Originální název: The Fellowship of the Ring
Rok vydání: 1954
Český překlad: 1990
Napsat článek o této trilogii, byť zatím jen o prvním dílu, není jednoduché. Problém je už čím začít. Mám se snažit krátce shrnout děj, který poměrně slušně zpracoval film, mám začít opěvováním díla, nebo snad srovnáním celosvětově známého filmu s neméně slavnou knihou? Začnu ale asi dějem. Věřím, že je jen menšina těch, kteří netuší, o čem tato kniha vypráví, přesto o něm něco napíšu. Hlavně proto, že kniha je mnohem obšírnější než film, a někdy zvýrazňuje úplně jiné postavy a situace.
Především na úplném začátku Tolkien shrnuje život hobitů. Popisuje historii, vzhled, způsob života a plynule přechází k ději, který začíná chystáním oslavy 111. narozenin hobita Bilba Pytlíka. Seznámíme se tam i s jeho synovcem Frodem a čarodějem Gandalfem a jejich přáteli. Děj zatím vypadá poklidně, ale jen do chvíle, kdy do hry vstoupí zvláštní prsten. Prsten, jenž Bilbovi zařídil i na hobita nezvyklou dlouhověkost, a jenž po jeho odchodu z Hobitína připadne jeho synovci. Už tehdy má však Gandalf nepříjemné podezření - je to Jeden prsten, dílo pána Mordoru, Saurona, jímž měl ovládnout všechny ostatní kouzelné prsteny moci rozdané rasám Středozemě a poté celý svět a zahalit ho stínem. I on, ač dávno poražen, přece stále dost nebezpečný, tuší, že se ztracený Prsten objevil, a proto je nutné rozhodnout, co dál.
Frodo, jeho sluha Sam Křepelka a další dva hobiti, Smíšek a Pipin, se tak vydávají na cestu přes mnoho překážek i prstenové přízraky, do Roklinky, domova Elronda půlelfa. Tam se koná velká rada, která má rozhodnout o osudu celého světa. Její výsledek je očekávaný. Prsten musí být zničen v sopce v samém srdci Mordoru. A Frodo se rozhodne ho tam donést. Aby ale vůbec mohl mít nějakou naději, je stanoveno společenstvo, které do Mordoru půjde s ním. Mimo Froda a jeho hobitích přátel ještě čaroděj Gandalf, hraničář Aragorn, elf Legolas, trpaslík Gimli a syn Gondorského správce, Boromir. Společně se tak vydají na dlouhou cestu po Středozemi.
Ani ta ale není jednoduchá. Síla Saurona roste a přidávají se k němu mnozí další spojenci, například čaroděj Saruman, Gandalfův představený. Komplikují cestování, naženou společenstvo do trpasličích dolů Morie. Tam už spí dávný démon Balrog a armáda skřetů, a právě to se stane jednomu z nich osudným a nalomí to jistotu a odhodlání všech natolik, až celá situace vyústí v rozdělení téměř na dohled Mordoru. Frodo si totiž uvědomí, že po nikom nemůže žádat jít s ním na smrt, a uvolí se vzít dál jen Sama. Potají spolu pokračují v cestě, zatímco zbytek společenstva brání své životy před náporem skřetů a bojových skurutů.
Samozřejmě jsem nezahrnula všechno. Například návštěvu Lothlórienu, dobrodružství na Mohylových vrších, bitvu s přízraky a mnoho dalšího. Ač není kniha příliš dlouhá, je velice obsáhlá, a pokud přečkáte začátek, který díky své mírumilovnosti a vyprávění o hobitech není nejnapínavější, zbytek dočtete jedním dechem. Rozhodně ani neplatí tolik rozšířené pomluvy, že tu Tolkien na osmi stránkách rozepisuje popis přírody a na zbytek se nedostává. Naopak, popisuje hodně, ale děj tím vůbec nepoškozuje. Ten popis spíš dokazuje, jak velkou fantazii měl, a nutí mě stále kroutit hlavou nad tím, jak mohl dokázat vymyslet tak úžasný propracovaný svět včetně map, historie každého místa, každého živočišného druhu, jmen, jazyků, zvláštních rostlin, zvláštní magie a to všechno zahrnout do ambiciózního příběhu.
Co dál se mi na knize líbí, jsou úryvky v elfštině, jazyku trpaslíků i jiných a na deskách mapa Středozemě, která velice pomáhá v orientaci a v představě při čtení. Mínus spatřuji leda v písních a básních pronášených hlavními postavami, bez kterých bych se obešla, a ošívám se při některých až příliš knižních dialozích. Jinak knize nevytýkám vůbec nic. Dokládá to i rychlost, jakou jsem ji přečetla. Za necelé dva dny během učení na státnice. Tak poutavá je. A předně, tenhle díl je i mnohem lepší, než film samotný, což například o Dvou věžích říct nemůžu.
Film samozřejmě nepracuje s tím, že Frodo se vydá na cestu až několik let po získání prstenu, že jednotlivé úseky trvají společenstvu celé týdny a ani nezahrnuje veškeré vysvětlování souvislostí. Proto je rozhodně výhodné si knihu přečíst, i když se od ní moc neodchyluje. Hlavně pochopíte (nebo já alespoň pochopila) nějaká slova nebo zvolání pronášené hlavními hrdiny ve filmu. Nebo mnohem lépe chápu některé jejich kroky, protože ve filmu není ukázán jejich důvod, kdežto kniha je vysvětluje. A navíc samozřejmě dovypráví i osudy těch, kteří do děje vstoupili jen na krátkou dobu a jen jednou. I kdyby jen jedinou větou.
Velká přednost filmu je leda v lepším napínání. Tolkien často prozrazuje všechno hned, takže čtenář nemá moc příležitostí "žasnout proč". A okrajově také mnohem větší účast Aragorna a Arwen, mého oblíbeného páru. Kniha jejich lásku prakticky zatím jen naznačuje. Naopak taková Galadriel má pro sebe celou kapitolu a mnohem větší dopad do budoucnosti. Celkově tedy první díl hodnotím naprosto kladně a všechny jmenované zápory jsou úplně nepodstatné vedle množství pozitiv a krásného příběhu.
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat