11. 8. 2018

The Midnight Man

Originální název: The Midnight Man
Země: USA, Kanada
Rok: 2016

Midnight Man (jenž asi ani nemá český překlad) měl potenciál, řekla bych. A Lin Shaye, která dokáže v hororech bez mrknutí oka zahrát prvotřídní hodné i zlé postavy (a Freddyho Kruegera, tentokrát jako vyloženě kladnou postavu pro změnu, já věděla, že toho chlapa znám!). Zkrátka nápad nebyl vůbec špatný a podpora osvědčených herců také existovala. Jenom silně nedotažený a pracoval na něm někdo, kdo si neumí poradit s dialogy. Což je smůla. Posuďte sami.
Padesátá léta, zimní noc a skupinka dětí se krčí v kruhu z rozsypané soli, zoufale se snaží zapálit svíce a křičí, že dodrželi pravidla, hra je u konce a on na ně nemůže. Jenže nakonec je dostihne jak děs tak jakýsi Midnight Man a přežije pouze malá Anna. Která o padesát let později žije v témže domě pouze se svou vnučkou Alex. Její manžel totiž zemřel, stejně jako její dcera, Alexina matka, a ona začíná trpět stařeckou demencí, takže se Alex rozhodla jí pomáhat. Jenomže babička v domě nemá počítač ani televizi, Alex se docela nudí a jeden večer pozve svého přítele Milese, aby jí dělal společnost. A když ji babička pošle do podkroví najít své milované zrcátko, objeví ještě něco.
Najdou krabici se svíčkami, slánkou a pokyny ke hře, při níž se má vyvolat "Midnight Man". Berou to samozřejmě jako hloupost, ale proč ji nevyzkoušet. Příliš pozdě zjistí, že o žádnou hloupost nejde. Zjistí, že jde o šprýmařského démona, který velice nerad prohrává a který se naopak moc rád živí strachem svých obětí. Pravidla jsou přitom zdánlivě jednoduchá. Pohybuj se po domě se zapálenou svící. Když ti zhasne, zapal ji do deseti vteřin, nebo kolem sebe udělej kruh ze soli a zůstaň v něm tak dlouho, dokud ji znovu nezapálíš. Neopouštěj dům. A přežij do 3:33. Pokud tohle zvládneš, vyhrál jsi a Midnight Man tě nemůže zabít.
Jenomže ve chvíli, kdy hru zahájí, se začne stav babičky Anny zhoršovat a ona sama se začne chovat ještě divněji než doteď. A možná ne bezdůvodně. Co když Midnight Man nehodlá hrát fér? Co když se Alex a Miles nechají nachytat? Co když nejsou jediní, kdo hraje? Protože končí opravdu hra pro přeživší o půl čtvrté ranní? Nebo se z ní nejde vymanit vlastně nikdy?
Asi ne, což je podstata spousty hororů a nemám nic proti. Trošku mi to i připomnělo Jumanji v drsnější verzi pro dospělé. Sice se při hraní této hry nemění nic v okolí hráčů, neobjevují se zvířata, ani jim nehrozí vtažení do džungle, ale honí je démon, který je zabije pokaždé, když nezvládnou dodržet pravidla, a který sám se neštítí podvádět. Tedy ani je přímo nezabije, ale donutí je k sebevraždě. Tohle je přitom dobře zakomponováno do odhalení, proč spáchala Alexina matka sebevraždu přímo před ní a proč její babička reagovala tak brutálně chladně. Líbilo se mi i, že Midnight Man se od začátku projevoval jako aktivní hráč, či spíše soupeř, nebál se předvést v celé "kráse" a film se nesnažil spoléhat na pouhé náznaky a otázky, jestli to je skutečné. Sice mám ráda filmy, kde je možné vysvětlení i v přeludech, ale sem to sedlo. Záhadou tedy nebylo, co se děje, ale jak se ukázalo, spíše babička Anna, která nebyla jen zkrátka stará a dementní, a temné rodinné tajemství. Námět a "ústřední strašidlo" je tedy v pořádku.
Problém je samotný scénář a zmíněné dialogy. Protože tak, jak je to napsané, se zdá, že stačilo málo, aby se nic nestalo. Stačilo, aby Alex a Miles nebyli zombie, které udělají cokoli, co si kde přečtou. Oni totiž našli instrukce k neznámé hře, babička Anna z toho dostala děsivý záchvat a řvala, ať se toho nedotýkají, oni ji uložili do postele, sebrali se a bez jakékoli domluvy co to vlastně je, jestli to mají dělat, jestli se tak nudí, jestli tomu věří nebo bez čehokoli dalšího prostě šli a začali plnit úkoly, aniž by si třeba jen přečetli celá pravidla. A teprve až když vyvolají Midnight Mana, zjistí, že na papíře není ani celý návod, protože do té doby se nemohli obtěžovat podívat se na spodek papíru, aby si všimli, že je to utržené uprostřed slova. Jako roboti bez mozku.
Dialogy a skoro veškerá interakce pak byla špatně proto, že nepůsobila ani trošku přirozeně a naopak jako by na sebe vlastně nereagovali. Jako by jen házeli věty do vzduchu. A jako by dělali to, co dělají, zcela náhodně. Negradovalo to, nenavazovalo, nereagovalo na předchozí scénu. Třeba každému asi přišla velmi podivná scéna, kdy jejich kamarádce zhasne svíčka, nedá se zapálit znovu, tak ona zoufalá a naprosto vyděšená stojí v kruhu ze soli, zatímco Midnight Man obchází kolem ní, ti dva slíbí, že běží pro novou svíčku... a jen tak mimochodem se na chodbě zastaví, na kamarádku zapomenou a začnou vést dlouhý "nedialog" ve stylu "jsem ráda, žes přišel", "dneska bylo hezky a líbíš se mi.". Co t.... A když už jsme u té soli, tu stylovou minislánku, kam se vejde sůl tak na půl jednoho kruhu, doplňovali celkově jednou. Ale záhadně v ní bylo dost soli, aby kolem sebe udělali kruh hned několikrát. Asi bezedná nebo samodoplňovací. 
A nakonec se mi nepozdával doktor "Freddy Kruger", který se náhle v půlce vyloupnul v domě, polopaticky jim vysvětlil, do čeho se to vlastně pustili, a protože už pak nebyl potřeba, byl promptně zabit, aniž by hru hrál. Já mám opět celkem ráda tyhle postavy "stařešinů", tedy vedlejších postav, které znají alespoň částečně tajemství rozpoutaného zla a vedou nebo informují protagonisty. Jenže tady jim neřekl zrovna moc, respektive všechno si mohli (a zvládli, jen se tvářili, že to zapomněli) domyslet, a jediná novinka pro ně byla, že Anna nikdy nepřestala hrát. Načež to sama demonstrovala, takže tam byl opravdu zbytečný. I to, proč se její matka zabila, došlo Alex samotné, a na jejich přežití nebo nepřežití neměl vůbec žádný vliv. Přitom pokud by ušetřili za jeho honorář, třeba by mohli trochu vylepšit děj, takže radost mi určitě neudělal bez ohledu na to, jak je sympatický a jak ikonický je jeho Freddy. Vůbec mi tyhle nedostatky radost neudělaly a nabízeného potenciálu film nevyužil. Nejspíš proto také zapadá do šedi průměru, z níž ho nepůjde vyhrabat ani pro ocenění, ani pro parodii, ani pro zikonizování nějakého prvku. Žádný takový v něm totiž není.

Foto: IMDb

Mé hodnocení:


4 komentáře:

  1. Taky jsem si při čtení hned vzpomněla na Jumanji, i když tohle je vážně trochu drsnější varianta. :-D Já jsem obecně srabík a na horory nekoukám, a ačkoli jsi ho oznámkovala jako průměrný, radši se dívat zkoušet nebudu, jinak se nevyspím vůbec. :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Tohle strašení jednoduše nemůže být áčkový horor, protože už byl v minulosti tisíckrát a líp natočen. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to mi připomíná jednu nezmíněnou věc - ono to nestrašilo. Nebylo to ničím strašidelné, všechno se hned jasně ukazovalo, spíš to bylo kdo přežije :-)

      Vymazat
  3. Přiznám se, že horory nejsou příliš můj šálek čaje. Každopádně i kdybych byla, tak to nezní zrovna jako lákavý film :D Já moc nemusím takové ty "hloupé" nijak negradující filmy :D

    OdpovědětVymazat