Na tento film jsem se hrozně těšila, takže mě dost naštvalo, když v ČR (a skoro nikde) ani nešel do kin. Přesto se mi povedlo ho vidět a jsem opravdu nadšená. Zábava od začátku do konce, poměrně absurdní, ovšem příjemně absurdní, a hlavně je tam Henry Cavill, žejo.
Druhá světová je v plném proudu. Němci mají v Atlantiku navrch díky svým ponorkám, čímž znemožňují zapojení Američanů, protože ti nemůžou oceán překročit. Velkou Británii tak bolestivě svírá i nedostatek zásobování a čím dál víc politiků tlačí na premiéra Churchilla, aby přijal Hitlerovy podmínky a v podstatě se vzdal. Ten to však nehodlá udělat, nechce naservírovat svou zemi nacistům, a v posledním pokusu zbavit se ponorek a obnovit námořní spojení s Amerikou posvětí tajnou, neformální, skoro až sebevražednou misi, operaci Postmaster. Skupina agentů se má nepozorovaně dostat na ostrov u západní Afriky, zlikvidovat loď s materiálem pro Hitlerovy ponorky a na dost dlouho je vyřadit.
Do čela této nebezpečné mise ustanoví majora March-Phillipse, poměrně problematického, avšak expertního vojáka, a ten si vybere svůj obdobně šílený tým, jenž se v přestrojení za obyčejné rybáře vydá kolem Afriky až k ostrovu. Tam zatím půdu připravují dva další agenti v přestrojení za vlastníka kasina a obchodnici se zlatem, kteří mají dodat informace a zajistit, že si místní italské a německé posádky a hlavně obávaný sadistický nacista Luhr ničeho nevšimnou. Jenže situace se začne komplikovat docela rychle. Jednak se plavba zdánlivých rybářů neobejde bez překážek, z nichž rychle udělají překážky značně krvavé, a jednak agenti až příliš pozdě zjistí, že loď byla upravena, tudíž ji s připravenou výbavou nepůjde potopit. Na místě tak musí improvizovat a změnit plán. Co takhle rovnou ji ukrást?
Je to tedy docela vážná aféra s vysokými sázkami. Příběh je založený na dokumentech o skutečné tajné misi, jež založila Churchillovu tajnou armádu pro černé operace a jež pro Spojence uvolnila Atlantik. Jenže je to také komedie, skutečný příběh byl výrazně jednodušší, hodně věcí se do něj přidalo a určitě nebyl plný naprostých šílenců. Díky čemuž mě hrozně bavil. Líbil se mi zábavný kontrast mezi tím, jak hlavní postavy vystupovaly, tedy britská slušnost, oslovovat se zásadně gentlemani, všechno brát s naprostým klidem, i když zrovna střílí hlídku, řádně plánovat, vlastně byli docela milí, a mezi tím, jak prostě kosili nepřátele, když přišla akce. Zcela bezohledně, krvavě, jenže taky velmi efektivně a bez trapnosti, která v takových komediích často hrozí. Sem tam Phillips uklouzl k maniakálnímu nadšení, ale většinou se s bohorovným klidem a jako by to byla každodenní obyčejná záležitost oháněli samopalem nebo vytahovali nože. A dohromady to dávalo skvěle absurdní atmosféru.
Trochu únavná byla jen závěrečná akce. Byla v ní hrozně dlouhá přestřelka, když se Phillipsova skupina snažila obsadit několik lodí, a kdy stříleli každého, kdo se pohnul. Kdo neměl pistoli, tak je bral nožem nebo sekerou. Samozřejmě v nerealistické tichosti, každý výstřel zněl asi jako když prsknete, a to i z kulometu, a s filmovou nezranitelností hlavních hrdinů. Navíc já mám vždycky problém udržet pozornost u dlouhých akčních scén. Třeba i u druhého Kapitána Ameriky, kterého jinak naprosto miluju, mě rychle unavovaly. Byla to ale asi jediná taková scéna. Ostatní zůstaly docela rychlé a střídaly je chvíle na oddech vyplněné dialogy, přípravou další akce a u agentů na ostrově několika špionskými kousky. Chvíle naprosto vážné a brané evidentně nevážně. Jednoduše zábava.
Mé hodnocení:
To vypadá docela zajímavě
OdpovědětVymazat