Originální název: Transformers
Země: USA
Rok: 2007
Možná si spousta z vás pamatuje na animovaný seriál Transformeři. A na ty hračky, které se z robotů daly přestavět na auta. Případně na část epizody strašidelného dílu Simpsonů Transfeři, morfeři a ještě něco, co si nepamatuju. A pak tu máme výbušného Michaela Baye, který se rozhodl tohle vzít a vyrobit z toho svůj typický film plný výbuchů, ohromných záběrů na výbuchy, ohňů, výbuchů, střílení a výbuchů. A sexy hereček. A čím častěji se na něj dívám, tím víc mi přijde jako pitomost. Ovšem docela vtipná a kupodivu pokaždé něčím jiným.
Prakticky odnepaměti ve vesmíru kolem nás zuří válka dvou vyspělých mimozemských civilizaci, "hodných" Autobotů a "zlých" Decepticonů. Dosud se nám vyhýbala, ale když tito mechanoidi objeví na Zemi zážehnici, zdroj energie, jehož ovládnutí může jedné či druhé straně přinést konečné vítězství, protože dokáže ze všech přístrojů nadělat další robotí vojáky, promění se naše planeta v peklo na zemi (nebo spíš ve vesmíru). Ovšem ne, že by to bylo hned od začátku znát. Začátek je totiž mnohem nevinnější, než by si kdo pomyslel. Začátek se odehraje ve chvíli, kdy si teenager Sam... koupí auto.
Sam je totiž problémový středoškolák s potrhlými rodiči a jeho otec tak souhlasil pouze s takovým příspěvkem, jenž mu dovolí omlácenou ojetinu, s kterou na krásnou spolužačku Mikaelu určitě dojem neudělá. Jenže když jedné noci jeho auto najednou ujede, místo policie za ním dorazí prázdné policejní auto ovládané nějakou záhadnou silou a přímo před jeho a Mikaelinými zraky se obě dvě najednou promění na obří roboty, ne tak idylická idylka skončí. Sam zjistí, že jeho auto je ve skutečnosti mimozemšťan Bumblebee a na Zemi tu spolu se svými druhy hledá klíč k onomu životně důležitému energetickému zdroji... jenž nevědomky vlastní právě on. Jde totiž o brýle jeho pradědečka, kam se mu během polární expedice otiskly informace o zážehnici.
Stane se tak prostředníkem mezi roboty a lidmi, jež navíc nejdřív rozhodně přátelské vztahy k autobotům nechovají, protože s decpeticony se už musela utkat americká vojenská jednotka v Kataru a stálo je to mnoho životů, a víceméně nechtěně ústřední postavou celého boje. Společně s Mikaelou, která neodolala, nasedla do jeho auta a navždy se jí změnil život. Tedy pokud se jim podaří zastavit hrozbu Megatrona, vůdce decepticonů, jenž se znovu probouzí, protože vláda ve skutečnosti už dávno na jeho zamrzlé tělo i zážehnici narazila a kopíruje pomocí nich veškeré technické zařízení, ovšem nic, co ví, není ochotna jen tak připustit.
V podstatě jde tedy o několik rovin, z nichž každá obsahuje hromadu amerických filmových klišé. Máme tu pubertální dvojici - zoufalce a kočku, přičemž zoufalec se snaží kočku sbalit a povede se mu to až díky sérii divných, téměř apokalyptických událostí, když zachrání svět. Máme tu obrovské bitvy robotů proti robotům, do kterých zasahuje armáda, což zase funguje na mě, protože uniformy jsou sexy a sexy herci v sexy uniformách jsou sexy sexy a osudové boje jsou mou slabinou. A máme tu spoustu hlášek a předraženou dlouhou reklamu na americké blyštivé káry, do kterých se autoboti skládají. No a samozřejmě dojemný konec podkreslený velice známou hudbou Linkin Park, takže prakticky neexistuje důvod, proč by to mělo být neúspěšné.
Existuje ale pár důvodů, proč vedle hraní na očekávanou strunu plnou peněz za sedadlo v kině působí i přesto, že existuje hromada jiných filmů, kde je nějaké důležité celoplanetární nebo rovnu vesmírné tajemství, horda tajných agentů, zametání s vládou, které se to vymkne z rukou, a hlavní hrdina, jenž zachrání existenci, a proč je to zároveň stejně blbost.
Předně je logické, že jde teprve o první díl a není to samostatný film. Protože je matoucí. Moc nevysvětlí. Hodinu a půl se jen seznamuje se Samem, jeho chaotickým životem, vlastně celou hodinu trvá, než se z jeho auta stane Bumblebee, pak dalších několik minut, než se do všeho zamotá vláda a předvede, že už to vlastně ví, a na samotný děj a celý střet s decepticony máme půl hodiny. Další půl hodiny narvané výbuchy, boucháním, střelbou, výbuchy, roboty skládajícími se a rozkládajícími se v ulicích města, létajícího kovu a budov řítících se k zemi. Alespoň částečně. A výbuchy. Takže hodinu a půl čekáme, co se stane, a půl hodiny se snažíme udržet v tom pozornost. Není proto divu, že až v dalším díle se mnohem víc rozvede pozadí celé robotí rasy.
Ale pak, na druhou stranu, tady máme něco, co nemůže žádný z filmů se supehrdiny a agenty nabídnout. Tento film totiž nechá diváka proniknout do závažného tajemství, ale ne tak, že to jen sleduje a vidí, jak si s ním poradí ostatní, ale může se i vcítit do hlavní postavy. Může si představit, že on je u toho, je v centru dění, ví, o co jde, a jede v tom skvělém dobrodružství s hudbou útočící na srdce, aniž by musel dodávat, že by se mu to ale vlastně nikdy nestalo, protože by nemohl být agent, voják nebo speciálně cvičený odborník. Tady si prostě může snít o tom, jak se mu totéž stane zítra, když stačí jen dostat se ke správnému artefaktu... nebo přistoupit do správného auta, aniž by byl víc než hysterickej panic. Tady jednoduše nemusí toužit být Thorem nebo Batmanem. Stačí mu být tím, čím je.
Takže vlastně nemám nic proti hlavním hrdinům a jejich divnému pubertálnímu světu nabouranému roboty. A protože je to kromě pár posledních minut zuřivě útočících na pozornost celkem oddechový film plný vtipných momentů, klasický letní kasovní trhák, nepotřebuji ho ani ztrhat. Já se u něj bavila. Jednou jsem se zasmála vtipům, podruhé jsem sledovala product placement, potřetí, když už jsem znala pár vedlejších postav z jiných seriálů a jiných pozic, tak jsem se bavila srovnáním, počtvrté jsem se nechala unést hudbou a poselstvím o životě, míru, ochraně a obětech.
Je snad jen jedna věc, kterou opravdu nechápu a zdá se mi šílená. Ano, jsou to oni. Samovi rodiče. Zajímalo by mě, z jakého důvodu z nich udělali totální vyhulené imbecily, u kterých se lze jen divit, jak to, že dokáží samostatně žít a ještě vychovávat dítě. Proč už nejsou někde za sklem jako zvlášť vydařený exemplář do expozice "děti, drogy ne". A v dalších dílech je to jenom horší.
Foto: ČSFD
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat