Originální název: Horton Hears a Who!
Země: USA
Rok: 2008
Horton je celkem normální slon v dobré fyzické i psychické kondici, a tak ho celkem překvapí, když mu pod nos spadne smítko prachu, které mluví. Celkem logicky se domnívá, že se prostě a jednoduše zbláznil. Jenže Horton se nezbláznil, to smítko opravdu mluví. Je v něm totiž ukryté malé městečko Kdosice, ve kterém žijí maličkatí Kdovíci. Mezi nimi i starosta - zasloužilý obyvatel, který má několik desítek roztomilých dcer, spokojený život, a před sebou velkolepou oslavu stoletého výročí svého městečka. A je také jediný, kdo slyší Hortona. I starosta si nejdřív myslí, že mu v hlavě přeskočilo, ale naštěstí mu včas dojde, že neblázní a Kdosice jsou ve vážném ohrožení. Dostaly se totiž ze svého bezpečného úkrytu a jejich osud teď závisí na tom, jestli se Hortonovi podaří Kdovíkům pomoci s hledáním nového domova.
Ale Horton je tak trochu pomatenec a ze svých nových kamarádů má tak obrovskou radost, že se o ni rychle podělí s ostatními zvířaty ze svého pralesa. Nikdo mu to samozřejmě nevěří a spořádaná klokanice to dokonce bere jako nepřípustné chování a zásah do dobrých mravů. Děti, jež s Hortonem kamarádí, ho totiž začnou napodobovat a vymýšlet si nejrůznější světy, a to ona nehodlá strpět, protože co nevidí, neslyší, nebo na co si nemůže sáhnout, to pro ni neexistuje a fantazie a divošství v řádné džungli nemají místo. A protože Horton jako jediný má tak veliké uši, že může Kdovíky slyšet, nedokáže jí předložit žádný důkaz, že mluví pravdu, a jeho "šílenství" ji naštve natolik, že se rozhodne jetelový květ, na kterém je smítko s Kdosicemi, za pomoci zlého supa Vlada zničit. Hortonovo dobrodružství a honba přes nejrůznější překážky k bezpečnému místu začíná.
Vlastně je to další případ pohádky pro děti i dospělé. Pro děti je zde obyčejná linie toho, že se kdesi v džungli vyskytují mluvící exotická zvířata mající svou vlastní společnost a svá pravidla, a zvláštní vymyšlení tvorové Kdovíci, tak maličcí, že žijí ve městě na smítku prachu, a jejich dobrodružství při snaze dostat Kdosice do bezpečí na jedné straně a zabránit v tom na straně druhé. Tedy klasické rozdělení stran na dobré a zlé, přičemž ti dobří jsou naivní, těžkopádní, ale mají velké a vřelé srdce a snaží se ze všech sil, a ti zlí jsou zlí prakticky kvůli nepochopení, omezenosti, odmítání jiných názorů, a i když to na první pohled nevypadá, hodlají spáchat doslova genocidu. Což je docela zajímavé, protože z jednoho pohledu jde o zničení oschlého jetele, ale z druhého a faktičtějšího o uškvaření celého města zaživa, a nevím, nakolik to působí na děti, které si prostě řeknou, že klokanice je chce zničit. Ale dospělý v tom rozhodně musí vidět hrozící dost mrazivý masakr.
Pro dospělé se pak ještě najde i spousta vtipných momentů, ne příliš dětských hlášek a narážek, ostatně jako ve všech současných pohádkách, které se chtějí zalíbit celé rodině, a nebo třeba poselství, že každý člověk je člověkem, zaslouží si žít a má stejná práva jako ostatní, bez ohledu na to kde žije, jak je velký, jestli je vidět, nebo co si o něm ostatní myslí. A to je něco, co by potřebovali určitě pochopit všichni.
Zároveň jde ale také o další kousek, který pracuje jednak s veršujícím vypravěčem, a jednak s Kdovíky, lidičkami z knih Dr. Seusse známými už třeba z Grinche, kde žili na sněhové vločce, a i když je tahle verze animovaná, příliš se neliší a část prostředí Hortona tak není neznámá. Animace však umožňuje mnohem drsnější příběh s důležitější zápletkou, když se záchrana Vánoc mění na záchranu života. Ale ne zase tak vážně, aby nešlo o teď už klasický typ komediálního filmu pro všechny věkové kategorie s typickými nejrůznějšími tvary a barvami zvířat a zářivě vykresleným pozadím, kde to většinou však dopadá tak, že nejoblíbenějšími se stanou ti úplně vedlejší, a hlavní postavy a hlavní zápletka zaujme o něco méně. A myslím, že za přítomnosti Vlada, Mortona a Katie, a pak také starostova syna, se stane i tady.
Foto: ČSFD
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat