Schindlerův seznam

Originální název: Schindler's List

Země: USA

Rok: 1993

Na začátku druhé světové války nemají Židé snadný život. Jsou pronásledovaní, všechna práva běžných lidí jsou jim postupně upírána a zvláště v Polsku, kde se děj filmu z největší části odehrává, dochází k hrubým útokům ze strany nacistů. Také se zde ale objevuje Oskar Schindler, obletovaný a šarmantní bonviván, který vstoupí do NSDAP, udělá si mezi nacisty spoustu mocných přátel a rozhodne se otevřít si továrnu na výrobu hliníkového nádobí. A přestože Poláci nejsou drazí zaměstnanci, využije ještě levnější šance - začne zaměstnávat Židy z krakovského ghetta.

Není to snadné. Schindler je sice dostatečně inteligentní a dostatečně málo rasistický, aby si najal židovského účetního a svěřil mu chod továrny, s kterým má úředník rozhodně víc zkušeností než on, který si raději užívá, ale netuší, že Stern místo kvalifikované síly najímá přátele a potřebné, jež by jinak přišli do deportace, kterým falšuje pracovní doklady. Ale továrna přesto funguje, Schindlerovi vynáší a zaměstnanci jsou v ní v rámci možností spokojení a Schindlera vidí jako někoho, kdo jim pomáhá, ač ten o to zatím nemá žádný zvláštní zájem.

Nacisté ovšem brzy přistoupí k další části svého zvráceného plánu. Kompletně vystěhují celé ghetto a jeho obyvatele odešlou do pracovního tábora. Schindler je dokonce svědkem brutálního zásahu v ghettu a rozhodně je všemi událostmi šokován, ale stále zůstává se všemi přáteli zadobře. Dokonce se spřátelí i s agresivním a nelítostným Amonem Goethem, vedoucím tábora, a zajišťuje si tak různé laskavosti a službičky, díky kterým může jeho továrna fungovat stále s původními zaměstnanci a on je může držet dál od smrti v táboře.

Ale když už ani pracovní tábor nacistům nestačí a začnou se chystat hromadné deportace do Osvětimi, Schindler si najednou uvědomí, že tolik zbytečných smrtí nesmí dopustit. Sepíše proto se Sternem seznam. 1100 jmen, které doslova vyplatí ze spalovacích pecí, a kterým s nasazením vlastního bezpečí zachrání život, když pochopí, jak nesmyslný celý koncept je, a že pokud může, tak i musí.

Tento film je proto velmi emotivní a přes svou obrovskou délku nenudí. Každá ze scén má něco, co diváka naprosto upoutá a dostane. Sledování každodenního života Židů v tíživé atmosféře nejisté budoucnosti bylo opravdu tísnivé, jejich zabíjení, deportace, prohledávání Krakova před odsunem a následně ghetta před deportací bylo tak bravurně natočené, že jsem cítila strašné znechucení, vztek a hlavně beznaděj, a následně samotný tábor, chování Amona a ostatních dozorců a zabíjení, k tomu už nemá smysl se vyjadřovat. A samozřejmě všudypřítomný strach o hlavní postavy, které divák zná trochu blíž, kdykoli se kolem mihl někdo v normálním oblečení, fungoval dokonale. A co teprve Helen Hirsh jako Aemonova služebná nebo zaměstnanci, kteří v dobré víře přišli poděkovat Schindlerovi, že je zachraňuje, aniž by o tom zatím věděl. Nebo děs, když vlak se Schindlerovými ženami a dětmi omylem místo do továrny zamířil do Osvětimi.

Skvěle tomu pomáhá i jeho vizuální zpracování. Když jsem ho viděla poprvé, nejdřív mě zarazilo, že je černobílý, protože není tak starý, ale pak jsem se pokusila představit si ho barevně a nebylo to ono. Znám barevné filmy s touto tématikou, jsou dobré, ale je to asi stejné, jako dívat se na dobové fotografie. V černobílé verzi nejde jinak, než vnímat, co v nich je zachyceno, kdežto barva odvádí pozornost k tomu, co je zachyceno na nich. Jediný barevný prvek zde byl červený kabátek malé židovské holčičky a i to fungovalo.

Samotným hřebem potom byl i Ralph Fiennes v roli Amona Goetha. Známý také jako lord Voldemort, což je jeho další role, v níž je trapič, jemuž jde o vymýcení nepohodlných. Jsou si s Voldemortem v některých věcech velmi podobní a trochu zvláštní je i to, že Harry Potter vlastně funguje co se části příběhu o černokněžnících týče jako kouzelnická alegorie na druhou světovou válku. Pouze postava Schindlera mi trochu vadila. Liam Neeson ho zvládl, byl perfektní, konec, kde začal brečet a vypočítávat, kolik lidí mohl zachránit, kdyby se zbavil dalších věcí, rozpláče snad každého, jeho chování bylo uvěřitelné a vcítil se do role. Jenže byl možná trochu špatně napsán.

Velkou část filmu byl totiž vykreslován jako někdo, komu jde o zisk, sám říkal, že najímá Židy pouze proto, že Polákům by platil víc, dlouho o aktivitách Sterna neměl ani tušení, a když mu jeden dělník přišel poděkovat za záchranu, rozčílil se, že není žádný spasitel a o tohle mu nejde. A najednou, v podstatě bez vysvětlení a hrozně rychle, přišel zlom, kdy fanaticky bojoval za záchranu životů, kupoval je, dokonce odmítl podporovat Němce tak, že úmyslně vyráběl zmetky, na konci se zhroutil... možná jsem tu přeměnu jen nepostřehla, ale přijde mi trošku divné, že by ze to zlomilo během tak krátké doby. V knížce je toto prý rozpracováno o něco lépe a ziskuchtivý Němec je Schindler celou dobu, řeči o tom, že potřebuje do továrny své lidi proto, že jsou zapracovaní, jsou pravdivé, a celá záchrana je náhoda. (Líbí se mi, že ve filmu jde o úmysl, ale jeho zlom je příliš náhlý.)

Foto: IMDb

Mé hodnocení: