Originální název: Insidious: Chapter 3
Země: USA, Kanada
Rok: 2015
V ne zrovna pochopitelně zvolené časové souslednosti série Insidious se ve třetím díle dostáváme opět k prequelu, ale ne tak starému prequelu, jako byl díl druhý. Takže správná posloupnost je 2, 3 a 1, což však moc nevadí, protože tento díl s předchozími, točícími se kolem rodiny Lambertových, prakticky nijak nesouvisí. Jen v jedné okrajové věci. Ale stejně nevím, jestli bylo dobře, že se z hororu, jenž se mi tolik líbil, udělala mermomocí série. Protože jak už to tak bývá, třetí díl zase o něco klesl. Vypadá, jako kdyby si řekli "první díl nám vydělal a diváci milujou Elise, jdem na ní vydělat víc".
Hlavní hrdinkou filmu, jenž se odehrává pouhých pár let před jedničkou, je mladá Quinn, jíž nedávno zemřela matka a ona žije se svým otcem a mladším bratrem. Není to snadné. Její bratr je typický kluk přicházející do puberty, otec příliš pracuje a sám se ještě nezbavil bolesti ze ztráty manželky, takže se s dcerou odcizují, a ona se pokouší dostat na hereckou školu, což se jí nedaří. A tak, když je jí nejhůř, se rozhodne kontaktovat ducha milované maminky, aby si s ní mohla naposledy promluvit. Ovšem ani to se jí nepovede, a tak se rozhodne zkusit profesionála - slyšela o jakési Elise, která by měla být nadaným médiem. Té Elise, kterou dobře známe z minulých dílů.
Jenže Elise už pověsila vyvolávání duchů na hřebík. Zemřel jí milovaný manžel a navíc, kdykoli se odebere do posmrtné Dálky, aby kontaktovala někoho mrtvého, pronásleduje ji záhadná žena v černém závoji a snaží se ji zabít. A Elise začíná pochybovat o svých schopnostech odolat jí, tudíž Quinn odmítá pomoct, a i když je jí dívky líto, vyprovodí ji s nepořízenou. Avšak ne docela. Jak si brzy uvědomí a jak zjistí i Quinn, její první amatérský pokus vyvolat matčina ducha přivedl mezi živé něco jiného. Mnohem horšího.
Nejdřív se to projevuje nenápadně. Divné zvuky, postava muže, jehož Quinn vídá na ulicích, ale poté ji navede přímo před jedoucí auto a Quinn jen tak tak vyvázne životem. Zůstane pak kvůli zlomeninám obou nohou upoutaná na lůžko a podivné věci se začnou dít i u ní doma. Praská strop, za okny se objevují tváře, Quinn, i když se tam v jejím stavu nikdy nemůže sama dostat, se uprostřed noci vyděšená probouzí v jiných místnostech, v prázdném bytě nad ní se objevují špinavé šlápoty a nakonec i její otec pochopí, že se něco děje a že to nebude mít docela přirozený původ. Quinn se mu proto přizná, o co se pokoušela a že hledala pomoc i u Elise, a tak ji požádá i on, aby čehokoli, co se děje, jeho dceru zbavila. Když totiž hrozí, že dívka navždy zůstane ve spárech démona bažícího po její duši, není nikdo další, kdo by mohl svést poslední bitvu. A jak ta dopadne?
Vzhledem k tomu, že časově po tomhle následují události u Lambertových, je od začátku jasné, že Elise přežije a dá se dohromady s dvěma ne příliš schopnými lovci duchů, které Quinnin otec pozval, když Elise nejprve odmítla, protože všichni společně pak pracují s Lambertovými. A dál ji s ostatními filmy spojuje právě ona žena v černém závoji, která se ji snaží zabít a jejímuž příběhu se věnuje druhý díl. I když mi přišlo, že s ní nenavázali zrovna ideálně a úplně přesně. Ale jinak jde o zcela samostatný příběh, na němž se mi líbila jedna věc.
Quinn byla celkem sympatická, i když pořád silně pubertální, a hlavně z otce neudělali typického hororového tatíka, jenž často až do konce nevěří v nic nadpřirozeného. Tenhle naopak rychle pochopil, že něco není v pořádku, a poměrně brzy i přistoupil na démonickou příčinu a hledal pomoc ne v psychiatrech a policii, ale spiritistických kruzích. Přitom se ale nechoval jako hysterická mamina, a to je v hororech, kde vystupuje "postižená" rodina, příjemně osvěžující.
Na druhou stranu, tím to asi i končí. Nezdá se mi, že by alespoň podoba démona coby muže v košili s dýchací maskou působila originálně a nějak uhodila, místo aby zapadla, procházení temnou Dálkou a setkávání s podivnými mrtvými jsme už viděli dvakrát, takže také nic, co by diváka vytrhlo, lekací momenty jsou zde naprosto typické, aneb světlo jede po stěně a divák jen čeká, kdy osvítí démona, kamera zabere okno a divák jen čeká, kdy se tam objeví tvář, obraz se pomalu přibližuje k postavě a divák jen čeká, kdy na ni něco skočí, a o největší úlek se stejně postará zvuk, a samotná kostra příběhu je tak typická, že na ní není vůbec nic stojící za zvláštní zmínku. Naopak, některé úseky působí až vtipně, jak moc klišé jsou.
V podstatě by se tento snímek dal zaměnit za jakýkoli jiný s hlavním hrdinou posedlým nějakou temnou sílou. A když si nemohl odpustit ani srdceryvný konec, kdy k poražení zla samozřejmě musela přispět mrtvá maminka plná bílého dobrého světla, někdo, kdo už má z tohoto žánru za sebou víc, se asi zakření. I když pravda, docela milý mi přišel úplný závěr, kdy se Elise sice formálně ptala lovců, zda by s ní nechtěli spolupracovat, ale fakticky z gruntu rozhodla, že teď pracují pro ni, poslala je převléct se do něčeho slušnějšího a takovým příjemným, avšak rázným způsobem je začala komandovat. Nebo je to jen tím, že ta herečka je mi hrozně sympatická a působí správňácky, tudíž zachraňuje mé hodnocení.
Foto: ČSFD
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat