Remake staré variace na Draculu byl velice očekávaný, velice propagovaný a ihned také velice memovaný. Já ho chtěla vidět hlavně kvůli Billovi Skarsgardovi, ale nemůžu říct nic jiného, než že jsem místo toho měla dělat raději cokoli jiného.
Jednu z hlavních postav, Thomase, pošle jeho zaměstnavatel do Rumunska (zde nazvaného "Karpaty východně od Čech... jako... trochu víc východně...), aby doladil s hrabětem Orlokem nákup nemovitosti v Německu a jeho přesun. A byť se jeho čerstvé manželce Ellen vrací noční můry a záhadné obtíže a bojí se, že cesta je příliš nebezpečná, Thomas odjede, zatímco Ellen zůstane u své přítelkyně Anny a její rodiny. V Rumunsku však Thomas od začátku naráží na prapodivné úkazy, až nakonec najde Orloka, děsivou stvůru, která mu přináší halucinace, noční můry, a nakonec ho nechá na svém hradě zemřít, zatímco zamíří do Německa.
Thomasovi se naštěstí podaří uniknout a také se vrátit domů, jenže přijede do nejhoršího. Dorazila loď, z níž se začal šířit mor, Ellen propadá stále vážnějším záchvatům, odborník na okultismus tvrdí, že je prokletá a posedlá jakýmsi démonem, který si ji dávno vyhlídl, a Orlok hodlá pozřít tolik života, kolik se mu podaří. Přičemž dosavadní pokusy ho zastavit byly zcela marné. Mají tedy Thomas a Ellen vůbec nějakou šanci?
Vlastně by se dalo říct i, že ne. Především je ale nutné prohlásit - to byla zase jednou kravina. Spousta lidí film chválí, jenže mně vůbec nebyl po chuti. Soustředil se totiž především na vizuální stránku, která nebyla vůbec špatná. Scény jako "obrazy" fungovaly, atmosféru navozovaly, zvuk byl také velmi dobrý. Akorát do této vizuální stránky také spadalo neskutečné přehrávání, teatrálnost, místy film skoro až působil jako záznam divadelního představení, a celé to tak bylo jenom příšerně utahané a až moc umělecké. Včetně vystupování a vůbec zpracování postav.
Ellen se pořád ujetě klepala v záchvatech, protiřečila si v každé větě dvakrát, repliky a hlavně monology pronášela s výrazem, že bude brzy zvracet, nepůsobila jako postava, natož druhá hlavní, ale spíš jako jen naaranžovaná součást scény. Orlok byl... je určitě uměleckou volbou udělat ho od začátku nepokrytě šíleným zlem a polorozpadlým záporákem, místo aby se nejprve snažil navodit dojem normálního šlechtice a zůstat nenápadným, ovšem mně se to nelíbilo. Chybělo jakékoli napětí, vlastně i děs. Hodně scén s ním mi naopak přišlo až komediantsky směšných, jeho sotva fungující, zato velice slyšitelné plíce, mi vadilo poslouchat. Kvůli tomuhle.... přednesu si Skarsgard hlasivky fakt skoro likvidovat nemusel. A co se týče ostatních postav (kromě toho, jak všichni působili poněkud divně polomrtvě), tak nějak se plácaly kolem, pronášely teatrálně rádobystarou angličtinu, sem tam někdo slintal, plival nebo zvracel, což bylo pro scénu vždycky to nejdůležitější, a já se na tohle fakt nerada dívám.
Děj přitom byl strašně nudný. Doslova jen Thomas dorazil po velkých těžkostech a zhlédnutí divného uměleckého aranžmá, jaké mělo ty těžkosti ilustrovat, na Orlokův hrad, tam se děly... věci představované horečnatým motáním kolem a nadáváním Orloka, Orlok vyplul, Thomas skočil z okna a vyrazil po vlastní ose, v Německu propukl mor, který asi nějak zařídil Orlok, lidi začali umírat, hlavní postavy se pořád hádaly o kravinách, pánové se vydali na falešný hon a celá pointa spočívala v tom, aby Ellen nechala Orloka, ať ji sežere při sexu, když se s ním kdysi nějak spojila, a on dá zase všem pokoj. Což zní jako úplně pitomá pointa. K tomu se v takovém ději zrovna nic moc nevysvětlovalo, věci se děly, protože proto, všechno bylo velice zjednodušené, vše ve scéně sloužilo prakticky jen jako sotva postřehnuté pozadí, jemuž nikdo nevěnoval hlubší pozornost, místy ani události moc nenavazovaly. Původní starý film tak asi mohl fungovat, ale tenhle velkosnímek, se dvěma a čtvrt hodinami, opravdu ne.
Je navíc samozřejmě inspirovaný Draculou, Nosferatu údajně vznikl proto, že tehdy nemohli natočit přímo Draculu. Jenže s Draculou má společného velmi málo a i jeho originální verze od Stokera je zajímavá, má příjemně zamotaný děj, spoustu postav, které jsou opravdu různorodé a nepobíhají jenom dokola vřeštíce zloooo. Třeba Mina, byť je jedním z Draculových cílů, se důležitě podílí na vyšetřování. Ne jako Ellen, která sebou zmítá, slintá, vyplazuje jazyk, že nevíte, jestli má záchvat nebo orgasmus (což asi taky bylo úmyslné, nicméně za mě nefunkční) a jako osoba vás vůbec nezajímá, protože osoba prakticky není. Ačkoli tady vlastně není divu. Nebylo co vyšetřovat, odhalovat a plánovat. Neexistovala záhada, nikdo se nemusel dopracovávat k informacím či doopravdy bojovat se zlem. Všichni všechno od začátku věděli, nebo ihned přišel někdo jiný, kdo věděl, a prostě existovali. Jestli měli potřebu natočit Nosferatu jako estetiku a umělecký obraz, natočili ho, to se nedá popřít. Nicméně dát mu pořádný obsah mohli zvládnout taky.
Mé hodnocení:
To vypadá hustě
OdpovědětVymazat