1.2.11

Kamarádka pro vraždu

Opět pokus vzít téma týdne na blog.cz jinak. Nelíbí se mi žádné poetické téma, které dává vzniknout romantickým a sladkým článkům. Tak proč se nepodívat i jinak, než růžově. (Narážka na růžové brýle, ne nic jiného, v poslední době diskutovaného!)

Obloha v noci je temná, modrá nebo černá, každému se zdá jinak. A také může být posetá miliony svítících hvězd, které nám většinou připadají jako malé světlé tečky. Někdo v nich vidí složitá souhvězdí, někdo jenom vysypané třpytivé konfety. Každopádně noční obloha, ač je obloha jen jedna a rozdíl mezi denní a noční je snad jen barva a světlo, může být romantická.

A také je to báječná zástěrka a schovávačka.
Nic tak neskryje stopy tichého zločinu, jako noc.
Kdy půjde rozumný člověk krást? No v noci. Protože noční obloha mu zajistí takovou krásnou oponu před zraky ostatních, a když nenadělá hluk, je to dobré.
Kdy půjde rozumný člověk vraždit? No v noci. Protože ho špatně uvidí jak oběť, tak náhodný svědek.
Kdy půjde rozumný člověk sabotovat něco, co se mu nelíbí? Připravovat past? Znásilňovat? Páchat vandalství? V noci, protože je snazší se schovat, než ve dne.

Noční obloha ve své náruči zkrátka ráda schová všechny vyvrhely, vrahy, zloděje, nechtěné přítěžky společnosti. Ráda jim poskytne prostor. Noční obloha je svědek různých neřestí, ať už v souladu či v rozporu se zákonem. V člověku může vyvolat pocit bezpečí pro konání toho, čeho by se jinak neodvážil.

Vlastně kolikrát člověk čeká jen až bude tma a až si zaleze někam do baru nebo do klubu, kde se bude moct ožrat a udělat ze sebe něco jiného. Za světla by to asi nebylo ono. Zkuste se projít za světla pod sluníčkem sežraný na mol, vyřvávaje na ulici, když potkáte dva sousedy důchodce a skupinku dětí, jak jde ze školy.

Noční obloha může mít schopnost probudit to nejhorší. Pocit, že to nikdo nevidí a že všechno je pod rouškou noci jen tmavá skvrna v ještě tmavším okolí, může nechat vyvěrat cokoli.

Anonymita se zdá být zaručena. Agresivita stoupá. Strach to udělat je zažehnán tím, že nevidíme ani sami sebe. Tma, tma a tma.

A kde je ta romantika?


Článek na téma Noční obloha



Žádné komentáře:

Okomentovat