The Sims: Momentky ze hry 29

Co se tak dá dělat v době, kdy ven sice můžete, ale nechce se vám, protože se vám blbě dejchá přes cokoli přes obličej a navíc ani není co tam dělat kromě chůze, která toho dechu spotřebuje o to víc (jako vážně, člověk si teď neužije čerstvej vzduch, dokud si otevře okno, venku fakt ne)? Tak dá se pracovat z domova, dá se číst, psát, na něco koukat a to všechno jsem zkusila, ale kromě toho, jak asi podle názvu nedošlo jen mimořádně chápavým, jsem zapnula i Simíky. A u nich, jak je známo, vůbec neplatí, že čím víc je člověk hraje, tím víc je poznává, ale že tím víc šíleností a bugů se objeví. Takže tady je další jejich nálož.

Je libo postavit polovnitřní bazén? Není problém. Bazén a amputační středisko v jednom.

Nebo gilotina.

Když se víla začala nudit, rozhodla se provozovat soukromou školku. Dokonce dostala dotace na firemní dodávku, ale protože byla od Babiše, zapadla při prvním sněžení.

Možná ale měla radši zůstat zapadlá, protože jakmile se konečně vyhrabala a dorazila na večírek, věci se zvrtly. Nějaká hlava pomazaná totiž pozvala i smrtku.

"Hehehe, to byla moje hlava leštěnkou pomazaná a teď jsem se zbavila manžela."

"COŽE? TVOJE HLAVA POMAZANÁ MI HO DOHODILA SCHVÁLNĚ?!"
"No možná jí chrápal do ucha..."

"A to je důvod? Mohla zkusit za prvé mu zacpat nos, za druhé operaci, za třetí-"
"Lalalalalalalá, já tě neslyšííím!"
"Hlavo, to teď není úplně nejvhodnější chvíle."

"No dobře, tak se přiznávám, nesnesitelně chrápal a nic nezabíralo."
"Vidíš smrťáku? Tak přestaň moralizovat!"

"Hele, brzdi, já jsem tu pořád větší hvězda!"

Možná to ale bylo zimou? Proto všichni šíleli? Kdeže. Po zimě plné zapadlých dodávek a hádek se smrtí, přijde konečně jaro, oteplí se, všechno roztaje... doslova...

"To nevypadá jako bazén..."

Protože plavání tedy vypadalo poněkud nebezpečně, upírka se rozhodla pracovat na své fyzičce jinak.  Ale moc jí to zrovna taky nešlo.

"Au můj zadek!"

"Počkej, za tohle tě sejmu!"

"Mě nezajímá, že nemáš krk, kousnout tě můžu tak jako tak!"

Nakonec se ale s nářadím spřátelila a dosáhla vysněné postavy. Což neuniklo pozornosti její šéfové, která se jednoho večera zjevila u ní doma, ani se neobtěžovala zvonit, a vrhla se rovnou na věc. Čehož upírka využila.

"Hmm, ta žíla tak krásně tepe..."

"Ale hostina až potom."

Kromě toho taky začala řádit v barech...

...pak jí bylo pár dní nějak špatně a kde se vzala tu se vzala, zjevila se upírka mladší. A i když ne vzhledem, i tak celá maminka. 

"Koušu do kuku, tak kde je ta kjev?"

"Možná dyš tu hlavu celou ujvu!"