Proč nemůžou být zase Vánoce? Proč ty blbé Velikonoce?
Už dlouho jsem na téma týdne na blogu.cz nepsala. Třeba minulý týden jsem se radovala z krásného i právnického tématu a nakonec jsem se na to vybodla s tím, že nebudu nikoho poučovat, že svoboda slova existuje. A pak jsem si řekla, že když už dlabu na psaní seminárky, ale naopak se pouštím do psaní sáhodlouhé kapitoly Turnaround to Blame, navíc tu stejně jen ležím, protože mě zase chytá velká bolest nápadně připomínající zánět mezižeberního nervu, který už jsem prodělala, napíšu taky něco k Velikonocům. Protože jinak bych musela nadávat, že s takovýmto složením komise ke státnicím půjdu leda tak do háje a ne do dalšího studia.
Tak předně je to prý pohanský svátek, který převzala církev, aby měla snazší lapání svých nových pohanských oveček do nepohanských sítí. Já znám jen paní učitelku Pohanovou, která mě učila ve školce, její svátek o Velikonocích není, takže nemůžu víc říct.
Pak že o něm křesťané chodí do kostela. To je sice možné, ale mě se to netýká. Já jsem asi takový křesťan, jako je vlk beránkem (a zase tu máme ty ovce!) a i když jsem pokřtěná, netíhnu k tomuto vyznání.
A pak se taky v naší republice praktikuje chození s pomlázkami, darování vajec/čokolády/alkoholu, což je asi největší symbol Velikonoc pro širokou populaci. Zatímco ty dva předchozí body jsou mi srdečně jedno, tohle zkrátka nenávidím. A nenávidím to úplně od začátku.
Barvení vajec - no proč né, pak je v kuchyni celý den miska s vařejnými vejci, která se můžou jíst, když má člověk chuť. A u babičky jsem kdysi ráda zkoušela malovat na ně voskem. (I když to jsem ochotně malovala třeba i na stůl.) Ale ten zbytek?
Od malička mám Velikonoce spojené s jedním - s ponižováním. Ano. Když přišel někdo na pomlázku, pro mě to bylo ponižující. Velmi ponižující. Řešila jsem to tak, že jsem dlouho, předlouho předstírala spánek a pak hlídala ulici za domem. Když se někdo objevil, zdrhla jsem na záchod a minimalizovala tak svou povinnost jít otevřít.
Vážně jsem nestála o bolest ani o vytírání polité chodby, navíc mi bylo líto ne našich domácích vajec, ale vší té udané čokolády, protože ti dotyční si z mého pohledu nezasloužili dostat žádný prezent, protože nic záslužného neudělali, navíc čím byli ti dotyční pánové starší, tím víc to brali jako zábavu a tím víc se snažili ne o nějakou symboliku, ale o způsobení skutečné bolesti, škodolibého zmastění člověka fakt hnusnou vodou s octem a vůbec se snažili, aby z toho měli srandu. A z čeho má takový puberťák největší srandu? Když udělá jinému něco, co ho naštve.
Tak jsem to nakonec vyřešila rázně. Když jsem dorostla do věku, kdy rodiče uznali, že mi už nemůžou všechno přikazovat, totálně jsem se na Velikonoce vysrala.
Prostě jsem je začala ignorovat. Koledníci ať si trhnou pentlí, když máma chce, ať jim otevře, navíc už stejně většinou nechodí, neboť mí vrstevníci dospěli do raně pracovních a pozdně študáckých let a ty menší už tam neznám, nějaká velikonoční výzdoba se u nás přestala vést, jelikož jsem se o ni spolu se zanevřením na tyto svátky přestala starat (kde by beze mě byla ta Vánoční) a beránka jsme neviděli už taky nějaký ten pátek (a ne a ne a zase ovce!).
A vůbec nikomu to u nás nevadí. Jeden bratr neřeší prakticky ani Vánoce, hlavně, když může sedět u CS, nebo co to hraje, táta neřeší nikdy žádné svátky, natož vlastní svátek a všem nám to tak vyhovuje.
Pro mě je zkrátka jen jeden svátek, a tím jsou Vánoce. Miluju jejich atmosféru a miluju sníh. Rozhodně nesouhlasím s tím, že když někdo řekne, že není křesťan a nebude slavit Velikonoce, tak by neměl slavit ani Vánoce a táhnout do práce. Dosti omezený názor.
Slavit si můžu co chci, když budu chtít, můžu slavit třeba Hólí. A že tyto určité svátky převzal i stát, udělal z nich státní svátky a dal volno lidem v práci a ve škole, to je věc jiná a berou ji určitě i ti, kdo je neslaví. Samozřejmě jsou lidé, kterí do práce jít můžou, ale chci vidět určité zaměstnavatele, jak se přetrhnou, aby lidem umožnili získat příplatek za práci ve státem uznaný svátek. (To je důvod, proč pravidelně na brigádu nastupuju až druhý týden v červenci. Ono se těm Němcům nechce šahat do kapes.)
I já byla moc ráda za Velikonoční prázdniny a jelikož jsem měla v pondělí a úterý děsnou migrénu, udělala jsem si je od úterý. A bylo mi fajn i bez velikonočního blbnutí. Ale na to vánoční, na to se už těším.
A jestli mi sem někdo podlézavě napíše "hezký článek" nebo "hezký blog" s naivní myšlenkou, že přijdu k němu, vezmu pomlázku, kterou mladší bratr chtěl zasadit na zahradě, a vrazím mu ji do zadku. Aby se alespoň u něj anální turisté a rektální alpinisté měli o co opřít.
Článek na téma Velikonoce
Žádné komentáře:
Okomentovat