Originální název: In the Electric Mist
Země: USA
Rok: 2009
Poklidné americké městečko Iberia Perish poblíž New Orleans. Stárnoucí šerif Dave Robicheaux, muž od rodiny, jenž velmi dobře zná jižanskou kulturu, v níž se černoši utápí v tom, že jsou černoši, tu zrovna vyšetřuje vraždu mladé prostitutky. Je to zkušený muž, jde jasně po stopách a dostane se postupně k vlivnému podnikateli a mafiánovi Julie Balbonimu, který se podílí na financování filmu natáčeném v okolí Iberia Perish. Nemá proti němu sice přímé důkazy, ale jeho instinkt mu napovídá, že je do vraždy zapleten, neboť v prostituci má také své prsty. A jeho podezření zesílí, když se objeví FBI šlapající Balbonimu na krk a i další ženské tělo.
Jenže stále nemá příliš štěstí a celé situaci nepomůže ani onen herec, který Davovi ještě prozradí, že viděl v močálech vojáky konfederace. Dave si totiž nejdřív myslí, že jen moc pil, ale jak by pak mohl vědět, že vlastní zbraň adjutanta přízračného generála, kdyby šlo o pouhou halucinaci? Ba co víc, sám Dave, když sjede do močálu, uvidí vojáky. Přichází snad o rozum? Nebo toto malé město vůbec není jen louisianský zapadákov, ale místo, kde se minulost odehrává znovu a znovu, a kde válka nekončí? A kde se občas, když mlha doleze příliš daleko, vloží mrtví do života živých, a ti se s tím musí vypořádat?
Vlastně moc dobře nevím, čím mě tento film tolik zaujal. Jde o krimi, jehož hlavní zápletkou je vyšetřování vražd, které má na svědomí propojení místní policie a podsvětí. A navíc jsem ho zvolila proto, že jsem ho našla v sekci hororů, přičemž horor není ani v náznacích. Na druhou stranu obsahuje spoustu oživujících a zajímavých prvků, v čele s typickým jižanským prostředím a hudbou, což je dohromady sice příjemné a zobrazuje jakousi chudou pohodu, ale přesto působí depresivně, zatraceně a spolu s dějem jako ukázka toho, že když už se něco hroutí, tak se hroutí všechno, a s vypravěčem, jenž se ozývá celý film a je jím právě svérázný, drsný, ale spravedlivý Dave, který kromě scén a svého života uvádí i každou postavu, a to většinou výčtem její ponuré minulosti. Zároveň jsou kladem určitě i nahuštěný děj hned od začátku, a to díky zdánlivým třem různým zápletkám, Davovy hlášky a nepochybně i zajímavé propojení minulosti a současnosti v první polovině filmu, což dodává příjemný, záhadný nádech.
Problémově ale působí pár linií zasazených poněkud navíc. Například Davovo nespokojené manželství. Jeho workoholismus a alkoholismus není tolik prokreslený, aby šel jeho úpadek použít hned od začátku, a vlastně by se dalo ptát, proč vůbec upadá, když na obrazovce ty důvody nejsou nijak rozebrané. Nebo, což je horší, přímo přítomnost vojáků konfederace. Do děje totiž nezasahují vůbec nijak, jen se s nimi Dave setká a pak několikrát rozmlouvá s generálem, aby nakonec usoudil, že to možná byl jen přelud, který mu však měl připomenout, že jeho válka pokračuje. Jenže na druhou stranu, proč by je pak vídal i herec a proč by byla zařazena scéna společného focení a následně fotka, kde je Dave s vojáky ve staré knížce. Tím zase naznačují, že jejich přeludy byly skutečné, a působí tak trochu jako samoúčelný umělecký a matoucí prvek, protože já třeba první hodinu čekala, že nějak souvisí s vraždami a třeba alespoň toho lynčovaného černocha nakonec zabili oni, když se časy prolnuly. Ale bohužel ne.
Pořád ale celou dobu skvěle funguje navozená atmosféra, kdy se přebíjí pohoda a deprese. Také Tommy Lee Jones je můj velmi oblíbený herec, který Davea zvládl naprosto skvěle. Všechno je prostě dostatečně zvláštní, abych si to pustila znovu. A možná bych pak i lépe pochytila celou jeho cestu a vývoj. Proto nebýt konce s únosem Daveovy adoptované dcery, jenž už vážně ničím omlouvat nechci, byl navíc, odpustila bych i trochu nesedící starou armádu a dala plný počet.
Foto: Ann Taylor
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat