Intervariabilní přístup
Tentokráte kratičká přednáška. Tedy ne, že by byla kratší, než obvykle, ale poznámek je málo, protože docent se asi tak od půlky začal hrozně opakovat a prakticky jen používal příklady. Ono ale není třeba rozebírat toto téma nějak víc, myslím, že je dostatečně pochopitelné.
Modře v závorkách jsou opět hlášky docenta, kterými podbarvuje své příběhy z praxe a myslím, že naprosto dostatečně udržuje naši pozornost.
A jako příloha dva grafy, co doplňují přednášky o přístupech k determinaci. Doufám, že vám nevadí zmršená gaussova křivka, protože ta mi nejde kreslit ani ručně, natož na počítači.
Ten první snad není třeba popisovat. Zkrátka čím je člověk starší, tím menší na něj má genetika vliv. A nezanedbatelný vliv má naopak ale i prostředí na plod.
Ten druhý se týká toho, že v pásmech podprůměru a nadprůměru má genetika na dané vlastnosti mnohem větší vliv než v pásmu průměru, a čím dál od průměru se nachází, tím větší. Ale neznamená to, že nadprůměrný člověk bez stimulace zůstane nadprůměrný ani to, že podprůměrný člověk se se stimulací nemůže dostat do průměru. To se týče především inteligence.
Žádné komentáře:
Okomentovat