se ze začátku nezdráhala jeho řádění zakrývat.
Je toho hrozně moc, co ještě by se dalo o dvouhodinovém filmu napsat. Sice se to nezdá, ale děj je opravdu hodně nahuštěný, zvláště, pokud se snaží člověk podchytit i psychologický vývoj hlavní postavy. Ale nemá smysl líčit vše, lepší je se prostě podívat. Pátrání po vrazích Mishy je dlouhé a komplikované a ani přerod Hannibala nelze krátce vystihnout. Gaspard Ulliel, herec, jenž dokázal být jak hezký tak odporně slizký a děsivý na první pohled, zvládl Hannibala bravurně a svým výrazem z něj udělal ještě většího psychopata, než měl být. Perfektně dokázal okoukat Anthonyho Hopkinse a převzít jeho roli v mladším vydání. Dost mě potěšil i fakt, že se film natáčel i v ČR a lze v něm najít hodně českých herců. A pokud máte rádi styl hororových vyvražďovaček, přesně takový on používá, takže ani ti, kdo hledají horor, nebudou zklamaní. Horor, thriller, psycho i dojetí, včetně humoru, ač morbidního, a sebezničující konec, kdy posledního, koho hledá, najde v sobě, což nezvratně konečně zabije Hannibala a stvoří Hannibala, tak se dá film provázející přerod šťastného dítěte ve vyšinutého jedince pojídající maso svých obětí popsat nejlépe.
Foto: ČSFD
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat