Rok vydání: 2002
Český překlad: 2004
Pohádkový příběh o dívkách jménem Safíra, Nefrita a Jantara, které jsou osudově propojeny vlastnictvím tří magických kamenů, se inspiroval slavnými díly, jako je například Nekonečný příběh nebo Pán prstenů, ale nijak je nekopíruje, naopak, je čtivý a originální. Tři hrdinky se vydávají na dobrodružnou pouť do Říše pohádek, která je oddělena od světa lidí magickou hranicí. Tajuplný zlý mág, třináctý člen Rady dvanácti, která lidský svět ovládá, se snaží ovládnout i Říši pohádek a spoutat ji stejnými pravidly, jako svět lidí. Úkolem dívek, které se díky vlastnictví zvláštních kamenů stávají nositelkami síly Světla, je tento vývoj (alespoň na čas) zvrátit.
V knize se objevují celkem tři různé dějové linie - linie Safíry, Nefrity a Jantary, linie Bezejmenného a linie mladičké dívky upoutané v nemocnici na lůžko a smrtelně nemocné, která nám vypráví svůj sen. Linie JaSaNy.
Tři dívky, jedna z vesnice, druhá z města a třetí z paláce, se v jeden okamžik dozví, že jsou adoptované, dostanou do rukou zvláštní kameny a mají odejít ze svých domovů a setkat se. Mají být nepřítelkyně. Ale mají spolupracovat. Vlastně ani samy netuší, co mají dělat, na to přijdou teprve časem. Přijdou na to, že svět je ovládán Radou dvanácti, která zakazuje veškeré pohádky, fantazii a snaží se udržet ho spoutaný. A také přijdou na to, že existuje Říše pohádek, poslední kus svobodné země, o nějž Rada těžce usiluje. Nakonec se jim s pomocí lidí, které poznají ve městě, kde se vězní všichni, kteří kdy v Říši byli, aby nemohli šířit pohádky a sny, dostanou přes hranici. Dostanou se tam s velkými ztrátami a jejich cesta ještě není u konce.
Schyluje se totiž k závěrečnému boji, kdy půjde o všechno. Mají mírumilovní obyvatelé Říše pohádek vůbec šanci zvítězit nad nelítostnými bojovníky Rady? A jak s tím souvisí magická moc tří dívek? Nebo Bezejmenný, o němž mluvilo proroctví? Měl by se v pravý čas vyjevit a pomoci, ale je muž, jenž si nepamatuje odkud přichází a jak se jmenuje, skutečně on? Získá na svou stranu temné a nebezpečné obyvatele lesa v Říši, ale jdou opravdu za tím správným? Přichystala čtrnáctiletá autorka šťastný konec pro Říši a pro umírající dívku? A je to opravdu jen sen, co se jí zdá, nebo je sama součástí, je sama Světlem?
Samozřejmě, že kniha je primárně pohádkou. Objeví se mladí hrdinové, mají porazit zlo. Ale intriky, šílenosti Rady dvanácti a masakr, který se nejednou odehraje, z obyčejné pohádky vybočuje. Sama bych to za úplnou pohádku neoznačila. Když pominu fantastické a vymyšlené bytosti a magii, jako hlavní pořádný pohádkový element mi připadá snad jen to, že mladý Adrien se prakticky na první pohled zamiluje do Safíry a klidně by pro ni zemřel. Což je velmi naivní. A samozřejmě že mladé čtrnáctileté dívky mají změnit svět. Ale na druhou stranu, někdy to za ně nikdo jiný neudělá.
Navíc kapitoly, kde se jedná o dějovou linii cesty Bezejmenného, hraničí spíš s brutálnější povídkou. Neschovávají se za kouzelné skřítky a smutné princezny. Však sama autorka tvrdí, že je to metafora našeho světa, přenesená do země kouzel. Proč ne. Pokud máte fantazii a dokážete alespoň po čas sledování popsaných stránek věřit v nemožné, je to dílo pro vás. Není dobré zavrhnout něco jen proto, že to nese punc pohádky. Však ty dívky neřeší pouze zapeklité osudové otázky, ale i svůj vlastní život, který si musí budovat znovu, neboť ten dosavadní byl jenom blyštivá, zatažená opona.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat