15. 9. 2017

Annabelle 2: Zrození zla

Originální název: Annabelle: Creation
Země: 2017
Rok: USA

Na druhý díl Annabelle, respektive prequel prequelu V zajetí démonů, jsem šla do kina, i když jsem měla značné pochyby. Však to znáte. Zrození zla a démona v panence už se přece jasně vysvětlilo v prvním díle Annabelle, a že nepřestalo škodit, se ukázalo i v prvním díle V zajetí démonů. Nedávalo mi proto smysl, proč mít další film o jeho stvoření a zda se tvůrci nerozhodli pro nějaký alternativní příběh. Byla jsem zkrátka velice skeptická ohledně kontinuity a logiky. A nějaké lapsy jsem tam opravdu našla, jako v každém hororu, kde se postavy musí chovat trochu nesmyslně, aby se věci mohly dít. Ovšem jinak jde o kvalitní strašení a na konci se ukáže, že i řádný prapočátek všeho.


V blíže nespecifikované době, neboť podle prostředí a oblečení se první díl odehrával tak v sedmdesátkách a tento začíná o čtyřiadvacet let dřív, žijí v trochu odlehlém domě Mullinsovi - populární výrobce panenek se svou manželkou (Eowyn Rohanskou) a dcerou Annabelle. A jsou velice šťastní. Dokud Annabelle nezemře po srážce s autem. To Mullinsovy naprosto zdrtí a na dvanáct let se jejich příběh odmlčí. Pokračuje až v době, kdy se rozhodli zaplnit dům novými dětmi - šesti dívkami ze zrušeného sirotčince spolu se sestrou Charlotte. A i když mají dívky zákaz přibližovat se k ložnici paní Mullins, o níž kolují nejrůznější zvěsti a faktem je to, že má znetvořenou část obličeje, a i když je pan Mullins zamlklý podivín, v domě se jim líbí. Mají krásné pokoje, mohou prozkoumávat nové bydlení a navíc spolu dobře vychází. Tedy kromě Lindy a Janice, protože ostatní dívky nemají zájem bavit se s Janice, kterou postihla obrna, a Linda se zase rozhodla být její kamarádkou a od ostatních se tak odcizila. Ale ani to by jim nevadilo. Jednoduše, měly najednou o dost luxusnější život než dosud.
Jenže právě Janice a Linda brzy objeví, že všechno není tak skvělé. Se znetvořenou paní Mullins by si asi nemusely dělat starosti, i když je občas znervózní naléhavý zvoneček z jejího pokoje. Jenže taky objeví další dětský pokoj, jenž má být podle pana Mullinse zamčený. On se ale sám odemyká, dívky láká, dokonce v něm objeví velikou, zvláštní panenku zavřenou za stěnou polepenou stránkami z Bible a začnou se dít podivné věci. Zjistí také, jak to bylo s Annabelle, o níž jim Mullinsovi neřekli, a brzy začnou mít dojem, že děvče je v domě stále přítomno. Což, jak se ukáže, je fatální omyl, na který kdysi téměř doplatila paní Mullins. A zlo, jež se za mrtvou Annabelle vydávalo a přilnulo právě k oné slavné panence, se rozhodne chopit duší i nových dívek. Začíná boj o život.
Tímhle je ale nakonec vyplněna jen úvodní část filmu. Docela brzy se zlo začne i projevovat, a to ne tak, jak je u většiny hororů zvykem. Že se nejprve ukazují drobné náznaky, vlastně jsou mezi nimi dlouhé, nudné proluky, a netvor, ďábel, duch nebo cokoli, co je oním zlem, se ukáže jednou nebo dvakrát v závěru. Tady se akce, respektive útoky démona, jenž se nějakou dobu tváří jako Annabelle a "hraje" si s dívkami prostřednictvím ní i prostřednictvím panenky, velice brzy projeví v plné síle. Záhadné postavy, zvuky, otevírání dveří, pohyby panenky, náhle se zjevující cosi pod prostěradlem, pak fyzické útoky, a to značně brutální, a nakonec i posednutí a první prolitá krev přijde skoro hned. Což mě příjemně překvapilo a hlavně to nastavilo tempo. Zvlášť vzhledem k délce filmu. Nehrozilo tedy, že se obrazu začnu lekat až v desetiminutovém vyvrcholení na konci a předtím jen kvůli hlasitým zvukům. Už nezvykle brzy jsem se bořila do sedačky při pohledu na zahalené "nic" postupující stále blíž a blíž k Janice.
Hlasité zvuky útočící na sluch a děsící víc než obraz samozřejmě byly. Bez nich by asi bylo daleko obtížnější stavět děsivou scénu. Dokázala bych si představit, že je například ve chvíli, kdy dvě nejstarší dívky sedí pod prostěradlem, zhasne jim baterka a ony si myslí, že vidí děsivou paní Mullins plížící se k nim, půjde nahradit stále hlasitějším a rychlejším bušením srdce, ale to taky nejde použít v každé scéně. Nemůžu proto říct, že mi vadily. Lekačky v tomto hororu jsou koneckonců kvalitní a často ne úplně "šokové". Vybavuje se mi třeba z konce scéna se strašákem. Kvůli podezřele významným záběrům na "obyčejného" strašáka bylo asi všem jasné, že ho démon využije. Jenže místo aby ho nechali pohnout nebo se vrhnout na holky s tím, že během záblesku poskočí o deset metrů, přímo před očima jedné z nich se do něj démon "oblékal". To mám mnohem radši než náhlé šoky. Tyhle pomalejší děsivé scény částečně "šetří srdce" a částečně mu dovolují o to šíleněji se rozbušit. Hlavně ale budují nejvyšší napětí. Stejně jako zmíněná scéna, kdy Janice couvá, proti ní se plíží postava pod prostěradlem a prostěradlo z ní pomalu sjíždí, aby odhalilo... bojte se a chytejte infarkty... nic! Bam! To je ono.
Ostatně, nemůžu si stěžovat ani na žádnou herečku (a herce pana Mullinse) včetně dětských. Některé z dívek zůstaly v pozadí, třeba ani nevím, jestli jsme vůbec slyšeli jméno té prepubertální černošky, ale všechny hrály docela přesvědčivě. Dobře navodily atmosféru poměrně přátelské skupiny a odstrkování dvou outsiderů, dobře najely na nejistotu, jestli se někdo zbláznil, nebo se vážně něco děje, a propukávající nedůvěry, i děs a hrůza se jim povedly docela věrně. A malá "Linda" je skutečný hororový talent. Objevila se už ve snímku Ouija 2, který byl sice špatný, ale její výkon byl v rámci možností skvělý. A tady znovu. Roli hlavní postavy ve svém věku zvládá s přehledem.
Opravdové problémy jsem tak měla (kromě záběru na rozpůlenou paní Mullins, to necítím jako něco, co muselo být, aniž by mi gore zvlášť vadilo) dva. První - vy máte v baráku vražedného démona, kterého jste přivolali, dobře to víte, pannu, přes kterou se projevuje, jste jen zamkli do komory, a myslíte si, že je dobrý nápad přitáhnout si do toho několik dětí, když démon už nebuší do zdi? Ale notak! A druhý s nechápáním, proč zrození, když zrození už bylo. Když v prvním díle sdělili, že se sekta pokoušela vyvolat ďábla, Annabelle byla členkou, a když vyvraždila svou rodinu a policie ji zastřelila, držela v ruce do té doby nevinnou panenku Annabelle, s kterou ďábel zůstal. Znělo to jako něco, co dává v hororu smysl, a tak jsem nevěděla, jestli se rozhodli pro alternativní vysvětlení nebo co. Ale když úplný závěr přinesl odpověď a oba filmy propojil, vlastně ukázal, že nezapomněl, ale dokonce s původním vysvětlením pracoval, nadchlo mě to. Jen to nebylo nutné. A jako malý bonus mě potěšila i jeptiška, která se objevovala ve V zajetí démonů, což jen prohloubilo, že jde o jeden vesmír, z něhož jsou hned dvě filmové série (zatím jen o dvou dílech každá). A myslím, že to je na horor docela značná ambice.
Akorát mi vysvětlete jedno: Proč by vůbec někdo vyráběl tak od začátku šerednou panenku!

Foto: ČSFD

Mé hodnocení:

Žádné komentáře:

Okomentovat