Země: USA
Rok: 2019
Tento film je další z řady nevelkých televizních událostí, které nemají český název, nejspíš ani český překlad (našla jsem jen verzi s pevnými titulky a překládal to nejspíš pokročilý začátečník) a velmi snadno zapadne. Nebýt Lin Shaye, nejspíš ho chvíli po začátku i vypnu, tak "obyčejný" je. Navíc jsem myslela, že je to horor, a kdokoli ho za horor označil, asi žádný neviděl. Nepochybuji, že ani jeho námět není nejoriginálnější. Ale když už jsem ho zvládla, proč ho tu neuvést.
Stárnoucí Joyce zemřel manžel a ona, aby zaplatila jeho dluhy a úplně nepřišla o rozum, začne pronajímat pokoj v náhle prázdném velkém domě jako BnB, čili přespání se snídaní. A jedna z prvních zákaznic, mladá Sarah, která se s ní velmi sblíží po smrti vlastních rodičů, ji inspiruje k tomu, aby ho předělala na dlouhodobý pronájem. Do něj sežene pohledného nájemníka Boba, stále si dopisuje se Sarah a její život by se mohl docela dobře rozvinout. Jenže se ukáže, že se v ní rozvine spíš těžká psychóza.
Joyce totiž popadne touha vybudovat si, co s manželem nikdy neměla, a do ní se vetřou projekce její verze reality. Takže nejen, že začne Boba svádět v naivní představě, jak z ní léta bez problémů spadnou, ale v hlavě si vybuduje představu, že doopravdy tvoří pár, že spolu rádi tráví čas, vyjíždí si na motorce a podobně, udělá prakticky cokoli, co Bobovi na očích vidí, aniž by si ten byl její posedlosti vědom. Dokud se Sarah nevrátí, nezjistí, že co jí Joyce píše, není tak docela pravda, a naopak sama se s Bobem nesblíží. Tehdy se začne odhalovat, že Joyce lže nejen o svém současném stavu, ale i o své minulosti, pro každého je schopná okamžitě vymyslet jakoukoli lež, jen aby ho udržela ve své blízkosti a moci, a když Bobovi i Sarah začnou z očí padat klapky milé, přívětivé stařenky, je připravená za svou vizi i položit život. Jen ne svůj.
Takže asi možná tušíte, že třičtvrtě filmu jsem bojovala s touhou ho vypnout ne ani kvůli tomu, že by se mi nelíbil, ale kvůli příšernému pocitu trapnosti za postavy. Konkrétně za Joyce. Chápala jsem, že v jejím věku a po jejích ztrátách už jí hlava vyvádí různé kousky, ale když se rozhodla Boba získat a vybudovat si z něj postavu z harlekýnů, neudržela jsem se, abych věčně nekňučela, ať toho proboha nechá. Začala se oblékat do mini, líčit, podstrojovat, neustále mu lézt do cesty, po zmínce, že má rád fotbal, okamžitě koupila fungl nové vybavení pro sledování zápasů, vnucovala se mu, jako by jí bylo 16, a zjevně neměla ani tušení, jak trapně působí. To navíc umocňovalo, že Bob byl celkem hodný a její výstřelky se snažil slušně přehlížet.
Teprve ke konci tenhle pocit ustoupil, když Sarah začala odhalovat minulost Joyce, začaly se ukazovat její lži, ona musela stále vymýšlet nové, aby se jí nic nerozpadlo, a nakonec zavraždila svou sousedku, aby Sarah nemohla nic prozradit. K tomu zjistila, že se Sarah vyspala s Bobem, a bylo po jakékoli masce. Místo trapnosti nastoupilo napětí, byť ne překvapení, když zabila i Boba, jakmile se rozhodl, že i on toho má dost. A pak skutečné překvapení, když se "udobřila" se Sarah a divákovi došlo, že ji vlastně jen plánuje zabít taky, jakmile porodí dítě, které si pak bude moci přivlastnit. Což už se sice neukázalo, ale film nám nechal jasný příslib. Přitom ani jednou nedala najevo, že by chápala závažnost svého jednání, žádný náhled na své šílenství, naopak se mu propadala čím dál víc. Shaye zkrátka skvěle předvedla praštěnou babku, která se z problémů, osamělosti, dost možná týrání manželem a záleží na pravdivé verzi, nuceného potratu, dostala na hranici příčetnosti a rozhodla se žít ve světě, kde pravda bude taková, jakou si vymyslí. K tomu se nechala úplně zblbnout levnými romány a hledala vlastní šťastný konec, ať už se k němu musí dobrodit trapností nebo krví.
Já to proto nechci odsuzovat jako propadák. Náhled do spirály šílenství zpracované tímto způsobem sice není horor, ani úplně thriller, ale vhodné drama určitě. Řemeslná stránka je dobrá. Herecký výkon Shaye je taky perfektní, což není překvapení. Je to má oblíbená herečka (právě z jiných hororů). To, že ve mně vyvolala stud za její postavu, není chyba, spíš to byl úmysl a účel. Co výslovně můžu vytknout, je jen jedna krátká, hloupá scéna, kdy na ni zaútočí puberťáci. Ale pořád tomu něco chybí. Pořád jsem se spíš nudila. Působilo to jako film z devadesátek, ne loňska. Nic moc na zábavu a pozornost. Vlažné plutí po hladině bez úchvatné scenérie kolem a sem tam nějaká vlnka, jen na konci při výstupu spadnu do mělké vody, ať je aspoň nějaký vzrůšo. Spíš na odpočinek a proti nejhorší nudě, protože pamětihodné je jen to xichtění se na její deziluze a trapné balení mladých chlapů, ne film jako takový.
Už ta první fotka je na mě moc. :D To je kýč, s tou flaškou větší než stolující paní. :D
OdpovědětVymazat