15.11.18

Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Originální název: Fantastic Beasts: The Crimes of Grindelwald
Země: VB, USA
Rok: 2018

Tohle nebude klasická recenze. I když to, co píšu, nejsou striktně vzato úplně recenze. Bude to spíš dlouhé nadávání na nejnovější počin z kouzelnického světa. Přemýšlela jsem, jak tento článek začít, a takové upozornění se mi zdá na místě. Rowlingová totiž kdysi vytvořila něco úžasného. Svět Harryho Pottera. Měl své mouchy. Literárně, dějově, i o reáliích se dá široce debatovat a najít mnoho děr. Sama to dělám. Jedno se však odepřít nedá. Byl konzistentní, byl to TEN příběh a ovlivnil generace lidí po světě. Pak se rozhodla nadělat Potterheads na hlavu a posvětila Prokleté dítě. Což osobně vnímám jako vtip a výtvor puberťačky. A nakonec se rozhodla celý kouzelnický svět rozkopat, zapomenout, co sama napsala, a vymyslet horu hloupostí, a předvedla to zde. Ve fantastických zvířatech o všem, jen ne o zvířatech.


Newt Scamander, magizoolog známý z předchozího dílu, má problém. Po řádění v New Yorku nesmí cestovat a doklady mu vydají, jen pokud bude souhlasit, že najde a zabije nebezpečného obskurála Credence, který přežil New York a nyní je v Paříži. Což Newt odmítá. Jenže na stopě je mu i uprchlý Grindelwald, který si buduje základnu stoupenců a pro své plány na ovládnutí světa kouzelníky chce Credence využít. Newt se tedy nakonec nechá přesvědčit, aby se za ním ilegálně vydal - i proto, že ho navštíví Queenie s Jacobem a sdělí mu, že samotná Tina, s kterou toho Newt tolik prožil, je v Paříži, a myslí si, že se Newt hodlá ženit s jinou. To jí přece musí vysvětlit. A samozřejmě je Credencovi na stopě i britské ministerstvo včetně Newtova bratra (pravého ženicha), aby zastavili jeho i Grindelwalda. A co Credence? Ten jen zkouší najít svou skutečnou rodinu a má za to, že odpověď leží v záznamech francouzských Lestrangeů.


V Paříži se tak setká hned několik lidí z různých koutů kouzelnické společnosti a kromě střetu završeného metáním kleteb musí čelit i svým vlastním touhám a obavám a rozhodnout se, čemu podlehnout. Ke komu se přidat. Komu uvěřit. A zda není konečně čas odhalit bolestivá tajemství.


Což zkrátka není v tomto podání děj na dvě hodiny. Celkově proto celý film, všechno, co jsem popsala, působilo jako nablýskané nic. Zápletka "Newt s přáteli se snaží najít Credence dřív, než ho lapí Grindelwald, tentokrát v Paříži," se ztrácela v rozplizlosti, když se přehršli zbytečných postav pokoušeli dát nějaký čas na plátně. A zvířata zůstala v pozadí, kromě jediné scény, kdy hrabák ukradl Grindelwaldův přívěsek (zouwu vyměňte za koště a efekt je stejný), jinak byla stejně důležitá jako kompars u kavárny, který nakonec vystřihli. Koncept "vezmeme encyklopedii o zvířatech a natočíme pět filmů" asi nemohl skončit jinak, než že nakonec o zvířatech vůbec nebude, jinak by to musel být skoro dokument, ale proč to potom nepojmenovat jinak? Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny. Grindelwald je fantastické zvíře? Páchal zločiny na zvířatech? Zvířata páchala zločiny pro něj? Myslím, že film sází na naději, že plytkost přehlédneme, když nám pod nos strčí něco, co známe z Harryho Pottera. Což by fungovalo i na mě, kdyby mě udrželi v kouzelném omámení jako v prvním díle. Tady mě ale akorát rozzuřili jako Oberyna rozběsnilo zabití Elii. Bublina praskla hned po znělce. Pak se naděje trošku vrátila a já si to užívala. A pak přišla rána.


Nejdřív jsou kroutila očima nad ignorací kánonu. Pak jsem si říkala, že jim to i odpustím, protože film začal někam směřovat, přinášel myšlenky, vyzdvihl zápletku. A na konci... takhle ze mě stoupá pára snad jen při lamí rádobyadaptaci Písně ledu a ohně - Hry o trůny, která je taky strašlivá. Jak tohle mohlo projít? Jak mohla Rowlingová zapomenout, co sama psala?


Asi začnu něčím pozitivním. Tím je jednoznačně tragédie vztahu Jacoba a Queenie a pád Queenie do temnoty. Je to skvělé, hluboké téma. Líbily se mi i efekty, byla jsem nadšená, že znovu skutečně kouzlí - vyslovují kouzla. A Grindelwald, jemuž jsem v minulém díle nemohla přijít na jméno, byl tady trefa do černého. Samozřejmě i Newtova roztomilost a celkem i Jacobova, myslím, že komedie "Putování Newta a Jacoba" by obstála sama o sobě (snad jen... Portus, Newte, a ušetříš pade). Vystoupení Nicholase Flamela byla fajn narážka (jen ho nemuseli shazovat a dělat si srandu z jeho stařecké křehkosti a ne/pohyblivosti), cameo McLaggena (budoucí otec Cormaca?) potěšilo. A líbily se mi i některé originální prvky - třeba jak Grindelwald svolával shromáždění, jak svérázně hledal budoucnost, nepochybně inspirováno indiánskou magií. Hodně zapůsobilo, když ukázal kouzelníkům druhou světovou, jež svět čeká z rukou mudlů. Jeho PR bylo zmáknuté  a už to vůbec nebyl šašek. Rodiče, vážně doufám, že vám nejpozději při vraždě toho batolete došlo, že to není pro děti jen kvůli kouzlům. Ne, tenhle díl nebyl pro děti ani v nejmenším.


Jenže u triumfu výše zmíněných prvků se film nezastavil a objevily se dvě hlavní oblasti, které mu hodně uškodily. Jedna "řemeslná". To jest, půlka postav byla zbytečná a nejzbytečnější ty největší marketingové taháky - Brumbál, Nagini a jak je výše zmíněno, zvířata. Brumbál (ovšem perfektně zahraný včetně jeho vlastní milostné tragédie s Grindelwaldem) tam jen postával a šklebil se, Nagini ani to ne, k čemu byla ve filmu Tina kromě toho, aby před ní mohl hlavní hrdina roztomile koktat, to jsem taky nepochytila. Mám dojem, že jejich milostná nezápletka se sem vůbec nehodila. A právě tohle množství přebytečných postav a tak i jejich scén způsobilo výše zmíněnou rozplizlost a nudu.


Druhá, kterou lze ignorovat, pokud jste nečetli knihy a nic o světě Harryho Pottera nevíte, pak ty neskutečně zmrvené reálie. Tedy začíná mé velké nadávání.
Tak třeba hned v prvních vteřinách zapomněli, že v minulém v USA neměli ministerstvo, ale kouzelnický kongres, a přes celý obraz lípli nápis ministerstvo. Nebo je zajímavé, že když vypijete mnoholičný lektvar a obratem se rozhodnete chtít zpátky vlastní podobu, tak... ji máte! Koho zajímá vyprchávání účinků a kouzelná tekutina kolující v organismu? Když chcete být střízliví, přece taky najednou jste, ne? Takhle lektvary fungují!
A co taková McGonagallová? Věděli jste, že to není viktoriánská stará panna, která celý život učí, ale že v té době byla vdaná a hrála famfrpál? Proto taky přeměňování učil Brumbál, a to dokonce ještě během studia Voldemorta. Tedy alespoň podle toho, co napsala Rowlingová ve druhém a šestém díle a pak kývla, ať na to dlabou. Proto zde záhadně byl profesorem obrany proti černé magii. 
Nebo zajímavá proměna kouzelnické módy - hábity zřejmě nosí kouzelnický svět posledních dvacet let. Ne, oni se fakt neměli oblékat pole nejnovějších mudlovských trendů, neznali je. Kde jen je Archie, který má rád, když mu kolem franty pěkně fouká, a fakt, že mudlovské ženy nosí noční košile, mu stačí, aby v nich vyrazil na veřejnost za mudlu i on? 
Oh a slib Brumbála a Grindelwalda, že spolu nebudou bojovat. Oh jé. Rowlingová zapomněla, jak napsala v sedmém díle jejich rozchod - lítý souboj mezi nimi (a Aberfothem), který se jim natolik vymkl z rukou, že stál život Arianu. Ale na té vlastně nikomu nezáleží, protože celý vliv její osoby a dopad její smrti na Brumbála se rozhodli předat Bambimu, pardon, Credencovi. A já mám chuť do něčeho praštit.


Doteď jsem byla ochotná všechno přijmout. Stejně, jako jsem přijala šáhlé čtení myšlenek Queenie, přestože od Snapea z kánonu víme, že to tak nefunguje. A kdyby z Credence nakonec udělali skutečného ztraceného Lestrange, nebo zastavili u anonymního sirotka, jemuž už nezjistí, kdo byla žena, tedy jeho matka, s níž cestoval, jsem veskrze spokojená. A snad sem nasadím dobrý film a jdu dál. Jenže oni museli vymyslet, že Bambi je Albusův bratr, který... přežil Titanic? Ne, není to Grindelwaldova lež, protože tam šoupli i Fawkese. Je to zmrvený fakt.


Tak hele, žili byli Brumbálovi. Táta, máma Kendra, Albus, Aberforth a Ariana. Ariana si s magií neuměla moc poradit. Když byla malá, jak to tak bývá, nekontrolovatelně trošku čarovala, viděli ji tři mudlové, napadli ji a způsobili jí takové trauma, že už se nikdy nedokázala stát čarodějkou, nikdy nenastoupila do Bradavic, dokonce ji ani nepouštěli mezi lidi a sem tam měla magické výbuchy. Obskurála bych jako vysvětlení přijala, proč ne. Táta Brumbál pak ty tři našel, ztrestal je a šel za to do Azkabanu, kde zemřel. V době, kdy sám Albus byl ještě ve škole. Mezní chvíle, kdy mohl být Credence coby Brumbál počat. Ale nevypadá, že je nanejvýš o nějakých patnáct let mladší než Albus, že? To je jedna věc. Dlaší pak - Kendra se s dětmi po odsouzení manžela odstěhovala do Godrikova dolu vedle Bathyldy Bagshotové. Přesně té, z níž Rita Holoubková před sedmým dílem pomocí veritaséra a paměťových kouzel vytáhla každičký klep o Brumbálových. Máme věřit, že se jí ani tak nikdy nepovedlo zachytit jediné slovo o tom Kendřiném čtvrtém dítěti? Naopak se ví, že zemřela v Godrikově dole a ne na Titanicu, kterým se... asi vydala na výlet do Ameriky, zatímco doma měla tři další děti, z nichž jedno nebylo schopné se o sebe samo postarat a ona dle svých a Albusových slov dělala všechno proto, aby zabránila jeho výbuchům?


Jsem si jistá, že můžou vymyslet, jak dala Bambiho, pardon, Credence k adopci, a nebyla to ona, kdo plul lodí. Ale jak vidíte, nic to nemění na skutečnosti, že je to kravina. A upřímně, i autorsky. Obdobné "zvraty" jsem používala do fanfikcí když mi bylo šestnáct. Jsou trapné, zvlášť, když už je to asi třetí tajná identita, jakou má mít. Laciné. Neuspokojivé. Tohle využívají ti, kteří nevěří, že by dokázali zaujmout bez levného napětí, překombinování a přepospojování světa tak, aby fanoušci museli odhalovat tajnou identitu jedné půlky a tajné příbuzenství té druhé. Nebylo to potřeba. Grindelwald získal Credence na svou stranu. Mohl mu nabídnout sebe a své stoupence jako rodinu. A i tak by ho dostal do Nurmengardu a byl by materiál na pokračování. Všichni víme, že samotného ho do Nurmengardu, tehdy už vězení, zavřeli až v roce 45.


Tohle bylo prostě amatérské. Jako když po slušné sestavě, kdy jsou připraveni přehlédnout pár chybek a dát vám solidních 8, uklouznete na čumák. Tohle není 8. Snad jen, pokud odpoví na zásadní zbývající otázku. Kdo vojel domácího skřítka a porodil mu Irmu?!

A edit, což mi nedošlo, protože jsem si nikdy nezjišťovala věk McGonagallové? Ona v době, kdy se tento film odehrával, natož v době flashbacku, v němž Newt a spol chodili do Bradavic, vlastně ještě nebyla na světě. Toliko ke kontinuitě samotné Rowly. Bravo.

Foto: ČSFD

Mé hodnocení:





4 komentáře:

  1. Je pravda, že v dějství byly věci, které jsem nepochopila, proč jsou tak a né onak. Když tu část vymažu, tak mě se to líbilo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to chápu, když vymažu nesmyslný, dle kánonu z knih chybný, nebo zdlouhavě prázdný děj, zbudou světýlka a efekty, na těch nebylo co zkazit.

      Vymazat
  2. Atheira9.1.19

    Když jsem se k tomu zpětně vracela, došla jsem k závěru, že se v celém tom filmu vlastně nic nestalo. Ne nic tak zásadního, aby to skutečně bylo na celý film. A je fakt, že i když je to uplácané z materiálu rozhodně nedosahujícího na tak dlouhý film, nenudila jsem se a ano, bavilo mě na to koukat. Kdybych navíc zavřela obě oči a zapomněla na to, co totálně nekoresponduje s původními informacemi ze světa Harryho Pottera, možná bych si i řekla, že to bylo povedené. Jenže tak to může mít člověk, co HP absolutně nezná, pak asi jo. Jenže na samém konci se ve mně mísila jistá forma zklamání s přesvědčováním sebe sama, že to má ještě další pokračování, že se to přece nějak srovná... Jsou tam i skvělé věci, dobře zahrané role, scény, u kterých se dá hezky zasmát. Jenže všechno to jsi tu, myslím, už vypíchla. A pak ten zbytek... Asi si teď poklepeš na čelo, ale i tak jsem vlastně ráda, že ty filmy vychází. Ráda se vracím do kina a těším se tím, že Harry Potterem to úplně neskončilo, ale jasně, v tomhle článku máš pravdu, to ti nikdo upřít nemůže. Co mě ale fakt nejvíc štve je to, jak Rowlingová neustále tvrdí, jak tohle měla vymyšlené dvacet let, tamto taky a všechny ty fantasmagorie, co vůbec nezapadají, tak ty, samozřejmě, taky. Proč vůbec něco takovýho tvrdí, když je zřejmý, že to ani nemůže být pravda. Leda by teda byla totálně chorá a nebylo jí už ze začátku divný, že některý věci se dost vylučují...

    A ještě k tomu křížení domácích skřítků. V kině jsem to úplně minula, mám dojem, že jsem v týhle scéně totiž zrovna odešla na záchod, tak jsem ji viděla jen kousek... No, prostě to, jak se věci mají, mi tu řekla až nedávno kamarádka. Jo, dost jsem čuměla a trochu jsme to tu nakously a rychle od toho tématu zas dost znechucené utekly. Ale já teda položila tu otázku naopak, poněvadž jsem automaticky vytáhla verzi s domácí skřítkou. Nakonec mi z toho vyšlo, že svatý Dobbyho ráj u Malfoyovic rodinky, která do něj maximálně tak kopala a bila ho.
    No... A já si myslela, že Rowlingová vyčerpala úchylnej materiál při psaní Hagrida a jeho rodičů...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Domácí skřítka mě nejdřív automaticky napadlo taky, jenže pak nám prostě přišlo, že vzhledem k proporcím skřítka, člověka a Irmy by to dítě bylo prostě moc velký (když si vezmeš normální děti trpící dwarfismem nebo jak se to jmenuje nebo prostě malý lidi, tak ti jako mimina nejsou výrazně menší a naopak třeba můžou mít i větší hlavu v poměru k tělu, a myslíme si, že taková domácí skřítka by takový dítě nedotáhla až k porodu nebo skrz porod. Takže mi přijde, že pravděpodobnější je to naopak (A Very Potter Sequel?:D) a prostě... eh... divný :D

      Vymazat