Originální název: Charlie and the Chocolate Factory
Země: USA, VB
Rok: 2005
Karlík nebo Charlie a továrna na čokoládu je film na motivy oblíbené klasické kniha Roalda Dahla, která vypráví příběh výrobce čokolády Willyho Wonky a Charlieho, chudého chlapce, který jeho čokoládu stejně jako všechny děti velmi miluje. Jednoho dne se navíc Charliemu - spolu s dalšími čtyřmi většinou silně nafoukanými dětmi - poštěstí vyhrát zlaté kupony ukryté v čokoládě, a může se tak vydat na "okružní jízdu" po čokoládové továrně, kterou nikdo nenavštívil už patnáct let, od chvíle, kdy Willy Wonka změnil výrobní postup. A že to nebude jen tak obyčejná exkurze, to nejspíš vytuší každý minimálně ve chvíli, kdy se ukáže Willyho obličej, za nímž se skrývá Johnny Depp.
Všichni tak brzy zjistí, že zaměstnance v továrně nahradili jacísi trpaslíci zvaní umpalumpové, že místo u výrobních linek se nachází v obrovských sálech, kde je z cukrovinek úplně všechno, a kde výroba čokolády už není obchodem, ale celoživotní posedlostí, a také se začne odkrývat Willyho příběh, který ho dovedl až sem, do pozice osamělého cukrového mága.
Spolu s celým čokoládovým královstvím se ale také odhalí povaha jeho návštěvníků a přesně tím, čím zachází a díky čemu jsou obrovsky namyšlení, taky brzy komicky a trochu drasticky sejdou. Ve své pýše totiž odmítnou poslouchat pravidla a stanou se obětí veverek, televizního teleportu, odsávací roury a nedodělaného žvýkačkového experimentu. Jen Karlík, skromný a okouzlený chlapec, vytrvá, aby se mu dostalo slíbené výhry - stane se dědicem Wonkova impéria, avšak s podmínkou, kterou Wonka, dlouho odloučený od svého otce, s nímž má nevyřízené účty, stanovil. Sám se musí své rodiny vzdát. Přistoupí na to Karlík, který by po celoživotní chudobě mohl přijít na obrovské bohatství, nebo naopak zlomí Willyho a udělá pro něj mnohem víc, než mohl čekat?
Knihu jsem nečetla, ale film mě hodně zaujal. Líbí se mi, že hned od začátku Willy neprozradil, o co se jedná v jeho slibované výhře, ale i tak po ní samozřejmě všichni toužili. Každý od přehnaně vykreslených postav nafoukaných dětí až po zase přehnaně skromného a tichého Karlíka. Všichni ale přitom skvěle zapadli do přebarveného prostředí továrny a místy až úchylně působící Willy to jen parádně dokresloval. Plus pro mě taky je, že Karlíkovu matku hrála H. B. Carter, což je po boku Deppa zaručený recept na úspěch.
Co jsem ale chtěla říct hlavně je, že s maličko jiným koncem by z celého filmu mohl velmi snadno být horor, a to mě dostalo snad ještě víc než vyumělkovaně umělé prostředí. Když Augustus projede rourou do místnosti na zpracovávání čokolády, Veruka spadne do spalovny odpadu, z Fialky se stane vymačkávaná borůvka a Telekuk se zmenší na velikost televizní postavičky, to na jednu stranu vypadalo hodně děsivě. Rozdrtit, spálit, zmáčknout a přetrhnout. A horor jako vyšitý. Willyho slizkost a zvláštnost by tomu jen nahrávala. Já bych se toho chlapa asi bála. Však spousta hororů má podobný scénář - skupina lidí a jeden po druhém mizí a umírá. Ale dobrý konec, kdy Karlík výhru nakonec přijme, Willymu pomůže a ještě ho udobří s otcem, tomu dodává požadovaný punc pohádky.
Jediné opravdové negativum jsou pro mě snad jen písničky zpívané umpalumpy po "nehodě" každého dítěte. Už mi přišly navíc a postradatelné a vůbec zpívání ve filmech nemusím, takže tyhle scény jsem ráda přeskakovala. Ať se však zpracování někomu zdá přemrštěné, takové "plastelínově barevné", takové komediální filmy mám celkem ráda.
Foto: Ann Taylor
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat