Každý se vám jednou hodí

Tuhle doktor, tamhle právník, tady tesař, tady hrobník,

tamhle holič, tamto úřad, k tomu řidič, prodej kuřat,

velký zvíře, čerstvá jabka, mladá úča, stará babka,

máma, táta, instalatér, prodavač a izolatér,

překladatel, exekutor, profík nebo amatér.

Sociální sítě jsou pro každého, kdo si nechce všechno zařizovat úplně od nuly, hodně důležité. O co je jednodušší znát nějakého zedníka, tesaře, doktora, mít nějakou známost na úřadě, ve školství, mít známé tam, kde chci pracovat, mít známé tam, kam mě mají procpat na brigádu, mít známé tam, kde to budu potřebovat. A nebo mít vůbec někde nějaké známé, aby bylo proč používat hlas k něčemu jinému, než pět rohlíků, jednou do Plzně, dvě piva a na Červenou Karkulku.

Však tady to tak taky funguje, že se všechno shání přes známé. Je to snazší a občas levnější. Sousedé, přátelé, staří spolužáci... A to je právě ta nejjednodušší a nejjistější cesta. Rozhazovat sociální sítě při studiu. Tenhle se mnou měl pokoj na koleji, s tamtím jezdím vlakem, tenhle ode mě opisuje při zápočtech, tamten se mnou chodí na semináře.

Na vysoké, pravda, už je to často až moc jednostranně zaměřené, například my budeme znát dost právníků, i když jejich služby budeme potřebovat méně než ostatních oborů - velkou část si zastaneme sami. Ale co taková střední škola, kde nevíte, kde nakonec vaši spolužáci skončí, o základní škole ani nemluvě. A není na škodu ani nezahazovat kontakty na staré přátele z dětství.

Jak řekla jedna má kamarádka - nesejde na tom, že je ten člověk nesympatický a to poslední, po čem toužíte, je, chodit s ním po kavárnách a povídat si, ale kontakt na něj se může někdy sakra hodit.

A nejde jen o práci. Tenhle učitel nic nenaučí, tenhle předmět není o ničem, na tamtu školu radši nechoď, to nový kadeřnictví je super, tenhle obchod spíš než ten druhý, moje ségra je děvka a každýho podvádí, už víš o těch změnách? Bez rozhozených sítí tohle všechno člověk musí otestovat sám a často se mu to vůbec nevyplatí.

No a takovéhle síťky mezi jednotlivci dávají dohromady vaši velkou sociální síť, uprostřed které sedíte jako pavouk, jenž si za jednotlivé nitky přitahuje mouchy, které se mu zrovna hodí. A ty mouchy mají vlastní sítě, ve kterých sedí jako pavouci a tahají zase za jiné nitky a jiné mouchy a ty mouchopavouci mají svoje sítě a takhle se dostaneme až na druhý konec světa rovnou z vašeho obýváku.

Přes dělníka, pokrývače, kominíka, uklízeče

k technikovi, opraváři, ajťákovi, záchranáři,

přes šéfa a sekretářku, kamaráda, jeho Mařku,

k manažerce, historičce, editorce, velký kočce,

policajtce, co vás prudí, každý se vám jednou hodí.

Článek na téma Sociální sítě