Podnájem ve vězení

Po nějaké době pro vás mám opět článek se sérií slov, která se často špatně používají. Ale nepůjde o špatně psaná či vyslovovaná, ale tentokrát o slova, jež existují v obou možnostech, akorát, že znamenají něco jiného a používají se v jiných případech, a jedno, u něhož zase mnoho lidí nezná skutečný rozsah a chybně si pod ním představuje jen jednu věc. A protože už se hezky zabydluji ve svém oboru, budou i tato slova, či spíše tyto pojmy také z mého oboru. Zkrátka z právničiny. Ale nelekejte se, uvidíte, že i vy je docela běžně používáte.

Nájem x podnájem

Spousta lidí si zvykla, že když hledá dočasný byt, už od studentských let hledá podnájem. Jenže zatímco za studentských let to často opravdu podnájem byl, většinou se postupně přeměnil v požadavek nájmu. Byť bez toho, aby si všimli.

O nájem jde totiž, pokud s majitelem bytu uzavřete nájemní smlouvu a platíte mu nájemné. A nebo nejde o byt, ale pronajmete si třeba prostor pro kancelář, obchod, dílnu, garáž, nebo něco movitého. Vy jste pak nájemce a ten, kdo vám to pronajal, je pronajímatel.

Podnájem však znamená, že tu smlouvu uzavřete s někým, kdo sám je v tom samém bytě v nájmu. Jste nájemník, ale nájemník pod jiným nájemníkem, tudíž podnájemník.

Zcizit x odcizit

Já chápu, že noviny tohle neskutečně motají, a tak v tom mají bordel i obyčejní lidé. Jenže opravdu nejde o dvě synonyma pro ukrást.

Když něco odcizíte, tak to opravdu ukradnete. Odeberete to někomu jinému, někomu cizímu, nepatří vám to a spáchali jste trestný čin. A nebo přestupek, když je to banalita a neprovedete nic navíc. Prosté.

Když ale něco zcizíte, tak to prodáte. Předáte to, co bylo vaše, někomu cizímu za protiplnění. Dalo by se říct, že je to takový opak přivlastnění. Zcizení.

Vazba x vězení

Myslím, že tento institut se plete méně, možná díky mnoha lidovým výrazům, ale i tak je na místě upozornit, že nejde o stejné věci.

Do vězení jde ten, kdo byl odsouzen k trestu odnětí svobody. Skončilo trestní řízení, je po jednání, pachatel byl odsouzen, nedostal podmínku a nastoupí do nějaké věznice. Jako odsouzený.

Vazba je však "vězení", kde se člověk ocitne před tímhle vším. Je vyšetřován, je obviněný či obžalovaný a existuje důvod, pro který není vhodné vyšetřovat ho na svobodě, takže zatímco policie a státní zástupce pracují, on byl zatčen a sedí ve vazební věznici. Ale protože není odsouzen a vlastně vůbec nemusí být pachatelem, především pro něj platí presumpce neviny, nemůže být ve stejné instituci jako ti, kteří už za pachatele prohlášeni byli.

Žaloba x obžaloba

Alespoň podle toho, s čím jsem se setkala já, je tohle hned po nájmu a podnájmu nejvíc pletený pojem. Obojí jsou docela zásadní věci v procesním právu, ale nejsou zaměnitelné.

Žalobu totiž může podat kdokoli kvůli čemukoli. Otázkou je, zda mu ji nehodí na hlavu, ale podat ji může. Žalobou můžete řešit spory, domáhat se, aby někdo udělal, co měl, pomocí žaloby se můžete vrhnout na rozvod, zkrátka je to nástroj, jenž může sloužit přímo vám, ať už ji podáte sami, nebo požádáte odborníka. Vy jste potom žalobce a protistrana je žalovaný.

Obžalobu však podává pouze státní zástupce a pouze v trestní věci, pokud se nedá ukončit jinak. Jen on může někoho obžalovat, vy ne, jen žalovat. Z toho důvodu je tady žalobce vždy státní zástupce a protistrana obžalovaný.

Exekuční řízení

Poslední pojem, jak jsem slíbila, je naopak s mnoha významy. Když totiž někdo řekne, že je v exekuci, hned všem vytane na mysl, jak mu exekutor brakuje majetek. Což se může stát, avšak není to jediná možnost. Exekuce je totiž obecně výkon a exekuční řízení je řízení, v němž je povinný nucen plnit, když neplnil dobrovolně. Takže zatímco v případě dluhů můžete přijít o majetek, v dalších případech může úplně stejně jít o to, že vás donutí odevzdat nebo provést, co jste měli, předat dítě druhému rodiči, vyklidit byt nebo například zlikvidovat skládku na vaší zahradě. A když vás k tomu nedonutí, budou vám dávat pokuty, dokud to neprovedete, případně to provede někdo jiný na vaše náklady. A nebo bude scéna za asistence policie.