Metanol

Originální název: Metanol
Rok: 2018
Země: ČR

Metanol se u mě osobně řadí na výjimečné místo mezi filmy, a to proto, že jsem ho už viděla několikrát a klidně si ho ještě několikrát pustím, zatímco 99 % filmů mám potřebu vidět sotva jednou, i když se mi líbí. Tady ale nejde jen o to, že je český a na youtube, ale že je podle skutečné události, kterou jsme všichni před osmi lety zažili a která vyústila sice v hromadu mrtvých, ale mohlo to být mnohem, mnohem horší. O metanolové aféře.

Protože vím, že v detailech, občas i zásadních, mohla být realita jinak, budu tu psát vyloženě jen o filmu a jeho zpracování, a to o obou dílech najednou. První díl je o tom, jak se trochu přiblbý Fulín rozhodl udržet si místo u svého kamaráda Sýkory obchodujícího a šmelícího s nemrznoucími směsmi a vydělat peníze i pro sebe tak, že vezme nedaněný líh na skladě, naředí ho metanolem, a aby byla cena co nejlepší, tak v poměru 50:50. Na wikipedii si přece přečetl, že ethanol ruší účinky metanolu, takže je to určitě bezpečné.

Protože takhle může prodávat za extrémně levno, dokonce ještě levněji než slavní Dubinovi, kteří jsou ve šmelině s alkoholem zběhlí ve velkém, brzy najde hromady odběratelů. Směs, která je navzdory Fulínově přesvědčení smrtící, se tak brzy dostane nejen do stánků a hospod, které ji odebírají od překupníků, aby ušetřili, ale i do obchodů a dokonce má namířeno i do velkých řetězců. A prvního otráveného brzy následuje lavina.

Druhý díl, v němž už je spousta otrávených v nemocnici a přibývá mrtvých, potom sleduje kriminalistický tým, jenž se snaží odkrýt zdroj otrav a vše zastavit. Na krátkou dobu jim pomůže celorepublikový zákaz prodeje alkoholu, který ale dlouho nevydrží. A přestože cestičky, které po sobě všichni aktéři zanechali, nakonec nejsou tak neviditelné, nikdo pořád neví, kolik jedu je v oběhu. Všichni, kdo se v něm namočili, se totiž samozřejmě snaží udržet si ruce co nejčistší. Když se nakonec provalí, že vzniklo 10 tisíc litrů směsi, začíná dost těsný závod s časem, kde prohra může znamenat i sto tisíc životů.

Jak už jsem předesala, je mi docela jedno, jestli v realitě měli trošku jiný motiv, jestli ve skutečnosti se někdo přiznal nebo ne, jestli někdo něco prohlásil nebo neprohlásil, nebo jestli tenhle konkrétní člověk zemřel nebo přežil. Faktem zůstává, že se tohle stalo, že lidé umírali, mají doživotní následky a že za tím stála banda hajzlů, co chtěla nelegálně vydělat, jen mezi sebou bohužel měli ještě idiota. A to film myslím perfektně vystihl v první půlce. Protože sledovat Fulína bylo naprosto zoufalé, jak může takhle blbej člověk fungovat a žít si dokonce nad poměry... už mi není záhadou, protože to film ukázal, ale stejně zůstanete zírat. K tomu se docela hezky rozkrylo, jak funguje černý trh, a to prostřednictvím překupníka Maloty, kterého Vaculík zvládl naprosto na jedničku a na rozdíl od takového Sýkory mu film dal další rozměr, takže jeho postava nebyla úplně nesympatická. Vůbec Sýkora a jeho a Fulínovo hraní na "velkomafiány" se taky povedlo vystihnout se vší trapností, která ho provází, a jejich neskutečná arogance až do poslední chvíle nemá omluvu - hlavně u Sýkory, kterému na rozdíl od Fulína okamžitě došlo, že to oni jsou zdrojem otrav, a přesto s tím nehodlal nic dělat. A ty figurky z likérky, které chtěly poslat jed do Tesca, ačkoli o tom věděly, k těm nemá slov snad nikdo. Není to ale jen tohle němé zírání, co diváka u filmu bezpečně udrží.

V druhé půlce se pak celý tón úplně změnil, protože z prostředí rádobymafiánů, rádobypodnikatelů bez skrupulí a ze sledování cesty nezdaněného lihu jsme se dostali na kriminálku, a i tam se mi líbilo, že se objevilo několik různých osobností. Hlavní vyšetřovatel s názorem, že kdyby lidi nechlastali co teče, nemuselo to být tak zlé, další vyšetřovatel, který chtěl hlavně zachránit životy, druhý státní zástupce, který vypadal spíš jako že má strašnou radost, jaké velké aféry se účastní... Spolu s nimi jsme tentokrát sledovali vyšetřování, stoupající počet obětí, stopy a naštěstí i to, jak postupně padnou do želez všichni zúčastnění. Jenže také frustraci, když všichni dlouho přicházeli s úspěšnou obhajobou, než se konečně povedlo všechnu směs najít. No, relativně, protože mnoho lahví může ještě stále kolovat mezi lidmi. A potom samozřejmě i soud, i když ten samotný se prolétl docela rychle a asi tam nebylo moc co řešit. Stejně už jsme všichni věděli, jak to dopadlo, nebylo to tak zásadní jako povedená zoufalost a závod s... průtokem.

Čím se ale tomto filmu povedlo celou aféru "přiblížit" nejvíc, bylo asi nahlédnutí do osudu několika obětí. Otrávená matka, kterou se zoufale snaží vzbudit malá dcera a oslepnutí jejího dědečka, kvůli čemuž skončí v děcáku, muž, který na prahu najde mrtvou sousedku, ale i takoví, kteří na první pohled soucit nevzbuzují jako těžký alkoholik, jenž skončí s bílou holí, nebo pubertální chlastající zlodějíček s těžkým poškozením nervové soustavy. A samozřejmě nejdelší náhled na rodinu Ivety, jíž se během jednoho dne otráví oba rodiče stáčeným alkoholem ze stánku. Mnoho z nich přitom žilo v oblastech s obrovskou spotřebou alkoholu, konzumovalo ten nejlevnější k sehnání, stáčeli si ho do petek. Ze suchých čísel, zejména pro diváky, kteří žijí od Havířova, Zlínska a tak dále, kde byla hlavní centra, dost daleko, že se jich to osobně nedotklo, udělali realitu.

K tomu se filmu samozřejmě povedlo i přijít s určitými poselstvími a zamyšleními. Já jako někdo, kdo tohle k životu vůbec nepotřebuje, nemůžu nesouhlasit s kriminalistou, který prohlásil, že když nemůže vyjít s penězi, tak co třeba nechlastat vůbec než kupovat sračky, když se někdo snažil hájit, že co mají dělat s nízkým příjmem. A ne, mnou Ivetino svědectví na rozdíl od soudu nepohnulo, protože pro mě vyznělo, jako že bez pití to nejde, a když maj jen na sračky, tak budou pít sračky a policie má mít křišťálovou kouli, aby aspoň nebyly smrtelný. Ale to je na jinou diskuzi. Alkohol, což film dost ukázal, je zkrátka v téhle zemi obrovský problém z mnoha směrů. Tady jsme sledovali jak problematiku daňových úniků a černého trhu, tak i závislosti a tak tvrdého zažití chlastu, že je jedno co teče, hlavně, že teče. Protože scény, jak lidi kolem umíraj, ale někteří, přímo při sledování reportáže, přesto shání, co vylemtat, ty fakt stály za to.

Foto: ČSFD

Mé hodnocení: