Vykrm se trochu, Sejre!

Dnes je úžasné počasí. Trochu mrzne, hodně sněží ("Konečně přestalo sněžit!" zaraduje se táta. "Už zase sněží..." konstatuje o minutu později), cestáři nefungují, takže auta tu projíždí ve vyježděných rigolech, a mně se to moc líbí. A zároveň jsem po brouzdání na buzzfeedu, kde je půlka uživatelů z hnutí Máme právo se urazit každým prdem, konečně přišla i na téma, které opět ukazuje pokryteckou nesmyslnost a kterým bych, někteří mohou říct, mohla útočit sama na sebe, když do některých skupin "raději se neotírat" patřím taky. Ovšem když to píšu já, asi nechci urazit sama sebe. A ne, o obsahu tuku a kvalitě sýrů to taky nebude. Eidam je pořád stejná srágora.

Jde mi spíš o to, co se objevuje stále častěji v médiích a diskuzích. Většina z vás asi zaslechla všechny ty kecy kolem Oscarů, kdy se pár umělců, o nichž jsem v životě neslyšela, rozhodlo bojkotovat slavnost, protože nebyli nominovaní černoši. A kdo o tomto humbuku neví, může si vzpomenout na jakoukoli zakyslou bábu s transparentem, že ona není sexuální objekt. Děkujeme, sami bychom si nevšimli. (Mimochodem, taky jste zaregistrovali, že vždycky nejvíc řičí ti, jichž se to vlastně netýká?) Je totiž určitě v pořádku ohradit se proti urážkám mířeným na nějaký vrozený rys nebo vůbec nesmyslným posměškům a stereotypům. Jenže už je dost na palici, když si jedna uražená část usmyslí, že ti opační to právo nemají. Jo, to mám vážně chuť vzít palici.

Zkuste třeba prohlásit "nojo, ženská". Nebo "zase jedna slepice". Nebo říct nějaké, že je kvočna a měla by se držet vařečky. Nejspíš tou vařečkou dostanete do zubů a pokud je to ta bába s transparentem, ještě si ji odnesete domů a ne tak docela v kapse. Je prostě úplně nepřijatelné, aby muž naznačil, že žena je v čemkoli neschopná. Ale obráceně?

"Co čekáš, je jenom chlap!" Univerzální odpověď na všechno. Je to přece jenom chlap. Chlapi jsou neschopný čuňata. Údy na pět. Věcí. Možná. Naprosto otevřeně. Ale opovažte se označit ženu za flundru, která ani neumí vařit. Ten roj vos s nalakovanými žihadly už nesetřesete.

Stejně je to i v jiných oblastech. Když je někdo morbidně obézní, můžete použít slovo tlustý. Když mu kouká břicho u kotníků, asi už se to zakecat nedá. Ale označte někoho více "méně konfekčního" vyžraným, aniž by vás členové církve Všeho hezkého a Duhy svaté neutloukli vepřovými žebírky. I kdyby to totiž byla pravda, je nepřijatelné někomu říct, že by měl přestat chodit do mekáče, vynechat oběd nebo mu šoupnout poukaz do fitka. Ale opačně?

"Vypadáš jak po ozdravném pobytu v Dachau. Měli by tě líp krmit. Slyšíš? To ti chrastí kosti. Tos přijel z Terezína? Já ti přidám, seš takovej vyhublej." A nikdo ani nehlesne. Nejspíš ze strachu, že by ho ten hles odfouknul do dáli. Přitom je to ale úplně stejná urážka. Říct někomu, že je jak rozteklej blob, je úplně stejné, jako říct, že je jak smrtka na dovolený. Není-li to ta sexy marvelovská, vzhled uráží obojí. V obou případech si ho mohli i nemuseli přivodit sami, záleží na situaci, v obou případech je to krutá pravda, ale jen jedno by mělo být společensky v pořádku? Proč? Z obavy, že ten tlustý je spořádá i s botama?

A asi největší lavina řvounů se přivalí, jakmile jde o barvu kůže. U nás to není zase tak divoké. Ve velkých městech potkáte leckoho, ale ve vesnicích a městečkách, kterých je tu nejvíc, neviděli černocha většinou ani z rychlíku. Protože tam rychlíky nejezdí. Znají maximálně Romy, což je sice podobné, ale pořád si myslím, že tady ještě není takový tlak. To u diskutérů z USA to vypadá úplně jinak. To už není jen tlak, ale potápění se do Mariánského příkopu.

Jak jsem zjistila, není totiž už nepřijatelné používat pouze negr, což se dá pochopit, když to nese negativní podtext, ale prakticky i černoch. Obrovská spousta lidí se urazí, protože je to ošklivé slovo, které slušný člověk nepoužívá (opět se tím hrdě bijí hlavně běloši). V módě je místo toho souhrnně říkat POC (people of colours, ne pocové). Termín zahrnující všechny krom bělochů, samozřejmě. Běloši totiž nemají barvu ani diverzitu, to dá rozum, to každej ví. Pro ostatní je to ale pomalu jediný přijatelný termín (avšak i to colours se musí říkat opatrně). Vzít totiž na vědomí, že někdo je konkrétně černej nebo hnědej, je faux pas a nejbezpečnější je nechat si pro sebe i to, když se zasviní blátem. Pokud ovšem to bláto není spíš vápno. Pak je to naprosto v pořádku.

Setkala jsem se dokonce s hlasitými výkřiky, že je ABSOLUTNĚ NEMOŽNÉ, aby běloch zažil rasismus (běloch je naopak v pohodě říkat, to asi nemusím zdůrazňovat). Což ve mně vyvolalo reakci jako na jednom meme, které ale nepoužiju, protože je na něm černoška. Pro jistotu použiju příslušníka žluté rasy, jenž dokonale předvádí můj výraz.

zdroj

Rasismus samozřejmě je, když někomu řeknu černá huba, nebo když nějakého černocha označím za zlodějskýho negramota proto, že takoví jsou přece všichni černoši. Ale úplně stejný rasismus je řvát na bělošku s černým manželem, že "krade naše muže", nebo zmlátit bělocha na ulici, protože se podíval na skupinku barevnejch, když to chtějí říkat takhle. A ne, že by se obojí nedělo, byť i v méně extrémních formách.

Popsat někoho jako čokoládového, to může hluboce urazit. Vyřvávat sejra nebo majonéza, to si musí nechat líbit. Kritizovat bílou holku a její prsa po tatínkovi je v pořádku. Říct o černošce, že má velkou pr...ádelnu je jako vyhlásit válku, kde bude municí silikon. Tolerovat rasistické narážky vůči bílým se musí, naznačit je opačně je na lynč. A proč? Kvůli minulosti? Kvůli tomu, že většina Evropy je bílá? Příběhů o nesnadném životě bělocha v černé majoritě je taky dost. A nejsou pěkný. Nedivím se proto, že přecitlivělost takových, které k infarktu dovede prakticky cokoli, už spoustě lidem leze krkem.

Je totiž pitomost vydupávat, že bílé nebo muže není možné zasáhnout rasismem nebo sexismem, když jsou správnou reprezentací západu. Každý může být zasažen nějakou diskriminací a logicky, nejčastěji právě opačnou skupinou. Jo, asi se může stát, že personalista vykopne od pohovoru všechny svojí rasy, protože má slabost pro jinou, ale moc časté to nebude. Jenže brát jako útok na rasu nebo pohlaví jakoukoli příležitost, kde je vyzdvižen někdo jiný, je už normální diagnóza. A léčit by se měla jednoduše. Buď budou smět všichni vrtat do všech a říkat si nigga a mayonnaise na potkání, nebo budou mlčet všichni a ta ublížená půlka přestane zarputile vyvolávat pocit viny v širém okolí. Protože aby bylo v pořádku vysmívat se jedné skupině a otřít se o opačnou důvod k povstání, je to jediné nepřijatelné.

To je vážně tak těžké uznat, že když se hodnotí schopnosti, je směšné vydupávat si kvóty podle barev a tvarů? Že tahle neumí řídit a je žena je fakt. Že ten má hnědou kůži, je fakt. Že v téhle disciplíně se už věky lépe uplatňuje jedna skupina, je fakt. Že ten je tlustý, je fakt. Že je tenhle běloch úspěšnější než tenhle černoch, je fakt. A že jiný černoch je úspěšnější než jiný běloch, je taky fakt. Ne diskriminace.