Originální název: A Nightmare on Elm Street
Země: USA
Rok: 2010
Remake slavné série o démonickém upáleném chlapíkovi, jenž se nyní mstí potomkům svých vrahů, je jednodílný a tak i přímočařejší, co se zápletky týče. Drží se tu pouze jednoho jediného konceptu, nevytváří žádné další záhady a jde o trochu klasičtější vyvražďovací duchařinu s partou mladých lidí, kteří budou jeden po druhém mizet. Vzhledem k tomu, že se ale docela dobře drží původní Noční můry, snad jen s prohozeným pohlavím hlavních postav, lze taky snadno odhadnout, co se bude dít a jak se bude film vyvíjet.
Rozhodnou se tedy na základě indícií z dětství, kam čím dál víc výjevů směřuje, zjistit mužovu totožnost a zároveň odkryjí svou zapomenutou děsivou minulost. To jim však k přežití ještě nestačí. Musí popáleného muže, Freddyho Kruegera, zastavit. Musí zastavit jeho přízrak, jenž útočí, když jsou nejvíc zranitelní. Ublížil jim jako dětem a chce svou práci dokončit. Co ale můžou proti vražedným nočním můrám dělat, když nespat nejde? A co provedli jejich rodiče, když zjistili, že je Freddy zneužívá? Za co se vlastně mstí?
Plus pro mě je, že nejde o úplně "anonymní film" - hraje v něm spousta herců, které znám odjinud (např z CSI: NY, American Horror Story, The Secret Circle, Muži, kteří nenávidí ženy...), což v hororech není příliš časté. Superhvězdy se do nich obsazují zřídka a neznámé herce neznám ani já. Mínus, že je to další dílo "parta mladých lidí se utkává se zlem", a také jde o remake kultu. Ačkoli tady bych tu partu mladých lidí i odpustila. Co však odpustit nemůžu, je nepodařený Freddy. V původních filmech je boží. Tady se nepodařilo ho namaskovat (vypadá spíš jako Nikki Lauda - bez urážky), natož aby si udržel svůj perfektní morbidní humor a vystupování energického šílence. Tenhle Freddy zkrátka není ten pravý. Navíc nemám ráda v hororech hysterické ženské, mnohem lepší je, když se postavy snaží s chladnou hlavou objasnit, co se děje.
Jinak je to ale dobrý film a kdo neviděl původní, může být spokojen s originální zápletkou i netradičním záporákem. A i já jsem vcelku spokojená. Brzy totiž končí hysterie a hlavní postavy se vrhnou na pátrání po Freddym, o němž jim rodiče nechtějí říct celou pravdu, přičemž odkrývání tajemství je vždycky můj šálek čaje, až dojde k finálnímu střetnutí a odkrytí všeho, co se před několika lety stalo. Sice to není tak překvapivé, spíš předvídatelné, ale sledovat cestu, kterou se k tomu dobírají, není nuda. Jen se nesmí srovnávat s původním Freddym. Ačkoli stejně jako u něj konec nikdy neznamená konec.
Foto: Ann Taylor
Mé hodnocení:
Žádné komentáře:
Okomentovat