17.10.08

Kruh

Originální název: The Ring
Země: USA
Rok: 2002

Legendární horor natočený jako remake japonského originálu pracuje s postavou dávno mrtvé, ale stále se mstící dívky s nadpřirozenými schopnostmi, stvořené na základě knižní trilogie Kodžiho Suzukiho. Jenže oba filmy se od knih také velice liší, a tak je určitě na místě vysvětlit, co za dívku je Samara, co s ní má společného tajemná videokazeta a proč nedá světu ani po své nešťastné smrti ve studni pokoj.
Hlavní postavou je však někdo jiný než mstící se duch. Jsou dvě - novinářka Rachel Keller a její syn Aidan. To je celkem zvláštní chlapec, dost uzavřený a tichý, svou matku oslovuje křestním jménem a nejlepší vztah má se svou sestřenicí. Ta ale jednoho večera zemře a její spolužačka se vlivem proběhlých událostí dočista zblázní. Jediné, co je schopná Rachel říct, když se jí přijde na záhadnou smrt, kterou nechápe (zvlášť, když mrtvou našli schovanou ve skříni se znetvořeným obličejem plným šíleného děsu), zeptat, je, že viděly videokazetu, o níž se traduje, že každý po jejím shlédnutí do sedmi dnů zemře.
Rachel tomu přirozeně odmítá uvěřit. Sama si tedy kazetu pustí a nedává jí vůbec žádný smysl, protože obsahuje pouze sled nenavazujících scén, které vypadají, že je nemohla natočit žádná kamera. Ale po skončení nahrávky v jejím bytě skutečně zazvoní telefon, v němž se ozvou pouhá dvě slova: Sedm dní. A možná by dál nevěřila, kdyby se následně neodehrálo několik podivných situací, jež ji donutí vzít varování doslova a začít zběsile pátrat po původu kazety a způsobu, jak pohromu, která se na ni řítí, zlomit.
Postupně se tak se svým přítelem Noahem, odborníkem na média, dostane až ke jménu Samary Morgan, adoptované dcerky majitelů hřebčince s podivnou osobností a ještě podivnějšími a děsivějšími psychickými schopnostmi, a jak hodiny odtikávají, propracovávají se dlouhým příběhem plným strachu, nevědomosti, týrání a milosrdné vraždy, na níž děvče odmítlo zapomenout. Jenže i když tohle všechno odhalí, když ukážou na viníky, najdou dávno ztracené tělo a myslí si, že kletbu zrušili, Noah, jenž kazetu samozřejmě také viděl, umírá úplně stejně, jako mladá dívka, a Rachel chápe, že jí i malému Aidanovi, jenž si film nedopatřením pustil, nezbývá příliš mnoho času, aby udělali ještě něco, co šíření tajemného televizního viru zastaví.
A já při sledování jejich honby za odkrytím záhady, za pravdou a za záchranou života ani nedýchala, protože jde o první opravdový horor, jenž jsem kdy viděla. A že mi rozhodně měl co nabídnout. Děsivé tajemství, vražedná kletba šířící se technickým prostředkem jako je kazeta, děsivý hlavní záporák - mrtvá Samara lezoucí z televize s promočenou noční košilí a dlouhými mokrými vlasy sčesanými do obličeje, zatímco všude kape voda, vlastně nikdy neukázaný způsob smrti a tak jen dohad, že oběti vyděsí až zemřou, prohledávání starého hřebčince a sebevražda adoptivního otce, což působilo také dost děsivě, a celkové tmavé a ošumělé ladění, zašlost a "vybledlost" i samotných postav, a v napjatých scénách rozladěná hudba, která tahá za uši, výborně vytvořilo atmosféru. A nebo scéna, kde lodní šroub rozseká koně a souvislost koní se Samarou. Nikdy mě nenapadlo, že by něco tak krásného jako kůň mohlo posloužit jako velmi děsivý prostředek v hororu. Zkrátka všechny předpoklady pro to, aby se film stal legendou a Samara jedním z ikonických monster.
Na druhou stranu, po dalších shlédnutích v době, kdy už znám hororů víc a nejsem tak ovlivněná strachem už při titulcích, uznávám nejprotivnější možné klišé. V hlavní roli hysterická matka. K dobru Naomi Watts lze přičíst její scénář, netvořil jen souvislé ječení o pomoc, ale přesto jde o typ postav, jaký nemám ráda. A další docela závažná chyba, která se ukáže, jakmile člověk začne nad událostmi přemýšlet, je, že filmaři v tomto remaku nikdy nevysvětlili, jak kazeta vznikla a proč. Nevím, jak je to v japonském filmu, ale tady zjistíme, že ji nějak stvořila Samara a kdokoli ji shlédne, tomu se mstí. Ale jak vznikla? Jak je se Samarou spojená? Proč je důvodem smrti zrovna tato kazeta a ne třeba návštěva jejího nenáviděného hřebčince? Tak moc se soustředili na Samařino okolí a Rachel, až úplně zapomněli rozebrat i parapsychologické schopnosti hlavní "záporačky" a všechno sestavit do logického celku.
Teď tedy říkám, že jde určitě o ikonu a dobrou podívanou v případě, kdy se chci lekat a oživit si něco oblíbeného, co mě nějak poznamenalo (jako tady přivedlo k hororům), ale k dokonalosti chybí důslednější práce na scénáři, protože ani můj oblíbený zvrat, kdy všechno vypadá vyřešené a ono ne, a ani naznačení, že bude další díl, v němž se snad něco dozvíme, nefunguje, když nedozvíme.

Foto: IMDb

Mé hodnocení:


Žádné komentáře:

Okomentovat