Sedím na nádraží a čekám na rychlík do Plzně, který bude mít zase dlouhou výluku. Ale kupodivu, ačkoli tohle je malé nádraží, v čekárně chytám internet, což se v Plzni opravdu nedaří. To bych musela zalézt někam do kavárny a ne chytat ho dokonce i ve vlaku. A jelikož mi to jede až za hodinu, mám dost času připomenout, že blog na blog.cz (odkud jsem ho přemístila sem se všemi články s původními daty, takže se všechny statistiky, novinky a hlavně vzdechy nad věrností hostingu týkají mého vývoje právě tam) už pět let publikuje pravidelně články. Ano, funguje sice od března 2007, ale z té doby tu není vůbec nic, než jeho holá existence. První článek se datuje k 11. září. 2007, aby bylo jasno.
Blogu je tedy pět let. Za rok půjde do školy a teď se pilně připravuje v posledním ročníku školky. Umí už číst, umí něco napsat a umí pěkně mluvit. Umí dokonce jezdit na kole. Akorát se chytí každé blbé reklamy a ne všechno stihne bystré oko adBlockovo odfiltrovat. A někdy zkrátka jen trpí nad ujetými výmysly provozovatelů, jako třeba dementní nápad s ICQ, které mi tady díky nedokonalému filtrování a neodstranění ostatních uživatelů zabírá notný kus monitoru, nebo přeplácané hlavní straně, která se mi zde na nádraží načítala pět minut a po celém létě stráveném se zablokovanými prakticky všemi lištami a boxy způsobila takřka hororový šok.
Vlastně je neuvěřitelné, že jsem u toho vydržela. I přes všechny klacky, co nám administrace blogu hází pod nohy snad ve snaze odradit nás a neobtěžovat službu. Kdysi jsem měla krátkou dobu ještě jeden blog, ale ten jsem asi po třech článcích smazala. A pak mám blog na zkoušení vzhledu. Takže toto je zároveň můj první. Nevím, kolik lidí se může ještě pochlubit, že jejich úplně první blog vydržel pět let.
Za tu dobu se zde nastřádalo celkem 3080 článků i s tímto. Není to však přesný počet článků, co zde byly zveřejněny. V letošním roce totiž proběhla malá čistka a technická rekonstrukce blogu, která sice neměla nic společného s jeho vzhledem, ale upravila některé rozcestníky, vymazala zbytečné rubriky a hlavně smazala články s jedním - dvěma obrázky, které už nešly zobrazit. A navíc jsem musela smazat asi dvě filmové recenze z dřívější doby, jelikož obsahovaly spojení s wordpressem a to blog zkrátka zakazuje. A ještě jedno číslo, podle toplistu těchto skoro 3100 článků navštívilo už 107 121 lidí (ke chvíli, kdy tento článek píšu).
Nicméně i tak se zvládl za pět let hodně proměnit. Začátek se nesl ve znamení CSI. Potom jsem postupně přestupovala na vlastní tvorbu a filmy a to, co mě baví, a nyní se znovu vracím k CSI, možná proto, že jsou ještě prázdniny, mám spoustu času, tak doháním odvysílané díly a stopuju herce v jiných rolích a podobně. Ale povídky píšu ještě stále pořád.
Od loňského připomenutí se však nic moc nezměnilo. Povídka na pokračování, která je dokončená, je tu nová pouze jedna. Upírčin deník, trochu hodně fanfiction a trochu málo parodie na Upíří deníky, a nedokončená také jedna, Turnaround to blame, jejíž díly vznikají pomalu, jsou dlouhé a detailní a dávám si na ní záležet jako ještě nikdy, ačkoli to skoro nikdo už nečte a staří blogoví známí odešli do blogového nebe a jejich blogy jsou již dlouho neaktivní. Cizí povídky ale přibývají. Jednak několik jednorázovek od Jeannie, kterou můžete znát z našeho společného HP blogu nogwarts, jednak od staré známé autorky Calleigh a jednak od nové autorky Jany, jejíž dílo zveřejňuji průběhem této doby.
V rozjetých "seriálech" ale nekončím ani když tu z jejich rubriky zatím nic nepřibývá. Přednášky, sny, fotky, témata týdne, toho všeho se blog ještě stále týká také. A doufám, že ještě dlouho týkat bude.
Vlastně mě napadlo, co by bylo, kdyby najednou blog.cz skončil. Má hodně dlouhé práce by asi přišla vniveč. Ano, povídky mám vytištěné, dokonce i úseky, které světlo blogu nikdy nespatřily, recenze na knihy posílám ještě na knihyprovsechny.webnode.cz, takže ani ty se neztratí, a grafiku a videa mám pečlivě uložené. Jenže ten zbytek by vzal ďas. Proto bych uvítala možnost exportovat obsah celého blogu.
P.S. Ani nevíte, jaké utrpení je tenhle článek psát, protože na tomhle mininotebooku je úplně katastrofální stav prohlížeče. Nikdy, NIKDY nepouštějte k vašim strojům rodiče. Až přijedu domů, budu ho muset úplně vyčistit, přeinstalovat prohlížeče, projet anitvirem a pěkně vše dostat na své místo. Je to utrepní.
(Mimochodem tvrzení, že pes a pán si jsou podobní, je nepochybně pravdivé. Teď tady prošla paní s takovým tím chlupatým psem se sraženým čumákem a nejen že měla stejnou barvu vlasů jako on srsti, ale jejich hlavy a obličeje vypadaly úplně stejně.)
Žádné komentáře:
Okomentovat