6. 1. 2015

Dělníci bulváru

Originální název: Český žurnál: Dělníci bulváru
Země: ČR
Rok: 2014

Tento dokument je součástí série dokumentů a já ho vybírám proto, že mi ho Adina připomněla, měl velkou reklamu kvůli vystupování kontroverzní osoby bulváru - Pavla Novotného, a proto, že se mi zdá celkem nepodařený, ale zajímavý. Má nějaké myšlenky, nad nimiž se lze zamyslet, ale přijde mi jako slepenec.

Začíná docela slibně. Odehrává se protest proti násilí na ženách, který vedou osoby kolem Ivety Bartošové, postává tam veřejnost, všechno fotí novináři a strhne se zajímavá hádka, proč že je zajímá nějaká Bartošová a ne něco důležitého. Padají argumenty z obou stran a asi všechny, oproštěné od emocí, lze chápat. Pak se lidé rozejdou, scéna skočí do redakce k Pavlu Novotnému, jenž zrovna po někom chce vyjádření k incidentu, o kterém bude psát. Následně rozebírá, jak vymýšlí styl článků, jaké titulky a slova nejvíc působí a přitáhnou čtenáře a vysvětluje, že pracuje se zvrácenou potřebou vidět to, co je nejvíc odporné. Jde poznat, že to velmi dobře zná, zatím nepředvádí nic, s čím se asi nedá souhlasit, akorát mu není rozumět. Sem tam se jen mihne ještě záběr na posedávající kolegyně a poprvé se na scénu dostává i reportérka, která bude druhou hlavní postavou, při rozdávání dárků.
Další scéna začíná koncertem Bartošové uvozeném Macurou, jeho názorem na bulvár a jeho souvislost s Ivetou, a pokračuje Novotným v autě u falešného online přenosu - uvnitř totiž není, neboť prý ví, co se tam děje, a tak by to bylo zbytečné, a píše vlastně smyšlenky. Tím však jakákoli souvislost s Bartošovou končí a když se dostaneme přes vypouštění lampionů štěstí redaktory v podroušeném stavu a jejich vyjádření o bulváru v přesvědčení, že dávají lidem, co chtějí číst a nikomu neškodí, protože to nemyslí zle, končí i veškeré názory možné podřadit pod množné číslo "dělníků bulváru". Dál už je celý snímek o Novotném, ztrácí jednoznačný a zajímavý koncept a je vyplněný jeho osobností.
Dokládá to i další scéna u něj doma, kde leží rozvalený v trenkách a vykládá manželce o práci. Tu to ale nezajímá a oba visí na tabletech. Následují ještě dvě rodinné scény - s otcem a sestrou, přičemž dojde ke stejnému dojmu jako u manželky, a je vidět, jak jeho rodinu mrzí, že ve skutečnosti přes všechna jeho prohlášení ho bulvár ničí. Kromě nich se s ním však podíváme ještě i do práce. Uvádí totiž nějaký pořad a při té příležitosti se do kamery chlubí možností sexu jen za to, že modelkám umožní výstup. A následně v baru mu ho nějaká žena doopravdy nabídne, aby o ní psal lichotivě, načež se on vyjádří v podstatě o ubohosti takových, ale naznačuje, že i on sám je na tom stejně, a nakonec sledujeme konkurz na místo redaktora, kde se Novotného snaží několik uchazečů přesvědčit o své schopnosti zajít dostatečně daleko a překročit meze, tedy že jsou pro něj ti nejlepší, zatímco si on hraje na tabletu hru. A všechno končí záběrem na "smutnou rodinu sledující bulvár".
Mezitím dvakrát odskočíme s reportérkou neschopnou vhodně se obléct, pochopit podstatu toho, co jí kdo říká, vyjádřit se bez usnutí posluchače, dát dohromady myšlenku, u níž nevypadá sjetě, a zarputile hledající krásno, což je místy docela vtipné, na ples v Opeře a Miss, kde nejdřív zprostředkuje druhý extrémní názorový pól, a to přesvědčení jednoho z návštěvníků, že není ovce, protože nesleduje žádnou televizi a neposlouchá žádné rádio, a zároveň možná trochu nechtěně i postoj některých jejích kolegů z branže, že není dobré, aby lidi věděli, jak bulvár vzniká. Třikrát přitom "události" ještě odděluje záběr na talíře s jídlem na páse, kolotoče a vibrátory, údajně jako symbol, že se to všechno děje pořád dokola. Což jsem tedy pochopila až po přečtení na ČSFD.
Takže jak vidíte, je to celkem nesourodý dokument, který se na padesáti minutách zaměřil na až příliš bodů a z dělníků bulváru jsou "kecy kolem Bartošové", "vymletá reportérka" a "Novotný". Nic víc tam neuvidíte a nic o bulváru se taky nedozvíte. Posloucháte jen Novotného přesvědčení, že píše pravdu (což si nemyslím, bulvár vybírá co nejvíc šokující interpretace a on sám při koncertu Bartošové zjevně v reportáži lhal), sledujete, jak se staví do pózy "za prachy bez zábran", do úmyslné pózy nejhoršího, ale nad věcí, protože pochopil, o co jde a jen dává lidem, co chtějí, protože vkus, kultura, úroveň nebo morálka ho nezajímá, jak si o sobě zbytečně moc myslí a jak ho to doopravdy předělává. Navíc mám dojem, že jde o jedince, jenž nikdy nevyrostl z pubertálního "jsem černá ovce, která objevila klíč k systému", čímž si projde spousta lidí, jen o tom ještě k tomu ví, a někdy se mi zdá, že to ani doopravdy nemyslí, ale má rád ten pocit, když si to o něm myslí ostatní. A to mu ani pořádně nerozumíte.
Podle mého názoru to tedy zvlášť podařený dokument nebyl, ukázal pár docela zjevných věcí a pojednával o buď falešném přesvědčení, nebo póze, a nebo naprostém vzdání se čekoholi vnitřně člověka povyšujícího, se zbytečně jakoby dojemným koncem, několika nahranými situacemi (je jedno, za jakým účelem, ve mně to nevzbudilo chuť na jakýkoli bulvár se dívat, a navíc jsem tam skoro nikoho z těch lidí neznala) a absolutně žádnou pointou. Myslím, že kdyby na konci alespoň jeden z uchazečů psal nějaký žumpoidní článek vydávaný za těžce vydolované exkluzivní informace, někam by to trošku směřovalo. Takhle? Nevidím smysl.
Jen z toho prosím nevyvozujte žádný můj postoj k bulváru. O tom bych se ráda vyjádřila ve zvláštním článku a tady pouze hodnotím, co jsem viděla. (A původně jsem chtěla udělit pouze jednoho "Oscara", ale po shlédnutí dalšího dokumentu ze seriálu, který byl ještě mizernější, dávám dva.)

Fotky: ČSFD

Mé hodnocení:



Žádné komentáře:

Okomentovat