18.12.10

Pod sutinami

Dnešní sen byl trochu víc akční, než je zvykem. Trochu hodně akční a trochu hodně smutný. Trochu z CSI a trochu Z Harryho Pottera.

Začátek se odehrával tady u nás, kde to bylo zasněžené (tedy ono je). Řešil se nějaký případ a (vlivem včerejší práce, kdy jsem uvažovala do wallu dát fotku Erica se sutinami) mě přišel Delko zatknout jako podezřelou. Ale stačil mi nasadit pouta na jednu ruku a začala se hroutit celá budova, kde jsme byli. A nejen my, lidí tu bylo hodně a nikdo nestačil utéct. Prostě to na nás spadlo.

Následně zůstalo kolem 10 mrtvých a asi 4 jsme přežili. Z nich i já a Eric, a jak jsme se hrabali ven, ztratily se klíče od pout, takže mi na jednom zápěstí zůstala krásně viset. Ale já si poradila a udělala si z nich prostě náramek. A když jsme se dostali ven, šli jsme pryč, dál od těch sutin, a potkali jsme několik lidí, kteří si dělali srandu a děsně se smáli našemu uválenému vzhledu. A já si pamatuju, že jsem jim řekla: Leží tam deset mrtvých, opravdu úžasná sranda.

Hned na to navázala bitva s Voldemortem v Bradavicích, ze které si pamatuju, jak Voldemort poslal tři hady na tři strany, aby přivoali další a naplnili tak nějaké proroctví. Mně zase na pomoc přiletěli draci. Taky si vzpomínám, že jsem pořád lítala z poschodí do poschodí a bylo tam plno malých dětí, takových, co ještě do Bradavic určitě nechodí. (I tady si pamatuji, vlivem čeho se mi to zdálo - proroctví souvisí s biblickými texty, které jsem četla ke zkoušce, a Bradavice s jednou povídkou. Mozek je úžasná věc.)



Žádné komentáře:

Okomentovat