26. 9. 2011

Gumové pantofle? Ale fuj!

Vlastním a ráda nosím sportovní botasky, vycházkové kecky, boty na vysokém podpatku, baleríny a vysoké kozačky. Ráda si také obuju bačkory nebo pantofle i uvnitř a když je teplo, klidně jsem i venku bosa. Ale co nezkousnu, jsou gumové hrůzy. Opravdu netuším, kdy k nám tenhle proklatý hit přišel.

Já je ani zprvu neřešila. Nelíbily se mi a nenosila jsem je. Potom se ocitly u nás doma, kde byly používány jako pracovní boty. Ale ani tehdy jsem je na nohu nevzala. A teď? Teď můžu vidět fotky, na kterých z nich je div ne společenská obuv, a je to hrůza, hrůza a ještě jednou hrůza.

Nechápu, jak je někdo může nosit jako běžné boty. Ta guma smrdí, načáchne ponožka, jakmile se noha zpotí tak v té gumě doslova plave a hlavně nejsou vůbec zdraví přínosné. Když jsem letos na brigádě byla nucena nosit tyto boty, protože v jiných se dovnitř nesmělo, moje nohy trpěly. A nebyla jsem jediná, kdo si stěžoval. Všichni věděli, že je nohy bolí hlavně z těchto bot. Ale nařízení bylo nařízení. Po čase už se ani nedivili, když jsem po výrobní hale začala běhat bosa. Krom toho, jak mě od začátku odrazoval jejich "dyzajn", začaly mě odrazovat i zdravotně. A zvláště od té doby už je na nohou nechci.

Nikdy by mě ani nenapadlo nosit je ven. Já nejsem člověk, jenž by hleděl na módu, na sladěnost a na značku, ale boty si nikdy za tři stovky u Vietnamců nekoupím. Boty jsou to jediné, u čeho na kvalitu hledím. Když už si pořizuji nové, bývají dost drahé, ale alespoň za něco stojí, protože ryba sice smrdí od hlavy, ale záda bolí od nohou.

A tohle bych si jako venkovní obuv nekoupila. Nekoupila bych si to ani jako bačkory. Zkrátka jsou mi nepohodlné a nepříjemné. Ani na tu práci se nehodí. Když je sucho, možná. Dají se nosit na práci u slepic a králíků nebo na zahradu. Ale když je mokro a bahno, stejně vám to všechno do té boty nateče otvory na boku. A jediné, co pak můžete udělat, je vyhodit smrdící, obarvené, zadělané ponožky.

Naopak, kdybych si je v nějakém pomatení smyslů vzala ven, asi bych pak proklínala sama sebe, že jsem tak blbá, že už se nemůžu doplazit na nádraží, protože mě šíleně bolí chodidla. Jediné místo, kam se snad opravdu hodí, jsou sprchy na místech, kde v nich nechcete stát bosí. Nebo možná na pláž.

A krom své nepohodlnosti, neúčelnosti a komplikacemi pro mé nohy jsou mi odporné už jenom vzhledem. Nenapadá mě žádný kousek oblečení, který se k tomu hodí. Takové rozpláclé "nemocniční" (ale absolutně NEZDRAVOTNÍ) pantofle v kombinaci s džíny, sukní, šaty, kraťasy, v kombinaci s nahou kůží, ani jedna představa se mi nelíbí. Co na nich jen ti lidé vidí? Chodit se v tom dá deset minut po rovném terénu, protože každý kamínek pocítíte opravdu nepříjemně, nechat v tom nohy odpočinout nemůžete, protože v nich trpí, jako módní doplněk je to skutečně ošklivá záležitost.

Pozor, ale netýká se to obyčejných pantoflí s otevřenou špičkou, ty mi nikdy problém nedělaly, akorát se můžou někdy ošklivě zarývat do nártu.

Ne a ne a nikdy ne! Ani krok!
Bohužel ale rýpnout si musím i do jiného druhu gumové obuvi. Do holínek.
Jsou perfektní na práci, jsou perfektní do lesa. Od malička nic jiného nenosíme. Jdeme do lesa - gumovky. Jdeme sekat trávu - gumovky. Jdeme obstarat zvířata - gumovky. Menší děti - prší - radši gumovky kamkoli. Ale nesmíme zapomenout ani na to, že když je vyzujeme, ponožky jsou většinou upocené, obarvené a nohy jsou zapařené.
To, co z nich nedávno udělali, ten obrovský módní hit, který jsem viděla už i v kombinaci s jinak hezkými šaty nad kolena, to je katastrofa. Je jedno, jak jsou namalované a vyzdobené, pořád jsou to gumáky na pole a ne součást outfitu do města.

Jsou prostě části oblečení, u kterých bychom se neměli pokoušet dělat z nich módní výstřelky. Ať už by šlo o přizpůsobení pracovní kombinézy a holinek pro návštěvu divadla, tak o kvádro při kydání hnoje.

Traktoristka v kabátku? Tyhle gumáky jsem mívala jako malá ve stodole. Kostkovaný za kilo. Jsem kchůl?)

Zdroj crocsů a gumovek




Žádné komentáře:

Okomentovat