12. 10. 2011

Faunův labyrint

Originální název: El Laberinto del Fauno
Země: Španělsko
Rok: 2006

Je docela těžké udělat si o tomto snímku jednoznačný názor, protože je protkán velmi ponurou atmosférou a stojí někde na hranici válečného filmu, hororu, fantasy a smutného eposu, ale přesto mi tak nějak nesedí úplně ani do jednoho. 

Začíná příjemně, Ofélie a její těhotná matka přijíždějí do mlýna uprostřed krásné přírody ve Španělsku, kde nyní mají žít s vojenským kapitánem, novým manželem Oféliiny matky. Postupně se ovšem ukazuje, že kapitánovi víc než o tyto dvě ženy jde o syna, který se mu má narodit. Právě kvůli němu trval na tom, aby Oféliina matka přijela do Španělska, aby se jeho syn narodil právě tam. A už to samotné nepochybně znamená, že malá Ofélie, což je hlavní postava snímku, nezažije ty nejlepší časy.
Samozřejmě očekávání syna, který své matce dává nebývale zabrat, není jedinou starostí Oféliina otčíma. Jeho hlavní úkol spočívá v pochytání povstalců proti režimu a rebelů, kteří se schovávají v lesích kolem mlýna. Přičemž jakmile některého dostane do rukou, surově ho přizabije, čímž ho chce donutit mluvit, a poté bez špetky soucitu krutě zavraždí. Ofélie ho tak vůbec nemá ráda. Vlastně jediný člověk, s kým ve mlýně vychází, je jejich posluhovačka Mercedes. A proto jednou v noci uteče za maličkou vílou do záhadného nedalekého labyrintu.
Tam už na ni čeká starý faun. Jeho vzezření nahání strach, nevypadá ani trošku sympaticky, ale nejspíš nemá zlé úmysly. Navíc jí prozrazuje, že je ztracená princezna podzemní říše, která nezná bolest a utrpení. Tvrdí, že kdysi utekla do světa lidí a přišla o svou paměť. Ale že se může vrátit zpátky, když splní tři velmi těžké úkoly. Ofélie souhlasí a faun jí dá první pokyn.
Ofélie dostane tři kameny, jimiž má zlikvidovat obří ropuchu a získat od ní klíč. To se jí povede. Ale její matce se velice přitíží a proto odloží splnění dalšího úkolu, a dokonce ho pak nezvládne tak, jak má. Přijde o dvě víly, které ji doprovází, a téměř sama ztratí život rukou ohyzdné nestvůry. Faun ji proto zatratí a řekne jí, že už nemá naději. Její matka navíc brzy poté zemře při porodu a Ofélie zůstane sama. Její otčím se zajímá pouze o svého syna a o chytání povstalců. Dokonce zjistí, že povstalcům pomáhá Mercedes, ta jen náhodou unikne jisté kruté smrti a Ofélie je čím dál zoufalejší. Tolik, že se neúspěšně pokusí o útěk.
Starý faun se nad ní proto nakonec smiluje a dá jí ještě jednu šanci. Ofélie na jeho příkaz vezme z domu svého bratra a utíká do labyrintu. Zrovna ve chvíli, kdy povstalci pozabíjeli většinu vojáků a přepadli mlýn. Kapitán si ale Oféliina útěku všimne a vydá se za nimi. Samozřejmě také nevidí fauna, s napětím čeká, co se bude dít a nechápe, co má jeho nevlastní dcera v plánu. Zdá se proto, že Ofélie má navrch. Ale ještě není vyhráno. Ofélie se totiž dozvídá, že její poslední úkol je obětování bratra, aby se mohla vrátit zpět do své říše, a to odmítne. A za ní už stojí otčím s nabitou zbraní.
Jak film skončí vám říkat nebudu, protože myslím, že i přes svou délku vás může upoutat. Má výbornou atmosféru strachu a nejistoty, a to i v tom, jaké jsou skutečné úmysly podivného fauna. Stejně tak všechna tři dobrodružství malé dívky jsou velmi hororová a originální určitě je, že je nezvládne levou zadní a od začátku neexistuje žádný typický koncept úkol - jeho zvládnutí - další překážka. Jen se mi zdá, že fantastický svět malé Ofélie a oproti tomu krutá válka jejího otčíma v něm nebylo skloubeno dohromady, ale jako by se odehrávaly dva příběhy v jednom filmu vedle sebe. Byly až příliš odtržené. A to ne osobou Ofélie, která by snad realitu vůbec nevnímala, ale scénami, protože je vůbec nic nespojovalo. Na jedné straně ukázka krutosti kapitána a režimu, jemuž sloužil, střih, klapka, cesta za maličkými vílami do labyrintu. Existuje souvislost? Ne. Snad jen ta, že Ofélie v tom prvním nic nemá, tak přechází do druhého.
A faun samotný? Bytost, po níž je film pojmenován a na kterou je každý nejvíc zvědavý? Skutečně vypadá strašně a vy vůbec netušíte, jestli jako Ofélie věřit jeho dobrotě, nebo spadnout do přesvědčení, že je, jak jeho vzhled a pohyby vypovídají, zlý a krutý a s dívkou manipuluje pro svůj vlastní cíl. Vlastně mě překvapuje, že mu od začátku věřila, protože já v jejím věku bych ho asi měla za lidožravého "úchyla". Ovšem to, s čím se Ofélie musí ve dvanácti letech vypořádat, je i bez něj mimořádně strašlivé a možná je to jen obraz toho, s čím se vypořádává ostatní svět.

Foto: Ann Taylor

Mé hodnocení:




Žádné komentáře:

Okomentovat